Jan Nepomuk Chotek

Jan Nepomuk hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína
Narození	24. února 1773 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	8. dubna 1824 (ve věku 51 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Chotkovská hrobka v Nových Dvorech
Povolání	mecenáš
Choť	(1799) Marie Isabela z Rottenhanu (1774–1817)
Děti	1. Jindřich (1802–1864) 2. Sidonie, provd. z Fünfkirchenu (1805–1890)
Rodiče	Jan Rudolf Chotek z Chotkova (1748–1824) a Marie Sidonie z Clary-Aldringenu (1748–1824)
Příbuzní	Ferdinand Maria Chotek z Chotkova a Karel Chotek z Chotkova (sourozenci) Arnošt Chotek z Chotkova, Ferdinand Chotek, Rudolf Chotek, Emerich Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Nepomuk hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (24. února 1773 Vídeň – 8. dubna 1824 Praha^[1]) byl český šlechtic a mecenáš ze starobylého rodu Chotků. Působil ve státních službách, ale nepodařilo se mu navázat na úspěšnou kariéru svých předků. Věnoval se správě vyženěného majetku (Jemniště), ale zemřel ještě před otcem, takže dědicem rozsáhlých statků (Nové Dvory, Veltrusy) se stal až jeho syn Jindřich.^[2]

Původ a kariéra

Narodil se ve Vídni jako prvorozený syn významného státníka Jana Rudolfa Chotka (1748–1824) a jeho manželky Marie Sidonie Clary-Aldringenové (1748–1824). Pocházel z početné rodiny a byl nejstarším z deseti sourozenců. Jeho mladšími bratry byli mimo jiné olomoucký arcibiskup Ferdinand Chotek (1781–1836) a nejvyšší purkrabí Karel Chotek (1783–1868).

Studoval na vídeňské univerzitě, ale kvůli probíhajícím válkám s Francií nemohl podniknout tradiční kavalírskou cestu po Evropě. Jako nižší státní úředník působil v letech 1796–1799 ve Vídni, poté přešel do Prahy. V letech 1804–1807 byl hejtmanem berounského kraje, poté požádal o přeložení zpět do Vídně, kde byl do roku 1812 dolnorakouským vládním radou. V roce 1812 na vlastní žádost opustil státní služby a věnoval se rodině a správě rodových statků. Později s podporou otce usiloval o nějaký vyšší státní úřad, ale to se nepodařilo. V letech 1819–1824 byl předsedou pražského spolku pro podporu chudiny a v Praze získal čestné občanství.^[3] Kromě toho byl císařským komorníkem.

Rodinné a majetkové poměry

V roce 1799 se oženil s hraběnkou Marií Isabelou z Rottenhanu (1774–1817), dcerou nejvyššího purkrabího Jindřicha z Rottenhanu. Spolu s manželkou převzal hned po sňatku správu panství Jemniště,^[4] kde se mu nepodařilo udržet průmyslové podnikání založené jeho tchánem, úspěšný byl ale v zemědělství. S manželkou se osobně věnoval výchově potomstva. Měli spolu dvě děti, syna Jindřicha (1802–1864) a dceru Sidonii (1805–1890), provdanou za hraběte Bedřicha Dominika Fünfkirchena.

Zemřel v Praze na zánět pohrudnice ve věku 51 let, původně byl pohřben v Jemništi, v roce 1829 byly jeho ostatky převezeny do Nových Dvorů.

Odkazy

Reference

Literatura

• CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2008. ISBN 978-80-7106-977-5

Chotkové z Chotkova a Vojnína
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči
1. generace	Otto († po 1400)
2. generace	Jan († po 1474)
3. generace	Jindřich († před 1500)
4. generace	Jakub († po 1500)
5. generace	Petr († před 1537)
6. generace	Mikuláš • Václav († před 1568)
7. generace	Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603)
8. generace	Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam
9. generace	Jiří († 1620) • Karel († 1638)
10. generace	Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674)
11. generace	Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754)
12. generace	Václav (1703–1725) • Jan Karel (1704–1787) • Rudolf (1706–1771)
13. generace	Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824)
14. generace	Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822)
15. generace	Jindřich (1802–1864) • Sidonie (1805–1890) • Hermína** (1815–1882) • Otto** (1816–1889) • Rudolf** (1822–1903) • Antonín* (1822–1883) • Emanuel* (1823–1843) • Bohuslav* (1829–1896)
16. generace	Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964)
17. generace	Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939)
Sídla	Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá
Pohřebiště	Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy