Volfgang Chotek z Chotkova
Volfgang hrabě Chotek z Chotkova | |
---|---|
Erb rodu Chotků | |
Narození | 15. srpna 1860 Berlin Prusko Prusko |
Úmrtí | 10. prosince 1926 (ve věku 66 let) Linec Rakousko Rakousko |
Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | úředník |
Choť | (1896) Anna Elisabeth von Künell (1871–1922) |
Rodiče | Bohuslav Chotek z Chotkova a Vojnína (1829–1896) a Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova (1838–1886) |
Rod | Chotkové z Chotkova |
Příbuzní | Žofie Chotková a Jindřiška Chotková z Chotkova (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volfgang (Wolfgang) hrabě Chotek z Chotkova (Volfgang Maria Karel Vilém Bohuslav Josef říšský hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína; 15. srpna 1860 Berlín, Německo – 10. prosince 1926 Linec, Rakousko) byl český šlechtic a rakouský státní úředník. Přes třicet let zastával funkce ve státní správě na různých místech Rakouska-Uherska, naposledy byl před zánikem monarchie dvorním radou místodržitelství v Horním Rakousku. Byl starším bratrem Žofie Chotkové a švagrem následníka trůnu Františka Ferdinanda, kteří byli zavražděni v Sarajevu.
Kariéra
Pocházel z české šlechtické rodiny Chotků, narodil se v Berlíně v začátku otcovy diplomatické kariéry. Byl jediným synem z početného potomstva diplomata a politika hraběte Bohuslava Chotka (1829–1896), matka Vilemína (1838–1886) patřila k významné rodině Kinských.[1] Volfgang po absolvování gymnázia krátce sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. poručíka, v roce 1883 vstoupil do státních služeb jako konceptní praktikant u českého místodržitelství. V roce 1884 byl přidělen k okresnímu hejtmanství v Ústí nad Labem a téhož roku obdržel čestnou hodnost c. k. komořího. Od roku 1890 byl okresním komisařem na prezidiu českého místodržitelství, v letech 1893–1894 krátce pracoval na ministerstvu vnitra ve Vídni. V letech 1894–1895 byl místodržitelským tajemníkem u Zemské školní rady v Praze a poté v letech 1895–1899 okresním hejtmanem v Kraslicích. Mezitím byl v roce 1895 civilním komisařem během vojenských manévrů c. k. armády v jižních Čechách, v Kraslicích byl také komisařem spořitelny. V roce 1899 byl přeložen do Opavy, kde zastával funkci zemského vládního rady. V roce 1906 přešel do Lince, kde byl místodržitelským radou a později dvorním radou. Za zásluhy získal v roce 1911 Leopoldův řád. V roce 1917 byl penzionován a při té příležitosti obdržel Řád Františka Josefa.[2]
Rodina
V roce 1896 se ve Vídni v katedrále sv. Štěpána oženil s Annou Elisabeth von Künell (1871–1922), dcerou inspektora C. k. jižní dráhy Karla von Künella. Manželství zůstalo bez potomstva.
Když koncem 19. století pronikly na veřejnost informace o vztahu jeho mladší sestry Žofie s následníkem trůnu arcivévodou Františkem Ferdinandem, byl Volfgang jako hlava rodiny vystaven tlaku ze strany císařského dvora, aby zabránil případnému sňatku. František Ferdinand si manželství s Žofií Chotkovou prosadil za cenu značných ústupků ohledně nástupnických práv. Při jejich svatbě 1. července 1900 v Zákupech byl Volfgang svědkem nevěsty.[3]
Další Volfgangova sestra Marie Pia (1863–1935) byla manželkou knížete Jaroslava Thun-Hohensteina, který byl později poručníkem nezletilých dětí zavražděného Františka Ferdinanda. Další sestra Karolína (1865–1919) se provdala za hraběte Leopolda Nostic-Rienecka. Leopold Nostic se po ovdovění podruhé oženil s Volfgangovou nejmladší sestrou Henriettou (1880–1964), která byla původně dámou ústavu šlechtičen v Praze a po roce 1914 vychovávala děti zavražděného následníka trůnu.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 12.; Praha, 1897 (reprint 1998), s. 373 ISBN 80-7185-157-4
- ↑ KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 278, 846 ISBN 978-80-88304-18-0
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin: Poslední Habsburkové na Zákupsku; Nymburk, 2006 s. 71, 75 ISBN 80-86757-49-8
Literatura
- BERTENREINEROVÁ, Erika: Zakázaná láska u císařského dvora. František Ferdinand a Žofie z Hohenbergu, rozená hraběnka Chotková; Praha, 2012 304 s. ISBN 978-80-7222-865-2
- CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, NLN, 2008 757 s. ISBN 978-80-7106-977-5
Externí odkazy
- Rodokmen Chotků na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | ||
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |