Rudolf Kirchschläger

Rudolf Kirchschläger
Prezident Rakouska
Ve funkci: 8. července 1974 – 8. července 1986
Předchůdce	Franz Jonas
Nástupce	Kurt Waldheim
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana Rakouska
Narození	20. března 1915 Niederkappel Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. března 2000 (ve věku 85 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Příčina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Choť	Herma Kirchschlägerová
Děti	Walter Kirchschläger
Příbuzní	Peter G. Kirchschläger (vnuk)[1][2]
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	soudce, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a politik
Náboženství	katolická církev
Ocenění	velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1977) řetěz Řádu Isabely Katolické (1978) velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1979) čestný občan Vídně (1986) honorary doctor of the Maria Curie-Skłodowska University (1986) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Rudolf Kirchschläger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Kirchschläger ( [ˈʀuːdɔlf ˈkɪʁçˌʃlɛːɡɐ]; 20. března 1915, Niederkappel^[3] – 30. března 2000, Vídeň) byl rakouský politik, státník, diplomat a soudce. V letech 1974–1986 byl, jako nestraník, dvakrát zvolen prezidentem Rakouska. Předtím byl v letech 1970–1974 ministrem zahraničních věcí.

Život a činnost

Studoval práva na Vídeňské univerzitě, po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 však musel studia opustit, když odmítl vstoupit do NSDAP. Pracoval poté jako bankovní úředník, než byl odveden do wehrmachtu, v jehož řadách bojoval na západní i východní frontě. Díky tomu směl během služby dokončit svá studia práv.

V letech 1947–1954 pracoval jako soudce,^[4] roku 1954 však nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde následně začala jeho diplomatická kariéra.

V letech 1967–1970 byl velvyslancem v Československu, z kteréžto pozice zamířil rovnou na post šéfa rakouské diplomacie do vlády Bruna Kreiskyho. Po čtyřech letech byl zvolen prezidentem jakožto nestranický kandidát sociálnědemokratické strany, roku 1980 byl znovuzvolen (již jako kandidát obou velkých stran – SPÖ i ÖVP) se ziskem 80 procent hlasů – patřil k nejpopulárnějším politikům rakouské historie.

V pozici rakouského velvyslance v Praze proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.

Vyznamenání

Stát	Stuha	Název	Datum udělení
Česko Česko		Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy[5]	1996
Dánsko Dánsko		rytíř Řádu slona	1979, 3. dubna
Finsko Finsko		velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[6]	1977
Itálie Itálie		velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[7]	1971, 30. prosince
Lucembursko Lucembursko		rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva[8]	1975, 14. července
Portugalsko Portugalsko		velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[9]	1984, 18. dubna
Španělsko Španělsko		velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[10]	1978
		velkokříž s řetězem Řádu Karla III.[11]	1979, 3. října
Švédsko Švédsko		rytíř Řádu Serafínů	1976, 6. května
Vatikán Vatikán		velkokříž Řádu Pia IX.	1990
		rytíř velkokříže s řetězem Řádu Pia IX.	2000

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Kirchschläger na Wikimedia Commons
• Osoba Rudolf Kirchschläger ve Wikicitátech
• Heslo v encyklopedii Britannica
• Portrét na stránkách Českého rozhlasu
• Pořad Českého rozhlasu Plus: Buď úplná svoboda, nebo žádná; podrobný životopis Rudolfa Kirchschlägera se zaměřením na jeho vztah k Československu, k roku 1968, obsahuje také citace z materiálů československé Státní bezpečnosti
• Zápis k Rudolfu Kirchschlägerovi [1] na Austria-forum.

Prezidenti Rakouska
1918–1938	Karl Seitz (1919–1920) • Michael Hainisch (1920–1928) • Wilhelm Miklas (1928–1938)
od 1945	Karl Renner (1945–1950) • Theodor Körner (1951–1957) • Adolf Schärf (1957–1965) • Franz Jonas (1965–1974) • Rudolf Kirchschläger (1974–1986) • Kurt Waldheim (1986–1992) • Thomas Klestil (1992–2004) • Heinz Fischer (2004–2016) • Alexander Van der Bellen (od 2017)

Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)