Irving Langmuir
| Irving Langmuir | |
|---|---|
 | |
| Narození | 31. ledna 1881 Brooklyn, New York, New York, USA |
| Úmrtí | 16. srpna 1957 (ve věku 76 let) Woods Hole, Massachusetts, USA |
| Národnost | Spojené státy americké |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita Univerzita v Göttingenu |
| Pracoviště | General Electric |
| Obory | chemie, fyzika |
| Známý díky | vynález elektronky vyplněné vysokým vakuem |
| Ocenění | Nobelova cena za chemii (1932) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irving Langmuir (31. ledna 1881 Brooklyn – 16. srpna 1957 Woods Hole) byl americký chemik a fyzik, který v roce 1932 získal Nobelovu cenu za chemii za „jeho práci v hraniční chemii“. V letech 1909–1950, kdy pracoval v General Electric, vymyslel např. žárovku vyplněnou plynem nebo proces svařování atomárním vodíkem.
V roce 1903 získal titul Bachelor of Science v metalurgii na Kolumbijské univerzitě. Titul Ph.D. získal v roce 1906 pod vedením Walthera Nernsta na Univerzitě v Göttingenu. Poté učil na Stevens Institute of Technology v Hobokenu. V roce 1909 začal pracovat v laboratoři General Electric v Schenectady.
Ze začátku své kariéry vynalezl elektronku vyplněnou vysokým vakuem. O rok později objevil, že životnost wolframového vlákna se prodlouží, když se žárovka vyplní nějakým inertním plynem, např. argonem. V té době začala jeho práce v hraniční chemii.
Při práci s vlákny ve vakuu a různých plynných prostředích se začal zabývat emisí nabitých částic z horkých vláken (termoelektronová emise). Byl jedním z prvních vědců, kteří pracovali s plazmatem, a prvním, který ji tak nazval. Připomínala mu totiž krevní plazmu.[1]
Objevil atomární vodík a využil ho při vynálezu postupu svařování atomárním vodíkem.
V roce 1938 se začal věnovat vědám o atmosféře, a to hlavně meteorologii.
V roce 1953 rozšířil pojem „patologická věda“, což je výzkum používající správnou vědeckou metodu, který je ale zkažen subjektivitou nebo nevědomými vlivy. Tím se liší od pseudovědy, která nevyužívá vědeckou metodu. Mezi příklady patologické vědy uvedl mimosmyslové vnímání nebo létající talíř. Později byl tento termín aplikován např. na studenou fúzi.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irving Langmuir na anglické Wikipedii.
- ↑ What is Plasma? Archivováno 20. 4. 2006 na Wayback Machine. - Coalition for Plasma Science
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irving Langmuir na Wikimedia Commons - (anglicky) Biografie na Nobelprize.org
- (anglicky) Dr. Irving Langmuir Air-Water Interface Demonstration na YouTube
| Hughesova medaile | |
|---|---|
| 1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper | |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Chemie
