Svante Arrhenius

Svante Arrhenius
Svante Arrhenius (1910)
Svante Arrhenius (1910)
Rodné jménoSvante August Arrhenius
Narození19. února 1859
zámek Vik, kraj Uppsala, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí2. října 1927 (ve věku 68 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Příčina úmrtífunkční porucha trávicího traktu
Místo pohřbeníStarý uppsalský hřbitov (59°51′20″ s. š., 17°37′42″ v. d.)
Alma materUppsalská univerzita
Stockholmská univerzita
Povoláníastronom, chemik, fyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléRižská technická univerzita
Stockholmská univerzita
Uppsalská univerzita
OceněníDavyho medaile (1902)
Nobelova cena za chemii (1903)
čestný doktor Univerzity v Heidelbergu (1903)
Silliman Memorial Lectures (1910)
zahraniční člen Královské společnosti (1910)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
ChoťSofia Rudbecková (od 1894)
Maria Arrheniusová (od 1905)
DětiOlof Arrhenius
Anna-Lisa Arrheniusová
RodičeSvanta Gustav Arrhenius[1] a Carolina Christina Thunberg[1]
PříbuzníGreta Thunbergová
Gustaf Arrhenius a Anna Hornová af Rantzien (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svante August Arrhenius (19. února 1859, zámek Vik – 2. října 1927, Stockholm) byl švédský fyzik a chemik, jeden ze zakladatelů fyzikální chemie. V roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace.[2] Udílení Nobelových cen však ovlivňoval ve prospěch přátel a v neprospěch oponentů.[3] Byl jedním z předních vědců, který se zasadil o založení Státního institutu pro rasovou biologii (Statens institut för rasbiologi), který se zabýval eugenikou.[4] V roce 1896[5] při zkoumání dob ledových a na základě předchozích prací (které například provedli Joseph Fourier, John Tyndall, Claude Pouillet, Arvid Högbom) předpověděl vliv oxidu uhličitého vznikajícího spalováním uhlí na oteplování celé planety.[6]

Arrhenius byl tak první kdo použil základní principy fyzikální chemie k odhadu míry, do jaké je zvýšení koncentrace atmosférického oxidu uhličitého odpovědné za zvyšující se povrchovou teplotu Země. V 60. letech 20. století David Keeling ukázal, že emise oxidu uhličitého způsobené člověkem jsou dostatečně velké, aby způsobily globální oteplování.[7] Jeho předpověď však byla nepřesná (neuvažovala vliv oblaků a další významné faktory) a tak ji zkritizoval například již roku 1900 Knut Ångström.[8] Arrhenius též řešil otázku vlivu koncentrace oxidu uhličitého na nástup doby ledové;[9] IPCC dnes zastává názor, že hlavním spouštěčem dob ledových jsou Milankovičovy cykly.[10]

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Svante Arrhenius - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  3. https://physicstoday.scitation.org/do/10.1063/PT.6.4.20170926a/full/ - How Nobel favorites have fared
  4. SPEKTOROWSKI, Alberto; MIZRACHI, Elisabet. Eugenics and the Welfare State in Sweden: The Politics of Social Margins and the Idea of a Productive Society. Journal of Contemporary History. 2016, s. 333–352. ISSN 0022-0094. DOI 10.1177/0022009404044443. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. https://www.rsc.org/images/Arrhenius1896_tcm18-173546.pdf - On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon the Temperature of the Ground
  6. GRAHAM, Steve. Svante Arrhenius : Feature Articles. earthobservatory.nasa.gov [online]. 2000-01-18 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  7. Future Calculations. Science History Institute [online]. 2016-07-18 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. https://www.justproveco2.com/papers/Angstrom1900English.pdf - Ueber die Bedeutung des Wasserdampfes und der Kohlensäure bei der Absorption der Erdatmosphäre
  9. https://zdenekslanina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=762565
  10. http://archive.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar5/wg1/WG1AR5_Chapter05_FINAL.pdf - IPCC, AR5, WG1, Chapter 5, str. 385

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
  • 2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
  • Globální oteplování a změna klimatu
    Přehled
    Příčiny
    Přehled
    Zdroje
    Historie
    Účinky a problémy
    Fyzikální
    Flóra a fauna
    Společnost
    Zmírňování změny klimatu
    Ekonomie a finance
    Energie
    Uchovávání a posilování propadů uhlíku
    Společnost a adaptace
    Společnost
    Adaptace
    Komunikace
    Mezinárodní dohody
    Pozadí a teorie
    Měření
    Teorie
    Výzkum a modelování
    Kategorie:Klimatické změny
    Autoritní data Editovat na Wikidatech