Fred Sinowatz
| Fred Sinowatz | |
|---|---|
 | |
| Kancléř Rakouska | |
| Ve funkci: 24. května 1983 – 16. června 1986 | |
| Prezident | Rudolf Kirchschläger |
| Předchůdce | Bruno Kreisky |
| Nástupce | Franz Vranitzky |
| Vicekancléř Rakouska | |
| Ve funkci: 1981 – 1983 | |
| Kancléř | Bruno Kreisky |
| Předchůdce | Hannes Androsch |
| Nástupce | Norbert Steger |
| Předseda Sociálně demokratické strany | |
| Ve funkci: 27. října 1983 – 11. května 1988 | |
| Předchůdce | Bruno Kreisky |
| Nástupce | Franz Vranitzky |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociálně demokratická strana Rakouska |
| Narození | 5. února 1929 Neufeld an der Leitha |
| Úmrtí | 11. srpna 2008 (ve věku 79 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Neufeld an der Leitha |
| Národnost | Burgenland Croats |
| Alma mater | Lipská univerzita Vídeňská univerzita |
| Profese | politik a historik |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | Fred Sinowatz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fred Sinowatz (5. února 1929 – 11. srpna 2008) byl rakouský sociálně-demokratický (SPÖ) politik a v letech 1983–1986 kancléř Rakouska.
Životopis
Kariéra
Fred Sinowatz se narodil v Neufeld an der Leitha rodičům chorvatského původu. Vystudoval na filozofické fakultě univerzity ve Vídni. Kolem roku 1948 vstoupil do SPÖ. V letech 1964–1971 byl členem představenstva spolkové země Burgenland.
Ve vládě Bruna Kreiského byl ministrem školství. Nechal vzniknout sérii reforem vzdělávacího systému s cílem zlepšit sociální ochranu studentů a učitelů a zlepšení přístupu ke vzdělání. V roce 1981, poté, co odstoupil vicekancléř Hannes Androsch, se Sinowatz stal jeho nástupcem.
Kancléř Rakouska
V roce 1983 odstoupil i Kreisky. Sinowatz jako další kancléř utvořil koalici s ÖVP. Tentýž rok byl zvolen novým předsedou SPÖ.
Jeho vláda musela čelit několika protestům, například při částečné privatizaci průmyslové skupiny Voest-Alpine AG, v roce 1985. Podobně také utrpěla jeho pověst téhož roku při aféře vývozu vín, do nichž se nelegálně přidával diethylenglykol, do Německa.
V roce 1986 Sinowatz odstoupil na protest proti zvolení Kurta Waldheima prezidentem. Až do roku 1988 předsedou SPÖ.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fred Sinowatz na Wikimedia Commons - (německy) Životopis na parlament.gv.at
- (německy) Životopis na Austria Forum
| Kancléři Rakouska | ||
|---|---|---|
| První republika | Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938) |  |
| Druhá republika | Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021) | |
