Ralph M. Steinman

Ralph M. Steinman
Narození	14. ledna 1943 Montréal, Kanada
Úmrtí	30. září 2011 (ve věku 68 let) Manhattan, New York, USA USA
Příčina úmrtí	rakovina slinivky
Bydliště	New York
Alma mater	Harvardova lékařská škola McGillova univerzita Rockefellerova univerzita
Povolání	biolog, imunolog, lékař, profesor a výzkumník
Zaměstnavatel	Rockefellerova univerzita
Ocenění	Cena Emila von Behringa (1996) Max Planck Research Award (1998) William B. Coley Award (1998) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1999) Cena Roberta Kocha (1999) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	judaismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ralph Marvin Steinman (14. ledna 1943 Montréal – 30. září 2011^[1] New York) byl kanadský imunolog a cytolog působící jako profesor na newyorské Rockefellerově univerzitě, který v roce 1973 jako postdoktorand na této vysoké škole během výzkumu v laboratoři Zanvila A. Cohna pojmenoval dendritickou buňku.^[2]

Soukromý život

Narodil se v lednu 1943 do židovské rodiny v Montrealu,^[3][4][5] jako jeden ze čtyř potomků Irvinga Steinmana (zemřel 1995) a Nettie Steinmanové, rozené Takefmanové (nar. 1917).^[6][7][8] Brzy poté se rodina přestěhovala do Shelbrooku, kde otec provozoval malý obchod s oděvy „Mozart's“. Poté, co ukončil střední školu v Sherbrooke, se vrátil do Montrealu, kde bydlel s prarodiči z matčiny strany Nathanem a Evou Takefmanovými.^[9][10]

Bakalářský titul (Bachelor of Science) získal na McGillově univerzitě a lékařství (MD) absolvoval s vyznamenáním (magna cum laude)^[1] v roce 1968 na Harvard Medical School. Lékařskou praxi dokončil v Massachusettské všeobecné nemocnici.^[11]

Nobelova cena

3. října 2011 v 11.30 hod SEČ Nobelův výbor pro fyziologii nebo lékařství z Institutu Karolinska oznámil, že se stal laureátem Nobelovy ceny za „objev dendritických buněk a jejich role v rámci získané imunity.“ Dalšími dvěma spolunositeli, kterým připadla druhá polovina finanční odměny, se stali imunologové Bruce Beutler a Jules A. Hoffmann za „objev týkající se aktivace vrozené imunity.“.^[12]

Komise však ve chvíli vyhlášení laureátů nevěděla, že Steinman je již tři dny po smrti, když zemřel v pátek 30. září. Tuto skutečnost jí sdělil prezident Rockefellerovy univerzity ve 14.30 hod SEČ. Došlo k bezprecedentní situaci v historii udílení Nobelových cen. Podle pravidel nesmí být ocenění uděleno posmrtně.^[13][14] Výbor tak zasedl k odpolednímu jednání, jak situaci vyřešit. Ve večerních hodinách 3. října pak vydal rozhodnutí, že udělení proběhlo „v dobré víře,“ v momentu, kdy se jeho členové domnívali, že laureát je stále naživu, a tak by měl zůstat stav (ocenění) nezměněn.^[15]

Další ocenění

Steinman obdržel během života řadu vyznamenání především za dlouhodobý výzkum dendritických buněk, a to včetně Ceny Alberta Laskera za základní lékařství výzkum (2007), Mezinárodní cenu Gairdnerovy nadace (2003) a Cenu Williama B. Coleyho Institutu výzkumu nádorového bujení (1998). V roce 2002 byl zvolen za člena Institute of Medicine a rok předtím za člena Americké národní akademie věd (United States National Academy of Sciences).

Přehled

• 1998 – Cena Williama B. Coleyho
• 1999 – Cena Roberta Kocha
• 2003 – Cena Gairdnerovy mezinárodní nadace
• 2007 – Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum
• 2009 – Cena lékařského centra v Albany (spolu s Charlesem A. Dinarellem a Brucem Beutlerem)[1]
• 2011 – Nobelova cena za fyziologii a medicínu (spolu s Bruceem Beutlerem a Julesem A. Hoffmannem)^[12]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ralph M. Steinman na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ralph M. Steinman na Wikimedia Commons