Gerhard Ertl
| Gerhard Ertl | |
|---|---|
 Gerhard Ertl (2007) | |
| Narození | 10. října 1936 (87 let) Stuttgart |
| Alma mater | Univerzita ve Stuttgartu (1955–1957) Pařížská univerzita (1957–1958) Mnichovská univerzita (1958–1959) Univerzita ve Stuttgartu (do 1961) Technická univerzita Mnichov (do 1965) Johannes-Kepler-Gymnasium Max Planck Institute for Intelligent Systems Univerzita Hannover |
| Pracoviště | Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita Univerzita Hannover Svobodná univerzita Berlín |
| Obor | chemie |
| Ocenění | Carl Friedrich Gauss Medal (1985) Stoletá cena (1985) Liebigova medaile (1987) Alwin Mittasch Prize (1990) Bourke Award (1991) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gerhard Ertl (* 10. října 1936, Stuttgart) je německý fyzik a emeritní profesor na univerzitě v Berlíně. V roce 2007 obdržel Nobelovu cenu za chemii za studium chemických procesů na povrchu pevných látek. Byl oceněn již v roce 1998, kdy obdržel Wolfovu cenu za chemii.
Je absolventem Stuttgartské univerzity, kde jeho diplomovou práci na téma disociace vedl Heinz Gerischer, doktorát získal na mnichovské technice. V letech 1986 až 2004 pracoval v Institutu Fritze Habera při Společnosti Maxe Plancka. Podařilo se mu zdokonalit Haberův–Boschův proces pomocí vakuové techniky.[1] Byl jedním z autorů publikace Handbook of Heterogeneous Catalysis. Je členem Leopoldiny, Academia Europaea a Papežské akademie věd, v letech 1995 až 2001 zastával funkci viceprezidenta Německé výzkumné nadace (DFG).[2] V roce 1992 mu byl udělen Záslužný řád Spolkové republiky Německo a v roce 2014 Bavorský Maxmiliánův řád pro vědu a umění. Je signatářem Mainauské deklarace ze 3. července 2015, v níž 76 laureátů Nobelovy ceny vyzvalo k přijetí účinnějších opatření proti globálnímu oteplování. V březnu 2022 odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu.[3]
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerhard Ertl na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Nositelé Wolfovy ceny za chemii | |
|---|---|
| 1978–1979 | Carl Djerassi (1978) • Herman F. Mark (1979) |
| 1980–1989 | Henry Eyring (1980) • Joseph Chatt (1981) • John Charles Polanyi / George C. Pimentel (1982) • Herbert S. Gutowsky / Harden M. McConnell / John S. Waugh (1983/4) • Rudolph A. Marcus (1984/5) • Elias James Corey / Albert Eschenmoser (1986) • David C. Phillips / David M. Blow (1987) • Joshua Jortner / Raphael David Levine (1988) • Duilio Arigoni / Alan R. Battersby (1989) |
| 1990–1999 | Richard R. Ernst / Alexander Pines (1991) • John Pople (1992) • Ahmed Zewail (1993) • Richard A. Lerner / Peter G. Schultz (1994) • Gilbert Stork / Samuel J. Danishefsky (1995) • Gerhard Ertl / Gabor A. Somorjai (1998) • Raymond Lemieux (1999) |
| 2000–2009 | Frank Albert Cotton (2000) • Henri Kagan / Rjódži Nojori / Karl Barry Sharpless (2001) • Harry B. Gray (2004) • Richard Zare (2005) • Ada Jonathová / George Feher (2006/07) William E. Moerner / Allen J. Bard (2008) |
| 2010–2019 | Stuart A. Rice / Ching W. Tang / Krzysztof Matyjaszewski (2011) • Paul Alivisatos / Charles M. Lieber (2012) • Robert S. Langer (2013) • Chi-Huey Wong (2014) • Kyriacos Costa Nicolaou / Stuart Schreiber (2016) • Robert G. Bergman (2017) • Omar M. Yaghi / Makoto Fujita (2018) • Stephen L. Buchwald / John F. Hartwig (2019) |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Fyzika | Chemie | Lidé | Německo
