Jarmila Kratochvílová

Jarmila Kratochvílová
Narození	26. ledna 1951 (73 let) Golčův Jeníkov Československo Československo
Povolání	běžkyně na středně dlouhé tratě, sprinterka, atletka, sportovkyně a trenérka
Ocenění	Kamenná medaile Kraje Vysočina (2009) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2012) medaile Za zásluhy 1. stupeň (2013)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
stříbro	1980 Moskva	běh na 400 m
Mistrovství světa v atletice
zlato	1983 Helsinky	běh na 400 m
zlato	1983 Helsinky	běh na 800 m
stříbro	1983 Helsinky	štafeta 4 × 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro	1982 Athény	běh na 400 m
stříbro	1982 Athény	štafeta 4 × 400 m
Halové ME v atletice
zlato	1981 Grenoble	běh na 400 m
zlato	1982 Milán	běh na 400 m
zlato	1983 Budapešť	běh na 400 m
zlato	1984 Göteborg	běh na 200 m
stříbro	1979 Vídeň	běh na 400 m
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato	MČSSR 1976	běh na 200 m
zlato	MČSSR 1976	běh na 400 m
zlato	MČSSR 1978	běh na 200 m
zlato	MČSSR 1979	běh na 100 m
zlato	MČSSR 1979	běh na 200 m
zlato	MČSSR 1979	štafeta 4 × 400 m
zlato	MČSSR 1980	běh na 100 m
zlato	MČSSR 1980	běh na 200 m
zlato	MČSSR 1982	běh na 400 m
zlato	MČSSR 1983	běh na 400 m
zlato	MČSSR 1984	běh na 400 m
zlato	MČSSR 1985	běh na 800 m
zlato	MČSSR 1987	štafeta 4 × 400 m
stříbro	MČSSR 1987	běh na 800 m
bronz	MČSSR 1972	běh na 400 m
Halové mistrovství ČSSR v atletice
zlato	HM ČSSR 1974	běh na 300 m
zlato	HM ČSSR 1976	běh na 400 m
zlato	HM ČSSR 1977	běh na 400 m
zlato	HM ČSSR 1978	běh na 400 m
zlato	HM ČSSR 1979	běh na 400 m
zlato	HM ČSSR 1979	běh na 60 m
zlato	HM ČSSR 1981	běh na 60 m

Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov^[1]) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší československá běžkyně všech dob.^[zdroj?]

Život

S atletikou začínala v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav. V roce 1979 přestoupila do VŠ Praha. Jejím trenérem byl od začátku Miroslav Kváč.

Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord je vůbec nejdéle platným světovým rekordem v oficiálních disciplínách v historii ženské atletiky.^[2] Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela "čtvrtku" v čase pod 48 sekund).

Na trati 400 metrů držela do 19. února 2023 halový světový rekord časem 49,59 s. Tento její čas z Milána z března 1982 byl nejstarším běžeckým světovým rekordem v atletice; překonala ho až nizozemská běžkyně Femke Bolová na národním šampionátu v Apeldoornu časem 49,26 sekundy.^[3][4] Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší světové, evropské, československé i české atletky historie.^[5]

Věnuje se zejména trenérské činnosti.^[kdy?]

Dne 28. října 2013 ji prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. První knihu o svém životě napsala spolu s Miroslavem Kváčem roku 1985, druhou s názvem Fenomén Jarmila vydala v roce 2013.^[6]

Sportovní úspěchy

• 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95
• 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46
• 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59
• 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85
• 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 1:53,28, (Současný světový rekord) a ER
• 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99
• 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 1:54,68

Osobní rekordy

Dráha

• Běh na 100 metrů – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
• Běh na 200 metrů – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
• Běh na 400 metrů – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR)
• Běh na 800 metrů – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov (Současný světový rekord)

Hala

• Běh na 200 metrů – 22,76 s – 28. leden 1981, Vídeň (NR)
• Běh na 400 metrů – 49,59 s – 7. březen 1982, Milán (NR)

Ocenění

• 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
• 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
• 1983: byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.^[7]

Obvinění z dopingu

Svých nejlepších úspěchů podle svých slov dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,^[8] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.^[9]

V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chtěl v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.^[10]

Sportovní novinář Luděk Mádl v roce 2021 uvedl, že pravděpodobnost, že Kratochvílová nebyla zařazena do československého státního dopingového programu, se limitně blíží nule. Také uvedl, že však je možné, že nevěděla, co jí píchají.^[11]

Odkazy

Reference

Literatura

• Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91
• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 245. 
• Čekání – Jarmila Kratochvílová, Miroslav Kváč, Praha Olympia 1985
• Medailon Jarmily Kratochvílové - Ladislav Bárta a kolektiv, vydalo město Golčův Jeníkov, 2009, 120 s. ISBN 978-80-254-3975-3
• Fenomén Jarmila - Dana Čermáková, vyd.Imagination of People, 2013. 159 s, ISBN 978-80-87685-16-7
• Strhnout jako řeka I.díl - Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek Jindřichův Hradec, 2016, 206 s. ISBN 978-80-88113-55-3
• Strhnout jako řeka II. díl - Miroslav Kváč, vyd. Epika Jan Medek, Jindřichův Hradec, 2017, 203 s. ISBN 978-80-88113-78-2

Související články

• Československo na letních olympijských hrách

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Kratochvílová na Wikimedia Commons
• Jarmila Kratochvílová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
• Jarmila Kratochvílová v databázi Olympedia (anglicky)
• Video Jarmila Kratochvilová kraluje na MS 1983 na Stream.cz