Alexandr Mensdorff-Pouilly
Alexandr z Mensdorff-Pouilly | |
---|---|
1. kníže z Dietrichstein-Nikolsburgu (Ditrichštejna na Mikulově) | |
Ve funkci: 23. prosince 1868 – 14. února 1871 | |
Předchůdce | nástupce titulu kníže z Dietrichsteinu, který zanikl v roce 1864 |
Nástupce | Hugo Alfons Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly |
6. český místodržitel | |
Ve funkci: 1870 – 1871 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Alexander von Koller (pověřen správou) |
Nástupce | Bohuslav Chotek z Chotkova |
4. předseda ministerské konference Rakouského císařství | |
Ve funkci: 26. červen 1865 – 27. července 1865 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | arcivévoda Rainer Ferdinand |
Nástupce | Richard Belcredi |
9. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství | |
Ve funkci: 27. října 1864 – 30. října 1866 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Johann Bernhard von Rechberg |
Nástupce | Friedrich Ferdinand von Beust |
Generální guvernér v Haliči | |
Ve funkci: 1863 – ? | |
Panovník | František Josef I. |
Rakouský vyslanec v Rusku (Petrohradě) | |
Ve funkci: 1852 – 1853 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 4. srpna 1813 Coburg |
Úmrtí | 14. února 1871 (ve věku 57 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Dietrichsteinská hrobka v Mikulově |
Choť | (1857) Alexandrina z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1824–1906) |
Rodiče | Emanuel z Mensdorff-Pouilly a Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská |
Děti | Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein Hugo Alfons z Ditrichštejna Klotylda Vilemína z Mensdorff-Pouilly |
Příbuzní | bratr: Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (1810–1864) tchán: Josef František z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1798–1858) švagrová: Terezie, provd. Herbersteinová (1822–1895) švagrová: Gabriela, provd. Hatzfeldová (1825–1908) švagrová: Klotilda, provd. Clam-Gallasová (1828–1899) |
Profese | politik, důstojník, státní úředník a státník |
Ocenění | rytíř Vojenského řádu Marie Terezie Vojenský řád Marie Terezie |
Commons | Alexander von Mensdorff-Pouilly |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander hrabě Mensdorff-Pouilly, od roku 1868 první kníže z Ditrichštejna na Mikulově (4. srpna 1813 Coburg – 14. února 1871 Praha) byl rakouský státník a ministr zahraničí; český místodržitel.
Život
Alexandr Mensdorff-Pouilly byl synem generála Emmanuela Mensdorf-Pouilly (1777–1852) z nerovného sňatku s princeznou Sofií Sasko-Kobursko-Saalfedskou. Stal se tak blízkým příbuzným mnoha evropských monarchů – jeho bratranci byli princ Albert, manžel britské královny Viktorie, Ferdinand II. Portugalský, manžel portugalské královny Marie II., a belgický král Leopold II. Sestřenice Charlotta se provdala za mexického císaře Maxmiliána.
Roku 1829 vstoupil do armády, kdy v roce 1836 byl povýšen do hodnosti rytmistra, v roce 1844 v hodnosti majora. Účastnil se v letech 1848–1849 bojů v Itálii a Uhrách. Roku 1850 dosáhl hodnosti generálmajora.
V roce 1851 působil jako komisař ve Šlesvicku-Holštýnsku. Roku 1852 byl jmenován rakouským vyslancem v Petrohradě a v roce 1853 odvolán. Následně žil v Anglii. Po návratu z Anglie působil jako velitel 7. armády. Roku 1859 byl povýšen do hodnosti podmaršálka. Během povstání v Polsku 1863 byl generálním guvernérem v Haliči. Roku 1864 byl povolán na post ministra zahraničních věcí, který vykonával až do roku 1866, kdy Rakousko ztratilo celé Benátsko. Roku 1870 se stal velícím generálem v Záhřebu a následně v Praze.
Rodina
Jako jeden z dědiců obrovského majetku vymřelého rodu Ditrichštejnů získal v roce 1868 nárok na knížecí titul se jménem Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (kníže z Ditrichštejna na Mikulově, hrabě Mensdorff-Pouilly; německy Fürst von Dietrichstein zu Nikolsburg, Graf Mensdorff-Pouilly).[1][2][pozn. 1] S manželkou Alexandrinou Ditrichštejnovou (1824–1906) měl syny Huga, dědice knížecího titulu, a Alberta, dlouholetého velvyslance v Londýně.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 108.
- Franz Freiherr von Sommaruga: Mensdorff-Pouilly, Alexander Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 21, Duncker & Humblot, Leipzig 1885, S. 365 f.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr z Mensdorff-Pouilly na Wikimedia Commons
- (německy) Alexandr Mensdorff-Pouilly v Deutsche Biographie
- informace na stránkách ministerstva zahraničních věcí ČR
Ministři zahraničí Rakouska | ||
---|---|---|
Habsburská monarchie | Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804) | |
Rakouské císařství | Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867) | |
Rakousko-Uhersko | Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918) | |
První Rakouská republika a Rakouský stát | Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938) | |
Druhá Rakouská republika | Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021) |
Místodržitelé Českého království (1850–1918) | |
---|---|
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918) | |
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu |