Rudolf Chotek

Rudolf Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína
Rudolf Chotek
4. majitel chotkovského majorátu Veltrusy[pozn. 1]
Ve funkci: 24. prosince 1864 – 1. října 1894
Předchůdce	Jindřich Chotek z Chotkova
Nástupce	Emerich Chotek z Chotkova
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1871 – 1872[2]
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1867 – 1867
Ve funkci: 1870 – 1872
Ve funkci: 1883 – 1890
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: ??? – 1894
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Str. konz. velkostatku
Narození	23. června 1832 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. října 1894 (ve věku 62 let) Gaaden Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Chotkovská hrobka v Nových Dvorech
Choť	I. (1858) Marie Terezie z Auerspergu (1837–1888) II. (1894) Klaudine Gudenus (1871–1949)
Rodiče	Jindřich Chotek z Chotkova (1802–1865) a Carlotta z Eltzu (1810–1862)
Děti	Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884)
Příbuzní	Ferdinand Chotek, Arnošt Chotek z Chotkova, Emerich Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Rudolf Karel Chotek, též Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína^[3] (23. června 1832 Praha^[4] – 1. října 1894 Gaaden^[5][6]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Chotků z Chotkova a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Pocházel ze starého českého rodu Chotků, narodil se jako nejstarší syn hraběte Jindřicha Chotka (1802–1864) a jeho manželky Karolíny Aloisie, rozené hraběnky z Eltzu (1810–1862). Působil jako velkostatkář.^[4] Patřily mu statky Veltrusy a Nové Dvory.^[6] Stál v čele mnoha korporací a spolků jako c. k. Vzájemně škody z ohně a krupobití pojišťující ústav, Pražsko-duchcovská dráha, Rakouská severozápadní dráha nebo Hospodářský spolek pro království České. Působil také coby okresní starosta ve Velvarech.^[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.^[7] Uspěl i v krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867. Odmítl ale převzít mandát.^[8] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.^[9] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.^[10] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889.^[11] Rezignaci na mandát oznámil v květnu 1890.^[12] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.^[6][11]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.^[13] Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[6][14]

V posledních letech života se stáhl z veřejných a politických aktivit. Zemřel v říjnu 1894, raněn byv mrtvicí, v Gaadenu^[6] v Uhersku na panství svého tchána barona Gudenuse, jehož dceru si Chotek v roce 1894 vzal za manželku. Novomanželé odjeli v červnu 1894 do Uherska a plánovali se v srpnu vrátit na Nové Dvory do Čech. Pobyt se ale protáhl a v září hrabě Chotek onemocněl zápalem plic. Tělesné ostatky pak byly převezeny do Nových Dvorů, kde se potom konal pohřeb za velké účasti veřejnosti a předních českých šlechticů.^[3]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Chotek na Wikimedia Commons
• Autor Rudolf hrabě Chotek ve Wikizdrojích
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Karel Rudolf Chotek *1832
• Rodokmen Chotků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Chotkové z Chotkova a Vojnína
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči
1. generace	Otto († po 1400)
2. generace	Jan († po 1474)
3. generace	Jindřich († před 1500)
4. generace	Jakub († po 1500)
5. generace	Petr († před 1537)
6. generace	Mikuláš • Václav († před 1568)
7. generace	Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603)
8. generace	Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam
9. generace	Jiří († 1620) • Karel († 1638)
10. generace	Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674)
11. generace	Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754)
12. generace	Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771)
13. generace	Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824)
14. generace	Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822)
15. generace	Jindřich (1802–1864) • Sidonie (1805–1890) • Hermína** (1815–1882) • Otto** (1816–1889) • Rudolf** (1822–1903) • Antonín* (1822–1883) • Emanuel* (1823–1843) • Bohuslav* (1829–1896)
16. generace	Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964)
17. generace	Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939)
Sídla	Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá
Pohřebiště	Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy