Ludvík Daněk

Ludvík Daněk
Osobní informace
Narození6. ledna 1937
Hořice
Úmrtí16. listopadu 1998 (ve věku 61 let)
Hutisko-Solanec
Kariéra
Disciplínahod diskem
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 1972 hod diskem
stříbro LOH 1964 hod diskem
bronz LOH 1968 hod diskem
Mistrovství Evropy
zlato ME 1971 hod diskem
stříbro ME 1974 hod diskem
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MČSSR 1963 hod diskem
zlato MČSSR 1964 hod diskem
zlato MČSSR 1965 hod diskem
zlato MČSSR 1966 hod diskem
zlato MČSSR 1967 hod diskem
zlato MČSSR 1968 hod diskem
zlato MČSSR 1969 hod diskem
zlato MČSSR 1970 hod diskem
zlato MČSSR 1971 hod diskem
zlato MČSSR 1972 hod diskem
zlato MČSSR 1973 hod diskem
zlato MČSSR 1974 hod diskem
zlato MČSSR 1975 hod diskem
zlato MČSSR 1976 hod diskem
stříbro MČSSR 1962 hod diskem
stříbro MČSSR 1978 hod diskem
Mistrovství světa veteránů
stříbro MS 1977 hod diskem

Ludvík Daněk (6. ledna 1937 Hořice u Blanska16. listopadu 1998 Hutisko-Solanec) byl československý atlet, olympijský vítěz, mnohonásobný československý reprezentant a světový rekordman v hodu diskem.

Životopis

Hrob Ludvíka Daňka v Rožnově pod Radhoštěm.

Dětství a sportovní začátky

Ludvík Daněk neměl příliš šťastné dětství. Vážně nemocný otec zemřel šestnáct dní po jeho narození, dva roky na to vypukla druhá světová válka. O co méně přál Ludvíkovi Daňkovi osud, o to více miloval pohyb. Malý Ludvík rád běhal po lesích v okolí svého domova, když trochu povyrostl, začal se věnovat severské kombinaci, v osmnácti letech pak u něj zvítězila atletika, konkrétně hod diskem.[1] Jako první trenér se mu začal věnovat Jan Vyškovský. Přibližoval mu techniku hodu diskem a informoval o potřebné celoroční přípravě. V roce 1956 vytvořil Daněk výkonem 42,67 m krajský rekord staršího dorostu.[2] Vojnu absolvoval jako psovod pohraniční stráže u rakouských hranic. I na vojně se věnoval disku a jezdil na závody. A právě návrat z jednoho z nich málem znamenal konec kariéry v podstatě ještě dříve, než pořádně začala. 27. dubna 1957 se vracel z úspěšných závodů v Brně. Kamarád, který ho ze závodů vezl, nezvládl řízení motocyklu a narazil přímo do stromu. Daněk měl ošklivě zraněnou páteř a roztrženou ledvinu.[3] Z nemocnice odešel po pěti měsících jako neschopný dalšího výkonu vojenské služby a s nulovými vyhlídkami na pokračování sportovní kariéry.

Sportovní kariéra

I přes nepříznivé lékařské prognózy a silné bolesti zad, které ho provázely do konce života, pokračoval ve sportovní kariéře pod vedením trenérů Jana Vyškovského a od roku 1961 především Jana Vrabela. Začal startovat za atletický oddíl Zbrojovky Brno (Spartaku ZJŠ Brno). V roce 1962 poprvé reprezentoval Československo na mezinárodních závodech – na evropském šampionátu. V Bělehradě skončil devátý. V následující sezóně překonal poprvé šedesátimetrovou hranici (60,04 m v Košicích). Za tento výkon mu byl udělen titul mistra sportu.[4] O dva roky později se zařadil mezi světovou diskařskou elitu. Nejprve 10. května 1964 na závodech ve Vyškově hodem 62,45 m dosáhl na evropský rekord, 2. srpna pak v Turnově vylepšil hodem 64,55 m rekord světový. Na olympijských hrách v Tokiu korunoval svůj vstup mezi diskařskou elitu ziskem stříbrné medaile, když ho až posledním pokusem připravil o prvenství v té době dvojnásobný olympijský vítěz, Američan Al Oerter.

Na následujících hrách v Mexiku získal bronzovou medaili, vrchol jeho sportovní kariéry přišel na olympiádě v Mnichově, kde v soutěži diskařů zvítězil posledním pokusem. Zde už (stejně jako o rok dříve na mistrovství Evropy v Helsinkách) startoval jako člen atletického oddílu Sparta Praha.

Kde se Daňkovi nedařilo, to byla mistrovství Evropy. V Bělehradě (1962) skončil devátý, v Budapešti (1966) za vytrvalého deště pátý a v Aténách (1969) čtvrtý. Až v Helsinkách (1971) se dočkal a získal svůj jediný titul mistra Evropy.

Konec kariéry

V srpnu 1977 získal na II. Mistrovství světa veteránů v Göteborgu ve Švédsku stříbrnou medaili za svým dlouholetým soupeřem, čtyřnásobným olympijským vítězem Al Oerterem. Zde vycestoval mj. společně s reprezentačními kolegy koulařem Skoblou (zlato), výškařem Brzobohatým (4. místo) a trenérem Otakarem Vodičkou.

Po mistrovství Evropy v Praze (1978) skončil s aktivní kariérou a věnoval se trenérské činnosti. V 90. letech se stal významným sportovním funkcionářem. Byl místopředsedou Českého atletického svazu a předsedou Českého klubu olympioniků.

Dne 16. listopadu 1998 byl sousedy nalezen mrtvý ve své chalupě na Valašsku. Pochován je na Valašském Slavíně, hřbitově, který je součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Úspěchy

Olympijské hry

Letní olympijské hry

  • LOH 1964 Tokio – 2. místo (60,52 m)
  • LOH 1968 Mexiko City – 3. místo (62,92 m)
  • LOH 1972 Mnichov – 1. místo (64,40 m)
  • LOH 1976 Montreal – 9. místo (61,28 m)

Mistrovství Evropy

  • 1966 Budapešť – 5. místo (56,24 m)
  • 1969 Atény – 4. místo (59,30 m)
  • 1971 Helsinky – 1. místo (63,90 m)
  • 1974 Řím – 2. místo (62,76 m)
  • 1978 Praha – 15. místo (58,60 m)

Světové rekordy

Evropské rekordy

Český rekord

  • 67,18 m 1974

Ocenění

Pamětní kruh na stadionu v Turnově

Odkazy

Reference

  1. POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 9–14. 
  2. POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 17. 
  3. POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 15–22. 
  4. POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. S. 44. 
  5. KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v Československu. 1. vyd. Praha: ČTK, 1969. 344 s. S. 125. 

Literatura

  • HANOUSEK, Ivan; LACINA, Jiří. Naši slavní sportovci. 1. vyd. Praha: Albatros, 1987. 414 s. 13-749-87. S. 26–27. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 221. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 114. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 119–120. 
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 209. 
  • POPPER, Jan. Mozoly a medaile. Praha: Olympia, 1975. 152 s. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Daněk na Wikimedia Commons
  • Ludvík Daněk na stránkách Světové atletiky (anglicky)
  • http://www.themis.cz/danek/ld.htm
  • Životopis na www.olympic.cz
  • https://web.archive.org/web/20080325141923/http://www.sportovci.cz/php/sportovec.php?sid=014000077
  • http://www.gbrathletics.com/nc/tch.htm
  • Profil na webu statutárního města Brna
  • Videoprofil na stream.cz
  • Ludvík Daněk v databázi Olympedia (anglicky)
Olympijští vítězové v atleticehod diskem
Mistři Československa a Česka v hodu diskem mužů
Československo
1945 Jaroslav Sedláček • 1946 Jaroslav Knotek • 1947 Jaroslav Knotek • 1948 Jaroslav Knotek • 1949 Václav Mudra • 1950 Alojz Kormúth • 1951 Václav Mudra • 1952 Alojz Kormúth • 1953 Karel Merta • 1954 Karel Merta • 1955 Karel Merta • 1956 Karel Merta • 1957 Karel Merta • 1958 Karel Merta • 1959 Zdeněk Němec • 1960 Zdeněk Němec • 1961 Zdeněk Němec • 1962 Ladislav Petrovič • 1963 Ludvík Daněk • 1964 Ludvík Daněk • 1965 Ludvík Daněk • 1966 Ludvík Daněk • 1967 Ludvík Daněk • 1968 Ludvík Daněk • 1969 Ludvík Daněk • 1970 Ludvík Daněk • 1971 Ludvík Daněk • 1972 Ludvík Daněk • 1973 Ludvík Daněk • 1974 Ludvík Daněk • 1975 Ludvík Daněk • 1976 Ludvík Daněk • 1977 Josef Šilhavý • 1978 Imrich Bugár • 1979 Imrich Bugár • 1980 Imrich Bugár • 1981 Imrich Bugár • 1982 Imrich Bugár • 1983 Imrich Bugár • 1984 Imrich Bugár • 1985 Imrich Bugár • 1986 Imrich Bugár • 1987 Gejza Valent • 1988 Imrich Bugár • 1989 Gejza Valent • 1990 Imrich Bugár • 1991 Imrich Bugár • 1992 Imrich Bugár
Česko
1993 Imrich Bugár • 1994 Imrich Bugár • 1995 Marek Bílek • 1996 Libor Malina • 1997 Libor Malina • 1998 Libor Malina • 1999 Libor Malina • 2000 Libor Racek • 2001 Libor Malina • 2002 Libor Malina • 2003 Libor Malina • 2004 Libor Malina • 2005 Libor Malina • 2006 Libor Malina • 2007 Libor Malina • 2008 Libor Malina • 2009 Jan Marcell • 2010 Libor Malina • 2011 Jan Marcell • 2012 Igor Gondor • 2013 Tomáš Voňavka • 2014 Igor Gondor • 2015 Marek Bárta • 2016 Marek Bárta • 2017 Jan Marcell • 2018 Tomáš Voňavka • 2019 Marek Bárta • 2020 Marek Bárta • 2021 Marek Bárta • 2022 Marek Bárta • 2023 Marek Bárta
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Autoritní data Editovat na Wikidatech