Sacrae disciplinae leges

Sacrae disciplinae leges česky Zákony posvátné kázně Apoštolská konstituce Jana Pavla II.
Datum	25. ledna 1983 – viz apoštolské konstituce na webu Svatého stolce (anglicky)
Téma	Promulgace nového Kodexu kanonického práva
Text
latinsky
anglicky
← Ut sit Divinus perfectionis Magister →

Kanonické právo katolické církve
Ius vigens (současné právo)
Kodex kanonického práva z roku 1983 (Omnium in mentem, Magnum principium) Kodex kánonů východních církví Další dokumenty a zdroje: Ad tuendam fidem, Ex corde Ecclesiae, Indulgentiarum Doctrina, Praedicate evangelium, Veritatis gaudium, Zvyk, Reformy manželského procesu papeže Františka, Církevní přikázání II. vatikánský koncil: Christus Dominus, Lumen gentium, Optatam totius, Orientalium ecclesiarum, Presbyterorum ordinis, Sacrosanctum concilium
Právní dějiny katolické církve
Jus antiquum (r. 33–1140): Starověké předpisy (Didaché, Constitutiones Apostolorum, Canones apostolorum); Sbírky starověkých kánonů (Dionysianae, quadripartita, Quesnelliana, Wigorniensis); Decretum Gelasianum, Symmachiánské padělky, Pseudoisidorské dekretálie (Konstantinova donace), Gregoriánská reforma (Boj o investituru, Dictatus papae, Libertas Ecclesiae, Plenitudo potestatis) Jus novum (r. 1140–1563): Corpus Juris Canonici – Gratiánův dekret (Dekretista, capitulum Episcopi, Margaritae), Ius commune, Decretales Gregorii IX (Dekretalista), Regulae Iuris, Extravagantes, Liber Septimus Jus novissimum (r. 1563–1918): Tridentský koncil – Benedictus Deus, Tametsi, Apostolicae Sedis moderationi Jus codicis (1918 – současnost): Kodex kanonického práva 1917, Ecclesiae Sanctae, Kodex kanonického práva 1983 Další: Contractum trinius, Papežský soudce-delegát, Opční právo
Východní katolické kanonické právo

Sacrae disciplinae leges (česky Zákony posvátné kázně) je apoštolská konstituce vyhlášená 25. ledna 1983 Janem Pavlem II. Touto apoštolskou konstitucí papež promulgoval Kodexu kanonického práva. Datum promulgace bylo stanoveno tak, aby se shodovalo s oznámením, které v roce 1959 učinil papež Jan XXIII. ve známém projevu ke kardinálům o konání synody města Říma, ekumenického koncilu, který byl později nazván II. vatikánský koncil, a jmenovitě o vypracování nového kodexu kanonického práva.

Konstituce obsahuje původ kodexu, poděkování jeho autorům, stručný přehled vývoje kanonického práva a připomínku toho, jaké místo má kanonické právo v katolické církvi a jak by mělo být uplatňováno.

Obsah

Úvod

„Katolická církev má ve zvyku časem revidovat a obnovovat zákony církevního řádu života, aby při zachování věrnosti svému božskému Zakladateli vždy vhodným způsobem odpovídaly poslání spásy, které jí bylo svěřeno. Veden právě tímto záměrem konečně naplňuji očekávání celého katolického světa a dnes, 25. ledna 1983, nařizuji vydání revidovaného Kodexu kanonického práva. Když tak činím, vzpomínám na onoho 25. ledna 1959, kdy můj předchůdce blahé paměti Jan XXIII. poprvé veřejně oznámil své rozhodnutí reformovat stávající Kodex kanonického práva, který byl promulgován o Letnicích roku 1917.“

Těmito slovy Jan Pavel II. uvedl tuto apoštolskou konstituci a stanovil vstup nového kanonického práva v platnost pro latinskou církev na první adventní neděli roku 1983. Přesně po 24 letech tak byl viditelně ukončen dlouhý a intenzivní reformní proces. V návaznosti na církevněprávní tradici se i nový Kodex kanonického práva řídí teologickými a ekleziologickými zásadami II. vatikánského koncilu a je rozdělen do sedmi knih. Papež označil nový kodex kanonického práva „za velké ovoce koncilu“ a odkázal na jeho vysvětlivky a průkopnická slova. Papež také řekl, že tento legislativní dokument církve je nepostradatelným nástrojem k zajištění nezbytného řádu v osobním a společenském životě i v samotném řízení církve.

I. část

V první části dokumentu Jan Pavel II. připomíná skutečnost, že díky závěrům koncilu byl nový kodex vypracován za spolupráce mnoha biskupů. Církev je také představena jako Boží lid, jak to navrhuje koncilní konstituce Lumen gentium.

Papež se poté zamyslí nad povahou kanonického práva a oficiálně text promulguje:

„Proto v důvěře v pomoc Boží milosti, opíraje se o autoritu svatých apoštolů Petra a Pavla, dobře si vědom toho, co jsem vykonal, přijímajíc prosby biskupů celého světa, kteří se mnou spolupracovali v kolegiálním duchu, s nejvyšší autoritou, kterou jsem pověřen, prostřednictvím této konstituce, která bude platit vždy v budoucnu, vyhlašuji tento kodex, jak byl nařízen a revidován, a nařizuji, že od nynějška bude mít platnost zákona pro celou latinskou církev.“

Omnium in mentem

Apoštolskou exhortací Omnium in mentem z 26. října 2009, která byla sepsána formou motu proprio, Benedikt XVI. změnil některé normy Kodexu kanonického práva. V úvodním vysvětlení se uvádí:

„Apoštolská konstituce Sacrae disciplinae leges, promulgovaná 25. ledna 1983, připomněla všem [omnium in mentem], že církev jako společenství, které je zároveň duchovní i viditelné a hierarchicky uspořádané, potřebuje právní normy, ,aby bylo řádně upraveno vykonávání služeb, které jí Bůh svěřil, zejména duchovní autority a udělování svátostíʻ. V těchto normách by měla vždy vyniknout na jedné straně jednota teologické nauky a kanonického zákonodárství a na druhé straně pastorační užitečnost předpisů, jimiž jsou církevní směrnice uspořádány k dobru duší.

Aby však byla účinněji zajištěna jak tato nezbytná jednota nauky, tak orientace na pastorační cíl, rozhoduje někdy nejvyšší autorita církve po pečlivém zvážení důvodů o vhodných změnách kanonických norem nebo k nim vkládá dodatky. To je tedy důvod, který Nás vede k vyhlášení tohoto listu ...“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sacrae disciplinae leges na polské Wikipedii, Sacrae Disciplinae Leges na německé Wikipedii a Sacrae disciplinae leges na španělské Wikipedii.

Související články

• Kodex kanonického práva z roku 1917
• Kodex kanonického práva z roku 1983

Externí odkazy

• Sacrae disciplinae leges na stránkách Svatého stolce (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež Jan Pavel II.
Rodné jméno: Karol Józef Wojtyła (18. května 1920 – 2. dubna 2005) Krakovský arcibiskup (1963–1978), Papež (1978–2005)
Časová osa Emilia Wojtyła (matka) • Karol Wojtyła (otec) • Raný život • Papežské konkláve • Pokus o atentát • Smrt a státní pohřeb (hodnostáři) • Beatifikace a kanonizace Ve funkci papeže Omluvy • Kreovaní kardinálové • Osoby prohlášené za ctihodné • Beatifikovaní • Kanonizovaní svatí • Papežská mediace při konfliktu na lodi Beagle • Pastorační návštěvy (Irsko • Nikaragua • Spojené království) • Světový den nemocných • Světový den mládeže Vztahy Východní pravoslavná církev • Judaismus Další témata Abbà Pater • Kritika • Rodinný dům (historický dům) • Zdraví • Nadace Jana Pavla II. • Pomníky • Totus tuus
Bibliografie • Učení • Přehled dokumentů Jana Pavla II. na webu Svatého stolce Buly Aperite Portas Redemptori (1983) • Incarnationis mysterium (1998) Apoštolské konstituce (výběr) Sapientia Christiana (1979) • Magnum Matrimonii Sacramentum, Ut sit (1982) • Sacrae disciplinae leges (1983) • Divinus Perfectionis Magister, Spirituali militum curae (1986) • Pastor bonus (1988) • Ex corde Ecclesiae (1990) • Fidei Depositum (1992) • Universi Dominici gregis (1996) • Ecclesia in Urbe (1998) Encykliky (14) Redemptor hominis (1979) • Dives in misericordia (1980) • Laborem exercens (1981) • Slavorum apostoli (1985) • Dominum et vivificantem (1986) • Redemptoris Mater (1987) • Sollicitudo rei socialis (1987) • Redemptoris missio (1990) • Centesimus annus (1991) • Veritatis splendor (1993) • Evangelium vitae (1995) • Ut unum sint (1995) • Fides et ratio (1998) • Ecclesia de Eucharistia (2003) Apoštolské exhortace (15) Catechesi tradendae (1979) • Familiaris consortio (1981) • Redemptionis donum (1984) • Reconciliatio et paenitentia (1984) • Christifideles laici (1988) • Redemptoris custos (1989) • Pastores dabo vobis (1992) • Ecclesia in Africa (1995) • Vita consecrata (1996) • Una speranza nuova per il Libano (1997) • Ecclesia in America (1999) • Ecclesia in Asia (1999) • Ecclesia in Oceania (2001) • Ecclesia in Europa (2003) • Pastores gregis (2003) Apoštolské listy (výběr) Dominicae cenae (1980) • Salvifici doloris (1984) • Mulieris dignitatem (1988) • Ordinatio sacerdotalis (1994) • Tertio millennio adveniente (1994) • Dopis ženám (1995) • Laetamur magnopere (1997) • Novo millennio ineunte (2001) • Misericordia Dei (2002) • Rosarium Virginis Mariae (2002) • Il rapido sviluppo (2005) Meditace Il dono disinteressato (1994) Motu proprio Familia a Deo Instituta (1981) • Tredecim Anni (1982) • Recognito Iuris Canonici Codice (1984) • Dolentium Hominum (1985) • Quo Civium Iura (1987) • Sollicita Cura (1987) • Decessores Nostri (1988) • Iusti Iudicis (1988) • Ecclesia Dei (1988) • Istituzione dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (ULSA) (1989) • Europae Orientalis (1993) • Inde a Pontificatus (1993) • Socialium Scientiarum (1994) • Vitae Mysterium (1994) • Statuto definitivo dell'Ufficio del Lavoro della Sede Apostolica (1994) • Stella Maris (1997) • Ad tuendam fidem (1998) • Apostolos Suos (1998) • Inter Munera Academiarum (1999) • Spes Aedificandi (1999) • Proclamazione di San Tommaso Moro a Patrono dei Governanti e dei Politici (2000) • La nuova Legge fondamentale dello Stato della Città del Vaticano (2000) • Sacramentorum sanctitatis (2002) • Misericordia Dei (2002) • Affida alla Congregazione dei Legionari di Cristo la cura e gestione del Pontificio Istituto Notre Dame of Jerusalem Center (2004) Jiné dokumenty Reforma Kodexu kanonického práva (1983) • Quattuor abhinc annos (1984) • Kodex kánonů východních církví (1990) • Katechismus katolické církve (1. návrh: 1992, konečná podoba: 1997) • Vzpomínáme: Rozjímání o šoa (1998) • Dominus Iesus (2000) Knihy Láska a odpovědnost (1960) • Překročit práh naděje (1994) • Paměť a identita (2005) Další spisy Před klenotnictvím (1960) • Teologie těla (1979–1984) • „Římský triptych“ (2003) • Testament (2005) Související Papežský koncert k památce šoa (1994) • Politické názory • Křížová cesta (1991)
Eponymní místa • V populární kultuře
Vysoké školy a univerzity	Katolická univerzita Jana Pavla II. v Lublinu • Institut Jana Pavla II. ve Washington, D.C. • Seminář minor Jana Pavla II. v Antipolo (Filipíny) • Velká katolická univerzita Jana Pavla II. v Escondido (Kalifornie) • Papežská univerzita Jana Pavla II. v Krakově • Vysoká škola pedagogická Jana Pavla II. v Puduččéri (Indie)
Letiště	Letiště Karola Wojtyły v Bari (Itálie) • Letiště Jana Pavla II. v São Miguel (Portugalsko) • Mezinárodní letiště Jana Pavla II. v Krakově (Polsko)
Mosty	El Puente del Papa v Monterrey (Mexiko) • Most Jana Pavla II. v Puławách (Polsko) • Most Jana Pavla II. v Chile • Most Jana Pavla II. v Gdaňsku (Polsko)
Další místa	Kulturní centrum Jana Pavla II. ve Washingtonu, DC • Poloostrov Jana Pavla II. • Centrum nové evangelizace Nadace Jana Pavla II. (Denver) • Nadace Jana Pavla II. pro výzkum a léčbu na Katolické univerzitě Nejsvětějšího Srdce (Itálie) • Muzeum Jana Pavla II. a primase Wyszyńského • Park Jana Pavla II. v Massachusetts
Filmy	Papež Jan Pavel II. • Papežská honička • Nemějte strach: Život papeže Jana Pavla II. • Papežova toaleta • Devět dní, které změnily svět
TV minisérie	Papež Jan Pavel II. • Karol: Muž, který se stal papežem • Karol: Papež, člověk • Při hledání papežových dětí
Další média	Planeta žije... nechte ji žít! • Red Rabbit • Papežovy děti • Krédo: Jan Pavel II.
← Papež Jan Pavel I. (předchůdce) / Papež Benedikt XVI. (nástupce) →