Jan Železný

mjr. Jan Železný
Narození16. června 1966 (57 let)
Mladá Boleslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníoštěpař a atlet
OceněníBislett medal (1990)
medaile Za zásluhy mzz III. stupeň (2001)
Cena Jiřího Gutha-Jarkovského
ChoťMarta Železná (1987-2007) Andrea Drápalová (od 2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o atletovi. O duchovním pojednává článek Jan XII. Železný.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato 1992 Barcelona hod oštěpem
zlato 1996 Atlanta hod oštěpem
zlato 2000 Sydney hod oštěpem
stříbro 1988 Soul hod oštěpem
Mistrovství světa v atletice
zlato 1993 Stuttgart hod oštěpem
zlato 1995 Göteborg hod oštěpem
zlato 2001 Edmonton hod oštěpem
bronz 1987 Řím hod oštěpem
bronz 1999 Sevilla hod oštěpem
Mistrovství Evropy v atletice
bronz 1994 Helsinky hod oštěpem
bronz 2006 Göteborg hod oštěpem
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato 1986 Bratislava hod oštěpem
zlato 1990 Praha hod oštěpem
Mistrovství ČR v atletice
zlato 1994 Jablonec nad Nisou hod oštěpem
zlato 1996 Praha hod oštěpem
Jan Železný s Tomášem Dvořákem na slavnostním odhalení sochy Josefa Masopusta u pražské Julisky v květnu 2012

Jan Železný (* 16. června 1966 Mladá Boleslav) je bývalý český atlet, oštěpař. Bývá považován za nejlepšího oštěpaře moderní éry. Je držitelem tří zlatých medailí (1992, 1996, 2000) a jedné stříbrné medaile z Olympijských her (1988), trojnásobný mistr světa (1993, 1995, 2001), několikanásobný rekordman a držitel současného světového rekordu v hodu oštěpem z roku 1996 (98,48 metru). Od zavedení nových pravidel bylo oštěpem 84krát hozeno přes 90 metrů. Z těchto 84 hodů patří 52 Janu Železnému. Byl vyhlášen Atletem světa (2000), Atletem Evropy (1996, 2000) a českým Sportovcem roku (1993, 1995, 2000, 2001). Jako jediný třikrát přehodil 95 metrů, což se zatím od změny těžiště oštěpu nikomu jinému nepovedlo.

Sportovní kariéru ukončil na mítinku v Mladé Boleslavi dne 19. září 2006.[1] V témže roce se ještě nominoval na Mistrovství Evropy v atletice, které se konalo v Göteborgu. Své mezinárodní vystupování tam završil bronzovou medailí za výkon 85,92 metru. Tento výkon je také světovým rekordem v kategorii veteránů nad 40 let.

Nejdůležitější výsledky

  • 1983 Schwechat – Mistrovství Evropy juniorů – 6. místo
  • 1986 Stuttgart – Mistrovství Evropy – nepostoupil z kvalifikace
  • 1987 Nitra – Mistrovství ČSSR – světový rekord 87,66 m
  • 1987 Grand Prix – 4. místo
  • 1987 Řím – Mistrovství světa – 3. místo
  • 1988 Soul – Olympijské hry – 2. místo
  • 1990 Oslo – Mítink Zlaté ligy – světový rekord 89,66 m
  • 1990 Split – Mistrovství Evropy – nepostoupil z kvalifikace
  • 1991 Tokio – Mistrovství světa – nepostoupil z kvalifikace
  • 1991 Grand Prix – 1. místo v oštěpu (celkově 2.)
  • 1992 Oslo – Mítink Zlaté ligy – světový rekord 94,74 m
  • 1992 Barcelona – Olympijské hry – 1. místo 89,66 m
  • 1993 Stuttgart – Mistrovství světa – 1. místo 85,98 m
  • 1993 Pietersburg – světový rekord 95,54 m
  • 1993 Sheffield – světový rekord 95,66 m
  • 1993 Grand Prix – 1. místo v oštěpu (celkově 2.)
  • 1994 Helsinki – Mistrovství Evropy – 3. místo 82,58 m
  • 1995 Göteborg – Mistrovství světa – 1. místo 89,58 m
  • 1995 Grand Prix – 1. místo v oštěpu (celkově 2.)
  • 1996 Jena – Mítink EAA – světový rekord 98,48 m
  • 1996 Atlanta – Olympijské hry – 1. místo 88,16 m
  • 1997 Atény – Mistrovství světa – 9. místo
  • 1997 Grand Prix – 1. místo mezi oštěpaři (celkově 7.)
  • 1999 Sevilla – Mistrovství světa – 3. místo 87,67 m
  • 1999 Grand Prix – 2. místo mezi oštěpaři (celkově 24.)
  • 2000 Sydney – Olympijské hry – 1. místo v olym. rekordu 90,17 m
  • 2001 Edmonton – Mistrovství světa – 1. místo v rekordu šampionátu 92,80 m
  • 2002 Mnichov – Mistrovství Evropy – 12. místo
  • 2003 Paříž – Mistrovství světa – 4. místo
  • 2004 Atény – Olympijské hry – 9. místo
  • 2006 Göteborg – Mistrovství Evropy – 3. místo

Pozn.: Výsledkové statistiky byly zpracovány a mají ověřenu platnost k 12. 8. 2006.

Ocenění

Trojnásobný olympijský vítěz, mistr světa a světový rekordman byl za své úspěchy několikrát oceněn

Český olympijský výbor

Stal se členem Českého olympijského výboru, od roku 2004 do roku 2012 zastupoval světové sportovce i v Mezinárodním olympijském výboru.

Světový rekord

Trenérská kariéra

V roce 2011 získal první titul trenér roku. Mezi jeho svěřence patřila dvojnásobná olympijská vítězka Barbora Špotáková v současné době trénuje mistra světa a Evropy Vítězslava Veselého a další úspěšné oštěpaře. Na mistrovství světa v roce 2017 získali jeho svěřenci dvojnásobné medailové zastoupení, když Jakub Vadlejch skončil druhý a Petr Frydrych se umístil na bronzové příčce, ve stejném roce získal Jan Železný v kategorii trenér již pátý titul v české anketě Atlet roku.

Osobní život

V letech 1987-2007 byl Jan Železný ženatý s manželkou Martou Železnou. V tomto dvacetiletém manželství se narodily dvě děti: syn Jan (31) a dcera Kateřina (29). Brzy po rozvodu začal Železný žít s Barborou Výbornou, brzy přišla na svět dcera Anna a poté i druhá dcera Alžběta, jejich partnerský vztah se ale později rozpadl. V sobotu 31. srpna 2019 se Železný podruhé oženil a jeho třetí partnerkou se stala oštěpařka a svěřenkyně Andrea Drápalová. Obřad proběhl přímo na atletickém stadionu v Nymburce.[2]

Politická kariéra

Též je členem Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury v oboru Resortní sportovní centra.[3]

Odkazy

Reference

  1. Jak se Jan Železný loučil s kariérou
  2. ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Jan Železný se podruhé oženil. Vzal si o 27 let mladší svěřenkyni. iDNES.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  3. Národní rada pro sport. Národní sportovní agentura [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 278–279. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Železný na Wikimedia Commons
  • Jan Železný na stránkách Světové atletiky (anglicky)
  • (česky) životopis na www.olympic.cz
  • Článek o SR v hodu oštěpem na blogu DinosaurusBlog (česky)
  • Jan Železný v databázi Olympedia (anglicky)
Olympijští vítězové v atleticehod oštěpem
Mistři světa v atleticehod oštěpem
Mistři Československa a Česka v hodu oštěpem mužů
ČSR
1945 Jaroslav Friedrich • 1946 Lumír Kiesewetter • 1947 Lumír Kiesewetter • 1948 Lumír Kiesewetter • 1949 Lumír Kiesewetter • 1950 Lumír Kiesewetter • 1951 Lumír Kiesewetter • 1952 Josef Strnádek • 1953 Pavel Jílek • 1954 Jaroslav Uhlář • 1955 Pavel Jílek • 1956 Pavel Jílek • 1957 Pavel Jílek • 1958 Miloš Vojtek • 1959 Miloš Vojtek
Československo
1960 Jan Perek • 1961 Miloš Vojtek • 1962 Miloš Vojtek • 1963 Josef Dušátko • 1964 Josef Dušátko • 1965 Josef Dušátko • 1966 Miloš Vojtek • 1967 Josef Dušátko • 1968 Miloš Vojtek • 1969 Miloš Vojtek • 1970 Josef Kolář • 1971 Miloš Vojtek • 1972 Jan Bartek • 1973 Jaroslav Halva • 1974 Tomáš Babiak • 1975 Tomáš Babiak • 1976 Tomáš Babiak • 1977 Josef Hanák • 1978 Jan Bartek • 1979 Tomáš Babiak • 1980 Zdeněk Adamec • 1981 Tomáš Babiak • 1982 Jozef Hanušovský • 1983 Zdeněk Adamec • 1984 Zdeněk Adamec • 1985 Zdeněk Adamec • 1986 Jan Železný • 1987 Zdeněk Adamec • 1988 Zdeněk Nenadál • 1989 Zdeněk Nenadál • 1990 Jan Železný • 1991 Ján Garaj • 1992 Miloš Steigauf
Česko
1993 Miloš Steigauf • 1994 Jan Železný • 1995 Vladimír Nováček • 1996 Jan Železný • 1997 Patrick Landmesser • 1998 Patrick Landmesser • 1999 Patrick Landmesser • 2000 Miroslav Guzdek • 2001 Miroslav Guzdek • 2002 Miroslav Guzdek • 2003 Miroslav Guzdek • 2004 Radek Pejřimovský • 2005 Petr Bělunek • 2006 Jan Syrovátko • 2007 Miroslav Guzdek • 2008 Vítězslav Veselý • 2009 Petr Frydrych • 2010 Vítězslav Veselý • 2011 Vítězslav Veselý • 2012 Vítězslav Veselý • 2013 Petr Frydrych • 2014 Jakub Vadlejch • 2015 Jakub Vadlejch • 2016 Vítězslav Veselý • 2017 Jakub Vadlejch • 2018 Petr Frydrych • 2019 Jakub Vadlejch • 2020 Petr Frydrych • 2021 Jakub Vadlejch • 2022 Vítězslav Veselý • 2023 Jakub Vadlejch
Atlet světa
Atlet Evropy
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Autoritní data Editovat na Wikidatech