Hans von Euler-Chelpin

Hans von Euler-Chelpin
Narození15. února 1873
Augsburg, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí6. listopadu 1964 (ve věku 91 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníSeverní hřbitov (59°21′26″ s. š., 18°1′6″ v. d.)
Alma materHumboldtova univerzita
Povoláníbiochemik, chemik, vysokoškolský učitel a voják
ZaměstnavatelStockholmská univerzita
OceněníNobelova cena za chemii (1929)
Goethe Medal for Art and Science (1943)
honorary doctor of Rutgers University
Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Honorary doctor at the University of Bern
… více na Wikidatech
ChoťAstrid Cleve (1902–1912)[1]
Beth von Euler-Chelpin
DětiUlf von Euler[1]
Karin Stolpe
Georg von Euler[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin (15. února 1873 Augsburg – 6. listopadu 1964 Stockholm) byl švédský biochemik narozený v Německu, který v roce 1929 spolu s Arthurem Hardenem získal Nobelovu cenu za chemii za „objev fermentace cukrů a fermentačních enzymů“. V letech 1906-1941 byl profesorem obecné a organické chemie na Stockholmské univerzitě a ředitelem jejího Ústavu pro organicko-chemický výzkum (1938–1948).

Jeho syn Ulf von Euler získal v roce 1970 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Životopis

Hans von Euler-Chelpin se narodil 15. února 1873 v německém Augsburgu Gabriele von Euler-Chelpin (rozené Furtner). Jeho otec Rigas Georg Sebastian von Euler-Chelpin byl kapitánem královského bavorského pluku, který byl brzy převelen do Mnichova. Během svého dětství trávil Hans většinu času s babičkou ve Wasserburg am Inn. Chodil na Royal Junior High School v Augsburgu (předchůdce Holbein Gymnasium). Jeden rok sloužil jako dobrovolník u bavorského prvního pluku polního dělostřelectva a poté se začal zajímat o teorii barev a začal studovat umění na mnichovské malířské akademii (1891–1893). Učil se u Schmida-Reutteho a Lenbacha, německého malíře realistického stylu. Poté šel na univerzitu v Berlíně studovat chemii u Emila Fischera a A. Rosenheima a fyziku u E. Warburga a Maxe Plancka. V roce 1895 získal doktorát.[2]

V roce 1899 byl von Euler-Chelpin jmenován docentem a učil na Královské univerzitě ve Stockholmu. Zde začal navštěvovat laboratoř van 't Hoffa, který spolu s Nernstem ovlivnili jeho zájem o vědu.[2]

Přestože v roce 1902 přijal švédské občanství, během první světové války se zúčastnil dobrovolné služby v německém letectvu a za druhé světové války působil v diplomatické misi na německé straně.

V roce 1906 byl jmenován profesorem obecné a organické chemie na Královské univerzitě ve Stockholmu. Nadace Knuta a Alice Wallenbergových a Mezinárodní rada pro vzdělávání Rockefellerovy nadace ve Stockholmu založily v roce 1929 Vitamin Institute a Institute of Biochemistry a Euler-Chelpin byl jmenován jeho ředitelem. Od roku 1941 přestal vyučovat a dál se věnoval výzkumu.[2] V důchodu se věnoval výzkumu rakoviny.

Hans von Euler-Chelpin se dvakrát oženil. Jeho první manželkou byla Astrid Cleve, první švédská žena, která získala doktorát věd. Měli pět dětí: Sten (1903-1991), Ulf Svante (1905-1983), Karin Maria (1907-2003), Hans Georg Rigas (1908-2003) a Birgit (1910-2000). V roce 1913 se znovu oženil se svou spolupracovnicí Elisabeth „Beth“ baronkou af Ugglas (1887–1973). Měli čtyři děti: Rolf Sebastian Ugglas (1914-2005), Hans Roland Ugglas (* 1916), Curt Leonhard Ugglas (1918-2001) a Johan Erik Ugglas "Jan" (1929-1954). Jeho syn Ulf von Euler byl známý fyziolog, který v roce 1970 obdržel Nobelovu cenu za výzkum chemické povahy norepinefrinu v synapsích.[2]

Během svého života napsal von Euler-Chelpin řadu monografií, např. Biochemistry of Tumors (Biochemie nádorů) vydanou v roce 1942, kterou napsal ve spolupráci s Boleslawem Skarzynskim, nebo The Chemotherapy and Prophylaxis of Cancer (Chemoterapie a profylaxe nádorů), jež vyšla v roce 1962.[2]

Byl členem Indické akademie věd, Rakouské akademie věd, Švédské královské akademie věd, Švédsko-německé císařské asociace, Ruské akademie věd, Japonské akademie věd, Finské akademie věd, Královské společnosti a Společnosti Maxe Plancka.

Hans von Euler-Chelpin zemřel ve Stockholmu dne 6. listopadu 1964 ve věku 91 let.[2]

Nobelova cena

Von Euler-Chelpin obdržel v roce 1929 spolu s Arthurem Hardenem Nobelovu cenu za chemii za výzkum alkoholového kvašení sacharidů a role enzymů, které se na něm podílejí. Arthur Harden se nejprve zabýval chemickými účinky bakterií a poté od roku 1903 alkoholovým kvašením. Harden zjistil, že enzym zymáza, objevený Eduardem Buchnerem, vyvolává kvašení pouze při vzájemné interakci s koenzymem kozymázou. Euler-Chelpin zase přesvědčivě pomocí fyzikální chemie popsal, co se děje při kvašení cukru a působení kvasných enzymů. Jejich vysvětlení vedlo k pochopení důležitých procesů pro získávání energie ve svalech.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans von Euler-Chelpin na anglické Wikipedii a Hans von Euler-Chelpin na německé Wikipedii.

  1. a b c Euler-Chelpin, von, släkt. Dostupné online. [cit. 2017-06-28].
  2. a b c d e f g The Nobel Prize in Chemistry 1929. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans von Euler-Chelpin na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Biografie na Nobelprize.org
Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
  • 2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech