Mario Capecchi

Mario Capecchi
Narození	6. října 1937 (86 let) Verona Italské království Italské království
Alma mater	Harvardova univerzita Antioch College Antioch University George School
Pracoviště	Harvardova lékařská škola (1969–1971) Harvardova lékařská škola (1971–1973) Utažská univerzita (od 1973) Lékařský institut Howarda Hughese (1988–2015) University of Utah School of Medicine (od 1989) Utažská univerzita Harvardova univerzita
Obor	molekulární genetika
Ocenění	Bristol-Myers Squibb Award for Distinguished Achievement in Neuroscience Research (1992) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1993) Alfred P. Sloan, Jr. Prize (1994) Kyoto Prize in Basic Sciences (1996) Franklinova medaile (1997) … více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mario Ramberg Capecchi (* 6. října 1937, Verona) je italo-americký molekulární genetik. Roku 2007 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu s Martinem Evansem a Oliverem Smithiesem), a to za techniku "genového knokautu", která dovoluje cíleným zásahem vyřadit vybraný gen z činnosti. V roce 2001 získal též Laskerovu cenu.^[1]

Život

Jeho životní osud byl zpočátku velmi trpký. Otec od rodiny odešel již v Mariově nejranějším dětství a jeho matku fašisté zatkli za distribuci protifašistických letáků a uvěznili v koncentračním táboře Dachau, když mu byly čtyři roky. Od té doby žil sám na ulici. Živil se žebráním a krádežemi, do školy nechodil. Když se jeho matka vrátila z koncentračního tábora, našla devítiletého Maria v nemocnici na prahu smrti. Mario v té době neuměl číst, psát ani počítat. Rozhodla se opustit ihned Itálii a vycestovala do USA, k příbuzným do Filadelfie. Ač neuměl anglicky a neměl žádný základ vzdělání, nastoupil Mario v Americe do školy. Za mimořádného úsilí se mu podařilo všechny handicapy překonat a nastoupit na univerzitu, a nakonec i do vědy.^[2]

Vystudoval chemii a fyziku na Antioch College (1961), titul Ph.D. získal roku 1967 na Harvardově univerzitě, v oboru biofyziky. V současnosti je profesorem na lékařské fakultě univerzity v Utahu, v Salt Lake City.^[3]

Dílo

Jeho výzkum knokautu genů začal v roce 1980. Capecchi se pokusil vyřešit problém, že genetici, ač byli schopni gen přesně lokalizovat, nedokázali určit, co řídí. Většinou to jen odhadovali. Capecchiho myšlenka byla jednoduchá: když dokážeme gen vypnout ("knokautovat"), velmi rychle se ukáže, co se v organismu změnilo, a tím pádem, jakou funkci gen plnil. Techniku, jak toho dosáhnout, chtěl vyvinout, a to u myší. Ale v tuto možnost vědecká komunita tehdy nevěřila. Grant na projekt roku 1980 nezískal. Porušil tedy etické předpisy a začal výzkum tajně, když využil finance z jiného projektu. Velice nadějnými daty z tohoto výzkumu pak argumentoval v příští žádosti. Komise naštěstí jeho částečně neetický postup akceptovala a uznala svůj předchozí omyl. Capecchi nakonec metodu úspěšně vyvinul. S pomocí jeho metody vědci postupně "vypínají" každý jeden z 22 tisíc myších genů. Je to výzkum zásadní i pro pochopení činnosti genů u člověka, kterých není o mnoho více než u myší.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mario Capecchi na Wikimedia Commons