Květa Jeriová

Květa Jeriová
Květa Jeriová
Květa Jeriová
Datum narození10. října 1956 (67 let)
Místo narozeníJilemnice, Československo
Výška162 cm
Hmotnost57 kg
ChoťZdeněk Pecka
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry0 – 1 – 2
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
stříbro 1984 Sarajevo štafeta 4×5 km
bronz 1980 Lake Placid 5 km
bronz 1984 Sarajevo 5 km
Mistrovství světa v klasickém lyžování
bronz MS 1982 10 km
Mistrovství Československa v klasickém lyžování
zlato 1983 5 km ženy
stříbro 1983 10 km ženy
zlato 1983 štafety 3 x 5 km ženy

Květoslava „Květa“ Jeriová (* 10. října 1956 Jilemnice), provdaná Pecková, známá jako Jeriová-Pecková[1] či Pecková-Jeriová[2], je bývalá československá reprezentantka v běhu na lyžích. Je trojnásobnou olympijskou medailistkou z let 1980 a 1984 a vdovou po veslaři Zdeňku Peckovi.

Sportovní kariéra

Vyrůstala jako nejmladší ze čtyř dcer na statku v Zálesní Lhotě. Nejprve byla členkou lyžařského oddílu Sokol Studenec, později SVS RH Jablonec nad Nisou, v letech 1974 až 1984 členkou reprezentačního družstva. Jejími trenéry byli postupně Ilja Matouš, Bohuslav Rázl a Zdeněk Ciller. Účastnila se dvou mistrovství světa (1978, 1982) a dvou zimních olympijských her (1980, 1984). Během kariéry získala tři individuální medaile a jednu se štafetou.

Lake Placid 1980

Na svých prvních olympijských hrách získala bronzovou medaili v závodě na 5 km. Na dvojnásobné trati skončila devátá a s československou štafetou 4×5 km čtvrtá.

Holmenkollen 1982

Na světovém šampionátu 1982 dosáhla na individuální medaili v závodě na 10 km. Jelikož i ostatní československé běžkyně se dobře umístily, vkládaly se velké naděje do štafetového běhu. Tam však Jeriová nezvládla poslední úsek zcela podle svých představ a štafeta skončila pátá.

Sarajevo 1984

V prvním olympijském závodě v Sarajevu na 10 km se sice umístila desátá jako nejlepší z československých závodnic, ale už v následujícím běhu na 5 km vybojovala bronzovou medaili. Uspěly i ostatní československé závodnice, které se všechny vešly do nejlepší dvacítky, proto se s napětím očekával závod štafet. Dagmar Švubová rozběhla štafetu velmi dobře a předávala čtvrtá v kontaktu se třetí Finkou. Druhý úsek běžela Blanka Paulů a předávala již na třetí pozici. Gabriela Svobodová se dokázala držet papírově silnějších soupeřek a kontakt udržela. Jeriová vybíhala na závěrečný úsek čtvrtá těsně za Finkou Hämäläinenovou. Na prvním místě byly nedostižné Norky, zato Ruska Smetaninová na druhém místě nebyla daleko. Jeriová a Hämäläinenová Smetaninovou brzy dojely a část úseku běžely tyto tři závodnice společně. Jako první odpadla ze skupiny Smetaninová a československé běžkyně v tu chvíli měly jistou olympijskou medaili ze štafetového běhu, první v historii československého sportu. Jeriová nakonec porazila i Hämäläinenovou a slavila v cíli stříbrnou medaili. Na svém úseku dosáhla absolutně nejrychlejšího času, předvedla dobře zvládnutý závod a byla jedinou závodnicí, která dokázala v přímém souboji porazit suverénku her Hämäläinenovou. V závěrečném běhu na 20 km skončila Jeriová na 12. místě.

Konec kariéry

Sportovní kariéru ukončila v osmadvaceti letech, těsně po sarajevské olympiádě, pod vlivem nepříjemného ovzduší v lyžařském svazu. Svou roli patrně sehrál přístup vedení svazu k běžkyním během OH v Sarajevu, kdy se Jeriová a Paulů i přes svůj nesouhlas musely zúčastnit úvodního závodu na 10 km, ačkoliv bylo jasné, že nemají naději na výrazný úspěch.

Mimosportovní život

Jeriová vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Do školního roku 2011/2012 byla učitelkou na Gymnáziu J. Jungmanna v Litoměřicích. Byla členkou Výkonného výboru Českého olympijského výboru (ČOV) a v letech 2006–2020 předsedkyní Českého klubu fair play při ČOV. Klub Fair play zastupovala v Radě Evropy a EFPM (Evropské hnutí pro fair play).

Jejím manželem byl veslař a později trenér Zdeněk Pecka. Mají spolu dvě dcery. Dcera Květoslava Pecková (vystudovaná lékařka) se věnuje vytrvalostnímu běhání, je mj. dvojnásobnou mistryní ČR v běhu na 5000 m (2011, 2012) a vítězkou závodu We Run Prague (2012).[3]

V roce 2006 neúspěšně kandidovala do Senátu na Litoměřicku jako nestraník za SNK ED. Roku 2008 kandidovala v krajských volbách (taktéž neúspěšně) za Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu na čtvrtém místě. Strana nepřekročila pětiprocentní volební klauzuli.

V roce 2012 byla vydána její kniha s názvem Vzpomínky lyžařské.

Roku 2021 obdržela Cenu Věry Čáslavské za zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí.[4]

Největší úspěchy

Zimní olympijské hry

  • 1980: ZOH v Lake Placid, 3. místo na 5 km, 4. místo ve štafetě 4×5 km
  • 1984: ZOH v Sarajevu, 2. místo ve štafetě 4×5 km, 3. místo na 5 km, 10. místo na 10 km, 12. místo na 20 km

Mistrovství světa v běhu na lyžích

  • 1982: MS v Oslu, 3. místo na 10 km, 5. místo na 5 km

Světový pohár v běhu na lyžích

  • 1981 SP celkově: 3. místo
  • 1982 SP celkově: 3. místo
  • 1983 SP celkově: 3. místo
  • 1984 SP celkově: 4. místo
  • 8× vyhrála v jednotlivých závodech Světového poháru (1982–1984) a v roce 1981 na závodě v Holmenkollenu na 5 km

Ankety a ocenění

Odkazy

Reference

  1. Květa Jeriová-Pecková: Čím úspěšnější sportovkyně, tím hůř shání životního partnera. Já měla štěstí. Region [online]. 2022-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  2. ČECH, David. Květa Pecková vzpomíná na lyžování. Na stránkách knihy [online]. Olympijskytym.cz, 2012-12-28 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  3. Z probdělé noci mě dostane jedině běh, říká patoložka Květa Pecková. iDNES.cz [online]. 2012-12-01 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 
  4. a b Pecková je sedmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské. V dětství jsem ji obdivovala, řekla. Česká televize [online]. 2021-06-15 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • SLAVÍK, Herbert, a kol. Naše hory & lyže & sníh. Praha: WWA photo, 2020. ISBN 978-80-905398-4-6. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Květa Jeriová na Wikimedia Commons
  • Květa Jeriová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
  • Životopis K. Jeriové na Infocentrum českých sportovců
  • Životopis K. Jeriové na stránkách ČOV
  • Květa Jeriová v databázi Olympedia (anglicky)
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Král bílé stopy
1973 Rudolf Höhnl • 1974 Stanislav Henych • 1975 Karel Kodejška • 1976 Jaroslav Balcar • 1977 Blanka Paulů • 1978 Jiří Beran • 1979 Dagmar Palečková • 1980 Květa Jeriová • 1981 Květa Jeriová • 1982 Květa Jeriová • 1983 Pavel Ploc • 1984 Květa Jeriová • 1985 Pavel Ploc • 1986 Olga Charvátová • 1987 Jiří Parma • 1988 Pavel Ploc • 1989 Alžbeta Havrančíková • 1990 František Jež • 1991 Luboš Buchta • 1992 Jiří Parma a Kateřina Neumannová • 1993 Jaroslav Sakala a Kateřina Neumannová • 1994–1999 se anketa nekonala • 2000 Ladislav Rygl • 2001 Kateřina Neumannová • 2002 Aleš Valenta • 2003 Martin Koukal • 2004 Kateřina Neumannová • 2005 Kateřina Neumannová • 2005 Kateřina Neumannová • 2006 Kateřina Neumannová • 2007 Kateřina Neumannová • 2008 Lukáš Bauer • 2009 Šárka Záhrobská • 2010 Šárka Záhrobská • 2011 Ondřej Bank • 2012 Stanislav Řezáč • 2013 Jan Matura • 2014 Eva Samková • 2015 Šárka Strachová • 2016 Ester Ledecká • 2017 Ester Ledecká • 2018 Ester Ledecká • 2019 Eva Samková • 2020 Ester Ledecká • 2021 Eva Samková • 2022 Ester Ledecká • 2023 Eva Adamczyková