Alexander Schallenberg

Alexander Schallenberg
Alexander Schallenberg (2021)
28. kancléř Rakouska
Ve funkci: 11. října 2021 – 6. prosince 2021
Prezident	Alexander Van der Bellen
Předchůdce	Sebastian Kurz
Nástupce	Karl Nehammer
Ministr zahraničí Rakouska
Úřadující
Ve funkci od: 6. prosince 2021
Kancléř	Karl Nehammer
Předchůdce	Michael Linhart
Ve funkci: 3. června 2019 – 11. října 2021
Kancléř	Brigitte Bierleinová Sebastian Kurz
Předchůdkyně	Karin Kneisslová
Nástupce	Michael Linhart
Stranická příslušnost
Členství	Rakouská lidová strana (od 2020)
Narození	20. června 1969 (54 let) Bern, Švýcarsko
Choť	Marie-Isabelle Hénin (rozvedení)
Rodiče	Wolfgang Schallenberg
Děti	4
Alma mater	Vídeňská univerzita (1989–1994) Univerzita Paříž II College of Europe
Profese	právník a politik
Ocenění	Knížecí záslužný řád (2019) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2020)
Commons	Alexander Schallenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Schallenberg (* 20. června 1969 Bern) je rakouský politik, diplomat a právník, od prosince 2021 ministr zahraničí ve vládě Karla Nehammera. Tuto funkci již zastával mezi roky 2019–2021 v úřednickém kabinetu Brigitty Bierleinové a druhé vládě Sebastiana Kurze. Mezi říjnem a prosincem 2021 byl spolkovým kancléřem.^[1] Před jmenováním do ministerského úřadu v Kurzově vládě vstoupil do Rakouské lidové strany.

Osobní život

Schallenberg se narodil v roce 1969 ve švýcarském Bernu, kde jeho otec Wolfgang Schallenberg (* 1930 v Praze) pracoval jako rakouský velvyslanec. Pochází ze starého šlechtického rodu Schallenbergů (od roku 1666 říšská hrabata), jehož zaniklé rodové sídlo se nacházelo v hornorakouském Sankt Ulrich im Mühlkreis.^[2] Jako syn diplomata vyrůstal v Indii, Španělsku a ve Francii. V letech 1989–1994 studoval práva na Vídeňské univerzitě a na pařížské univerzitě Panthéon-Assas. Do roku 1995 pokračoval ve studiu na Evropském kolegiu v Bruggách.

Je rozvedený a má čtyři děti.

Politická kariéra

Od roku 1997 pracoval na ministerstvu zahraničí, kde v letech 2000–2005 vedl právní oddělení stálého zastoupení Rakouska při Evropské unii v Bruselu.^[3] Mezi lety 2006–2013 byl tiskovým mluvčím ministrů Ursuly Plassnikové a Michaela Spindeleggera. Za ministra Sebastiana Kurze byl Schallenberg v roce 2013 jmenován vedoucím personálního oddělení pro strategické plánování zahraniční politiky. V roce 2016 převzal funkci vedoucího evropské sekce ministerstva zahraničí. V červnu 2019 byl jmenován ministrem zahraničí v úřednické vládě Brigitty Bierleinové a v této funkci zůstal i v následujícím druhém kabinetu Sebastiana Kurze, jmenovaném v lednu 2020.

Po rezignaci Sebastiana Kurze z funkce rakouského spolkového kancléře kvůli podezření z korupce a úplatkářství byl Schallenberg po dohodě s koaličním partnerem, rakouskými Zelenými, prezidentem Alexandrem Van der Bellenem dne 11. října 2021 jmenován kancléřem, přičemž funkci předsedy ÖVP si Kurz ještě ponechal.^[4][5] Po ústupu Sebastiana Kurze z pozice předsedy ÖVP oznámil Schallenberg 2. prosince 2021, že uvolní pozici kancléře, jakmile si jeho strana zvolí nového předsedu, a dodal, že nehodlá kandidovat na post předsedy strany. Dle jeho slov by měl vykonávat funkci kancléře a předsedu strany tentýž člověk. Zároveň ohlásil svůj úmysl vrátit se na post ministra zahraničí.^[6][7] Novým kandidátem na kancléře se stal dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer, který byl dne 3. prosince 2021 zvolen předsedou ÖVP.^[8][9]

Odkazy

Reference

Související články

• Vláda Alexandra Schallenberga

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Schallenberg na Wikimedia Commons

Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)

Kancléři Rakouska
První republika	Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)
Druhá republika	Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021)