Bohuslav Rieger

prof. JUDr. Bohuslav Rieger
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1900 – 1901
PředchůdceJiří Pražák
NástupceKamil Henner
Narození5. října 1857
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. května 1907 (ve věku 49 let)
Poučník u Karlštejna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Choť
  • Marie Červinková
Rodiče
Děti
  • Bohuš Rieger (diplomat) syn
  • Ladislav Rieger syn
PříbuzníMarie Červinková-Riegrová a Libuše Bráfová (sourozenci)
Ladislav Svante Rieger a Věra Macháčková-Riegerová (vnoučata)
Profesepedagog a právník
CommonsBohuslav Rieger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav „Bohuš“ Rieger (5. října 1857 Praha[1] – 29. května 1907 Poučník u Karlštejna[2]) byl český právník a profesor rakouských říšských dějin na české právnické fakultě v Praze.

Život

Narodil se jako jediný syn Františka Ladislava Riegera a jeho ženy Marie, dcery Františka Palackého. (Po otci mohl později užívat titul svobodného pána, po rodičích zdědil statek Maleč.) Po právnických studiích se nejdříve roku 1889 habilitoval v oboru dějin a teorie veřejného práva, roku 1893 byl jmenován mimořádným a v roce 1899 řádným profesorem rakouských říšských dějin. Publikoval práce z dějin práva a správy, zejména jsou důležité příspěvky k české samosprávě. Podílel se také na založení Sborníku věd právních a státních.[3]

Rodinný život

Dne 19. srpna 1889 se v Berouně oženil s Marii Červinkovou (1855–1895).[4] Manželé Riegerovi měli tři děti. Manželka Marie zemřela krátce po narození třetího syna.[5] Nejstarší syn Ladislav Ratibor (1890–1958) byl filosofem a profesorem na Karlově univerzitě. Prostřední Václav Jiří (1892–1915) zemřel velmi mladý. Nejmladší Bohuslav (1895–1976) působil za 1. republiky jako diplomat, hospodařil na panství Maleč a v září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty.

Bratr manželky Marie Václav Červinka byl manželem sestry Bohuslava Riegera Marie; dalšími bratry byli spisovatel Otakar Červinka, generál Jaroslav Červinka a básník Miloš Červinka.[6][7]

Bibliografie

  • Zřízení krajské v Čechách, I–II, 1889–1893
  • O poměru českých stavů k reformám poddanským za Marie Terezie, 1892
  • Ústava Rakouska dle Františka Palackého v l. 1848-49, 1898
  • O rakousko-uherském vyrovnání r. 1867 s přehledem vývoje do r. 1899, 1903
  • Drobné spisy Bohuše svob. pána Riegra, 1914–1915 (uspořádal Karel Kadlec)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 41
  3. ↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 227. 
  4. ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-01-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel, Rieger Bohuslav
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.malec.cz [online]. [cit. 2013-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-31. 
  7. ↑ http://www.kpp.iipardubice.cz/stranky/cti-zpravy.php?id=QENERAL_JAROSLAV_CERVINKA[nedostupný zdroj]

Literatura

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-402-2. S. 426–428. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Rieger na Wikimedia Commons
  • Autor Bohuslav Rieger ve Wikizdrojích
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Rieger
  • Rieger – o rodině na novanobilitas.eu
  • Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rieger, Bohuslav *1857
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Děkani Právnické fakulty UK
c. k. česká univerzita
Karlo-Ferdinandova
(1882–1920)
Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)
Univerzita Karlova
(1920–1939)
Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)
Univerzita Karlova
(1945–)
Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech