Ferdinand Chotek

Ferdinand Chotek
Ferdinand Chotek
Ferdinand Chotek
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1894 – 1905
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1889
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1895 – 1913
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. konz. velkostatku
Narození25. července 1838
Veltrusy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. července 1913 (ve věku 74 let)
Volšovy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníkaple svatého Kříže
Choť(1869) Josefína ze Sweerts-Sporcku (1848–1924)
RodičeJindřich Chotek (1802–1884) a Karolína Aloisie z Eltzu (1810–1862)
PříbuzníArnošt Chotek z Chotkova, Emerich Chotek, Rudolf Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (sourozenci)
Alma materKarlo-Ferdinand. univerzita Praha
CommonsFerdinand Chotek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Chotek, též Ferdinand hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína[1] (25. července 1838 Veltrusy[2][3] – 17. července 1913 Volšovy[3]), byl český šlechtic z rodu Chotků a politik, za Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Ferdinand Chotek s chotí Josefinou, roz. Sweerts-Sporck (počátek 20. století)

Jeho otcem byl hrabě Jindřich Chotek,[3] bratrem politik Emerich Chotek. Ferdinand se roku 1869 oženil s hraběnkou Josefou Sweerts-Sporckovou.[1]

Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1857 nastoupil do státní správy. Vedl okresní hejtmanství v Týně nad Vltavou. Pak se stáhl do soukromí. Roku 1871 koupil zámek a statek Volšovy u Sušice. V roce 1876 se stal okresním starostou v Sušici. Byl nositelem titulu c. k. komořího.[3][1]

V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky).[4] Od roku 1883 do roku 1889 zasedal i jako člen zemského výboru.[3][1] Do sněmu se vrátil v zemských volbách v roce 1895[1] a mandát tu obhájil i ve volbách v roce 1901 a volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[5][6][7]

V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1894 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou (nefideikomisní) kurii v Čechách. Slib složil v březnu 1894. Uspěl pak za týž obvod i v řádných volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Rezignace na poslanecké křeslo byla oznámena na schůzi 26. září 1905.[8] K roku 1901 se profesně uvádí jako komoří a statkář.[9]

Zemřel v červenci 1913 na svém zámku ve Volšovech, podlehnuv záchvatu mrtvice.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e NAVRÁTIL, Michael. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Chotek Ferdinand hrabě. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Veltrusy
  3. ↑ a b c d e f Ferdinand hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína. Národní politika. Červenec 1913, roč. 31, čís. 196, s. 1. Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  5. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=35&page=723

Externí odkazy

Chotkové z Chotkova a Vojnína
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči
Rodový erb
Rodový erb
1. generace
Otto († po 1400)
2. generace
Jan († po 1474)
3. generace
Jindřich († před 1500)
4. generace
Jakub († po 1500)
5. generace
Petr († před 1537)
6. generace
Mikuláš • Václav († před 1568)
7. generace
Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603)
8. generace
Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam
9. generace
Jiří († 1620) • Karel († 1638)
10. generace
Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674)
11. generace
Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754)
12. generace
Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771)
13. generace
Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824)
14. generace
Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822)
15. generace
Jindřich (1802–1864) • Sidonie (1805–1890) • Hermína** (1815–1882) • Otto** (1816–1889) • Rudolf** (1822–1903) • Antonín* (1822–1883) • Emanuel* (1823–1843) • Bohuslav* (1829–1896)
16. generace
Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964)
17. generace
Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939)
Sídla
Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá
Pohřebiště
Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy