George Richards Minot

George Richards Minot
Narození	2. prosince 1885 Boston
Úmrtí	25. února 1950 (ve věku 64 let) Boston
Alma mater	Harvardova lékařská škola Harvardova kolej
Povolání	lékař a internista
Zaměstnavatelé	Harvardova univerzita Univerzita Johnse Hopkinse
Ocenění	George M. Kober Medal (1929) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1934) Moxon Medal Cameron Prize of the University of Edinburgh
Rodiče	James Jackson Minot a Elizabeth Minot[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Richards Minot (2. prosince 1885, Boston USA – 25. února 1950, New York USA) byl americký lékař.

Roku 1934 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu „za objev týkající se léčby anémie játry“.

Spolu s ním byli oceněni William Parry Murphy a G. H. Whipple.

Nejprve studoval zoologii, v roce 1912 získal doktorát medicíny na Harvardově univerzitě. Po praxi na interně v General Hospital pracoval v nemocnici a lékařské fakultě Johns Hopkins University. V roce 1922 přijal místo na Harvardově univerzitě, kde získal roku 1928 titul profesora medicíny. Při své vědecké práci se věnoval hlavně výzkumu krve, krevnímu oběhu, krevní srážlivosti, problematice krvácení, anémie, leukémie. V té době byla velmi rozšířená perniciozní anémie, proto v roce 1926 spolu s Murphym navázali na Whippleovy pokusy a podávali nemocným syrová játra. Přes nevýhody, které byly s konzumací jater spojeny, dosáhli obdivuhodných léčebných výsledků.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu George Richards Minot na Wikimedia Commons