Niels Ryberg Finsen

Prof. MUDr. Niels Ryberg Finsen
Narození15. prosince 1860
Tórshavn, DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí24. září 1904 (ve věku 43 let)
Kodaň, DánskoDánsko Dánsko
Národnostdánsko-faersko-islandská
Alma materKodaňská univerzita
Povolánílékař, profesor, zakladatel fototerapie
ZaměstnavatelKodaňská univerzita
TitulSir, Prof., MUDr.
OceněníNobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1903)
Cameron Prize of the University of Edinburgh
ChoťIngeborg Balslev (1868–1963)
DětiHalldor (syn), Gudrun (dcera), Valgerda (dcera)
RodičeHannes Steingrim Finsen (otec), Johanne Fröman (matka), Birgitte Kirstine Formann (nevlastní matka)
PříbuzníOlaf Finsen a Vilhelm Hannes Finsen (sourozenci)
Lars Kleberg[1] a Olof Kleberg[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niels Ryberg Finsen (15. prosince 1860, Tórshavn24. září 1904 Kodaň) byl dánský lékař, profesor, nositel Nobelovy ceny a rytíř dánského Řádu Dannebrog.[2] Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu obdržel v roce 1903. Zabýval se fyziologickými účinky slunečního záření a jeho využitím v léčbě. Byl průkopníkem používání fototerapie v medicíně.

Život

N. R. Finsen se narodil v Tórshavnu na Faerských ostrovech, oba jeho rodiče ale pocházeli z Islandu. Finsenův otec Hannes Steingrim Finsen pocházel z islandské rodiny, jejíž kořeny sahají až do 10. století. Matka Johanne Fröman byla také rodilá Islanďanka, ale zemřela, když měl Niels R. Finsen pouze čtyři roky. Vychovávala ho poté matčina sestřenice Birgitte Kirstine Formann, kterou si Finsenův otec následně vzal za manželku.

Finsenova rodina se v roce 1858 přestěhovala na Faerské ostrovy, kde se N. R. Finsen také narodil. Základní školu navštěvoval v Thorshavnu a poté v Herlufsholmu v Dánsku. Roku 1882 odešel studovat medicínu do Kodaně. O osm let později absolvoval závěrečnou zkoušku. Téhož roku se stal prosektorem anatomie na Kodaňské univerzitě, kterou opustil v roce 1893, aby se mohl soustředit na vědeckou práci. Vydělával tehdy zejména soukromým doučováním studentů medicíny.[3]

Zabýval se především výzkumem fyziologických účinků různých druhů světla. Po mnoha pokusech u některých z nich objevil léčebné účinky. V roce 1893 vytvořil jeden z prvních přístrojů schopných produkovat technicky syntetizované "sluneční paprsky". V roce 1895 poprvé aplikoval u onemocnění lupus vulgaris léčbu pomocí koncentrovaného světla lampy. Roku 1896 založil s finanční pomocí dvou podnikatelů v Kodani Ústav pro terapii světlem. [4] V období 1895–1903 léčil svou metodou, kterou postupně zdokonaloval, více než 950 pacientů s lupus vulgaris.

V roce 1898 byl jmenován profesorem a rok později se stal rytířem Řádu Dannebrog. Byl členem nebo čestným členem mnoha společností ve Skandinávii, na Islandu, v Rusku, Německu a jinde. Získal mimo jiné dánskou zlatou medaili za zásluhy. Za své výzkumy v oblasti fototerapie roku 1903 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Zaměřoval také na dietologii a studoval dietní režimy s nízkým obsahem sodíku.[3]

Soukromý život

Od roku 1892 byl ženatý s Ingeborg Balslev, s níž měl 4 potomky, z nichž nejstarší chlapec zemřel den po narození. Mladší syn Halldor se stal lékařem a další dvě dcery Gudrun a Valgerda se provdaly.[3]

Niels Ryberg Finsen trpěl Niemann-Pickovou chorobou, vrozenou metabolickou poruchou, která postihuje jaterní tkáň. Měl rovněž srdeční potíže a trpěl vodnatelností. Jeho vlastní nemoci byly hnací silou, která ho vedla k výzkumu. Postupně se však stával invalidou a sklonek života dokonce strávil na kolečkové židli.[4] Zemřel necelý rok poté, co v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu.[3]

Dílo

  • Efekty světla na kůži (Om Lysets Indvirkninger paa Huden), 1893
  • Využití koncentrovaných paprsků světla v medicíně (Om Anvendelse i Medicinen af koncentrerede kemiske Lysstraaler),1896
  • Fototerapie (La Photothérapie), 1899
  • Akumulace soli v organismu (En Ophobning af Salt i Organismen), 1904

Odkazy

Reference

  1. a b Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ21586310. 1964. Dostupné online. [cit. 2021-09-21].
  2. Archivovaná kopie. www.aristokracie.cz [online]. [cit. 2010-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  3. a b c d The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903. NobelPrize.org [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b CODR, Milan; HOUDEK, František. Přemožitelé času sv. 16. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Niels Finsen, s. 57–60. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Niels Ryberg Finsen na Wikimedia Commons
  • Prof. Finsen držitel Nobelovy ceny
  • Prof. Finsen v databázi NNDB
  • Podrobný Finsenův životopis (pouze v dánštině)
Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
1901–1925
1926–1950
  • Johannes Fibiger (1926)
  • Julius Wagner-Jauregg (1927)
  • Charles Nicolle (1928)
  • Christiaan Eijkman / Frederick Hopkins (1929)
  • Karl Landsteiner (1930)
  • Otto Heinrich Warburg (1931)
  • Charles Scott Sherrington / Edgar Douglas Adrian (1932)
  • Thomas Morgan (1933)
  • George Whipple / George Richards Minot / William Parry Murphy (1934)
  • Hans Spemann (1935)
  • Henry Hallett Dale / Otto Loewi (1936)
  • Albert Szent-Györgyi (1937)
  • Corneille Heymans (1938)
  • Gerhard Domagk (1939)
  • Henrik Dam / Edward Adelbert Doisy (1943)
  • Joseph Erlanger / Herbert Spencer Gasser (1944)
  • Alexander Fleming / Ernst Boris Chain / Howard Walter Florey (1945)
  • Hermann Joseph Muller (1946)
  • Carl Ferdinand Cori / Gerty Coriová / Bernardo Houssay (1947)
  • Paul Hermann Müller (1948)
  • Walter Rudolf Hess / António Egas Moniz (1949)
  • Philip Showalter Hench / Edward Calvin Kendall / Tadeus Reichstein (1950)
  • 1951–1975
  • Max Theiler (1951)
  • Selman Abraham Waksman (1952)
  • Hans Adolf Krebs / Fritz Albert Lipmann (1953)
  • John Franklin Enders / Frederick Chapman Robbins / Thomas Huckle Weller (1954)
  • Hugo Theorell (1955)
  • André Frédéric Cournand / Werner Forßmann / Dickinson W. Richards (1956)
  • Daniel Bovet (1957)
  • George Wells Beadle / Edward Lawrie Tatum / Joshua Lederberg (1958)
  • Arthur Kornberg / Severo Ochoa (1959)
  • Frank Macfarlane Burnet / Peter Brian Medawar (1960)
  • Georg von Békésy (1961)
  • Francis Crick / James Dewey Watson / Maurice Wilkins (1962)
  • John Carew Eccles / Alan Lloyd Hodgkin / Andrew Fielding Huxley (1963)
  • Konrad Bloch / Feodor Lynen (1964)
  • François Jacob / André Lwoff / Jacques Monod (1965)
  • Francis Peyton Rous / Charles Brenton Huggins (1966)
  • Ragnar Granit / Haldan Keffer Hartline / George Wald (1967)
  • Robert W. Holley / Har Gobind Khorana / Marshall Warren Nirenberg (1968)
  • Max Delbrück / Alfred Hershey / Salvador Luria (1969)
  • Julius Axelrod / Ulf von Euler / Bernard Katz (1970)
  • Earl Wilbur Sutherland (1971)
  • Gerald Edelman / Rodney Robert Porter (1972)
  • Karl von Frisch / Konrad Lorenz / Nikolaas Tinbergen (1973)
  • Albert Claude / Christian de Duve / George Emil Palade (1974)
  • David Baltimore / Renato Dulbecco / Howard Martin Temin (1975)
  • 1976–2000
  • Baruch Samuel Blumberg / Daniel Carleton Gajdusek (1976)
  • Roger Guillemin / Andrew Schally / Rosalyn Yalowová (1977)
  • Werner Arber / Daniel Nathans / Hamilton O. Smith (1978)
  • Allan McLeod Cormack / Godfrey N. Hounsfield (1979)
  • Baruj Benacerraf / Jean Dausset / George Davis Snell (1980)
  • Roger W. Sperry / David H. Hubel / Torsten Wiesel (1981)
  • Sune Bergström / Bengt Samuelsson / John Vane (1982)
  • Barbara McClintocková (1983)
  • Niels Kaj Jerne / Georges Köhler / César Milstein (1984)
  • Michael S. Brown / Joseph L. Goldstein (1985)
  • Stanley Cohen / Rita Leviová-Montalciniová (1986)
  • Susumu Tonegawa (1987)
  • James W. Black / Gertrude Belle Elionová / George H. Hitchings (1988)
  • J. Michael Bishop / Harold E. Varmus (1989)
  • Joseph Murray / E. Donnall Thomas (1990)
  • Erwin Neher / Bert Sakmann (1991)
  • Edmond H. Fischer / Edwin G. Krebs (1992)
  • Richard John Roberts / Phillip A. Sharp (1993)
  • Alfred G. Gilman / Martin Rodbell (1994)
  • Edward B. Lewis / Christiane Nüssleinová-Volhardová / Eric F. Wieschaus (1995)
  • Peter C. Doherty / Rolf Martin Zinkernagel (1996)
  • Stanley B. Prusiner (1997)
  • Robert F. Furchgott / Louis Ignarro / Ferid Murad (1998)
  • Günter Blobel (1999)
  • Arvid Carlsson / Paul Greengard / Eric Kandel (2000)
  • 2001–
  • Leland H. Hartwell / Tim Hunt / Paul Nurse (2001)
  • Sydney Brenner / H. Robert Horvitz / John Sulston (2002)
  • Paul Lauterbur / Peter Mansfield (2003)
  • Richard Axel / Linda B. Bucková (2004)
  • Barry Marshall / Robin Warren (2005)
  • Andrew Z. Fire / Craig C. Mello (2006)
  • Mario Capecchi / Martin Evans / Oliver Smithies (2007)
  • Harald zur Hausen / Françoise Barré-Sinoussi / Luc Montagnier (2008)
  • Elizabeth Blackburnová / Carol W. Greiderová / Jack W. Szostak (2009)
  • Robert G. Edwards (2010)
  • Bruce Beutler / Jules A. Hoffmann / Ralph M. Steinman (2011)
  • John Gurdon / Šin’ja Jamanaka (2012)
  • James Rothman / Randy Schekman / Thomas Südhof (2013)
  • John O'Keefe / May-Britt Moserová / Edvard Moser (2014)
  • William C. Campbell / Satoši Ómura / Tchu Jou-jou (2015)
  • Jošinori Ósumi (2016)
  • Jeffrey C. Hall / Michael Rosbash / Michael W. Young (2017)
  • James P. Allison / Tasuku Hondžó (2018)
  • Gregg L. Semenza / Peter J. Ratcliffe / William Kaelin (2019)
  • Harvey J. Alter / Michael Houghton / Charles M. Rice (2020)
  • David Julius / Ardem Patapoutian (2021)
  • Svante Pääbo (2022)
  • Katalin Karikóová / Drew Weissman (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech