Wolfgang Schüssel

Wolfgang Schüssel
20. kancléř Rakouska
Ve funkci:
4. února 2000 – 11. ledna 2007
PrezidentThomas Klestil, Heinz Fischer
PředchůdceViktor Klima
NástupceAlfred Gusenbauer
Vicekancléř Rakouska
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vládyFranz Vranitzky, Viktor Klima
PředchůdceErhard Busek
NástupceSusanne Riess-Passer
Ministr zahraničí
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vládyFranz Vranitzky, Viktor Klima
PředchůdceAlois Mock
NástupceBenita Ferrero-Waldner
Ministr hospodářství
Ve funkci:
24. dubna 1989 – 4. května 1995
Předseda vládyFranz Vranitzky
PředchůdceRobert Graf
NástupceJohannes Ditz
Předseda ÖVP
Ve funkci:
1995 – 2007
PředchůdceErhard Busek
NástupceWilhelm Molterer
Stranická příslušnost
ČlenstvíÖVP

Narození7. června 1945 (78 let)
Vídeň, Rakousko
Alma materUniverzita Vídeň
Profesepolitik a právník
Náboženstvířímský katolík
Oceněnívelkokříž Řádu Isabely Katolické (1995)
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (2007)
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Bavorský řád za zásluhy
velkokříž Maďarského záslužného řádu
… více na Wikidatech
CommonsWolfgang Schüssel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Schüssel (* 7. června 1945, Vídeň) je rakouský politik,[1] jenž zastával v letech 20002007 úřad kancléře Rakouska. Od roku 1995 do roku 2007 byl předsedou ÖVP. V roce 2009 byl jedním z kandidátů na nový post stálého Předsedy Evropské rady[2].

Životopis

V roce 2000 i přes protesty ostatních zemí EU sestavil jako kancléř vládu s krajně pravicovou FPÖ Jörga Haidera. Po rozpadu vládní koalice a předčasných volbách stanul v čele kabinetu i v roce 2003. Obě jeho vlády uskutečnily řadu reforem, které se vypořádávaly s problémem přebujelého „státu blahobytu“[3].

V roce 2011 se v souvislosti s korupční aférou spjatou s tím, že společnost Telekom Austria, kdy firma převedla nemalé prostředky na konta lidí blízkých jeho vládě včetně čtyř ministrů, rozhodl, že opustí politiku. [4]

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
BelgieBelgie Belgie velkokříž Řádu koruny
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Velký řád královny Jeleny 2007
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko velkokříž s diamanty Knížecího záslužného řádu 2000, 8. června
MaďarskoMaďarsko Maďarsko velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[5] 2006
NěmeckoNěmecko Německo velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-nasavské
NorskoNorsko Norsko velkokříž Norského královského řádu za zásluhy
PolskoPolsko Polsko velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6] 2006, 20. ledna
RakouskoRakousko Rakousko velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž Řádu rumunské hvězdy[7] 2004
ŘeckoŘecko Řecko velkokříž Řádu cti
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž Řádu Isabely Katolické[8] 1995, 7. července
VatikánVatikán Vatikán rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého[9] 1996
Bádensko-WürttemberskoBádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska 2007, 28. dubna
BavorskoBavorsko Bavorsko Bavorský řád za zásluhy 2007, 18. května

Odkazy

Reference

  1. Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. idnes.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky
  3. Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad
  4. Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  5. GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01. 
  7. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  8. Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online. 
  9. Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Kancléři Rakouska
První republika
Karl Renner (1918–1920) Michael Mayr (1920–1921) Johann Schober (1921–1922) Walter Breisky (1922) Johann Schober (1922) Ignaz Seipel (1922–1924) Rudolf Ramek (1924–1926) Ignaz Seipel (1926–1929) Ernst Streeruwitz (1929) Johann Schober (1929–1930) Carl Vaugoin (1930) Otto Ender (1930–1931) Karl Buresch (1931–1932) Engelbert Dollfuss (1932–1934) Kurt Schuschnigg (1934–1938) Arthur Seyß-Inquart (1938)
Státní znak Rakouska
Státní znak Rakouska
Druhá republika
Karl Renner (1945) Leopold Figl (1945–1953) Julius Raab (1953–1961) Alfons Gorbach (1961–1964) Josef Klaus (1964–1970) Bruno Kreisky (1970–1983) Fred Sinowatz (1983–1986) Franz Vranitzky (1986–1997) Viktor Klima (1997–2000) Wolfgang Schüssel (2000–2007) Alfred Gusenbauer (2007–2008) Werner Faymann (2008–2016) Reinhold Mitterlehner (2016) Christian Kern (2016–2017) Sebastian Kurz (2017–2019) Brigitte Bierleinová (2019–2020) Sebastian Kurz ( 2020–2021) Alexander Schallenberg (2021) Karl Nehammer (od 2021)
Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie
Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
Znak Rakouska
Rakouské císařství
Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko
Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881)Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika
a Rakouský stát
Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika
Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)
Autoritní data Editovat na Wikidatech