Sportovec roku

Sportovec roku je anketa, ve které každoročně Klub sportovních novinářů vyhlašuje nejlepší české sportovce, sportovní kolektivy a juniory uplynulého roku. V roce 2000 vznikla kategorie sportovní legenda, ve které se hodnotí celoživotní sportovní přínos. Její vítěz získává Cenu Emila Zátopka, o laureátovi rozhoduje výbor Klubu sportovních novinářů.

Hlasování o sportovci a kolektivu roku probíhá dvoukolově. V prvním kole vybírají novináři podle vlastního uvážení deset nejlepších sportovců a tři kolektivy. Z tohoto hlasování je vytvořeno prvotní pořadí a zveřejněny jsou výsledky od jedenáctého místa níže v kategorii jednotlivců a od čtvrtého místa v kategorii družstev. O nejlepších deseti sportovcích a třech kolektivech hlasuje obec sportovních novinářů podruhé a až poté jsou vyhlášeni vítězové na vyhlašovacím galavečeru.

V letech 1959–2023 se Sportovcem roku v kategorii jednotlivců stali představitelé 19 sportů, nejčastěji atleti následováni gymnasty.[1]

Lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká zvítězila v roce 2018 s největším bodovým rozdílem v historii soutěže, když získala 2034 bodů a před druhou rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou dosáhla náskoku 759 bodů.[2] Naopak nejtěsnější vítězství zaznamenala v roce 2014 tenistka Petra Kvitová, když předstihla druhou snowboardistku Evu Samkovou o 10 bodů ziskem 1530 bodů.[3] V kategorii kolektivů skončilo v roce 2020 hlasování rovností bodů na prvních dvou místech. O vítězství biatlonové štafety nad fotbalovou reprezentací rozhodlo pomocné kritérium – vyšší počet lepších umístění.[4] V den vyhlášení ročníku 2023 došlo k tragické střelbě na pražské filozofické fakultě. Česká televize v reakci nahradila přímý přenos záznamem z hotelu Hilton, upraven byl program ceremoniálu bez hudebních vložek a vítězná Markéta Vondroušová se jej nezúčastnila, když místo předávání opustila.[5]

Vítězové podle let

Jednotlivci

Československo

Česko

Kolektivy

Československo

Česko

Junioři

Sportovní legenda (Cena Emila Zátopka)

Oddanost sportu (Cena Národní sportovní agentury)

Vaše srdcová záležitost (divácká anketa)

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Jaroslav Beránek. Českému sportu poprvé kraluje biatlon. Sportovkyní roku je Koukalová. iDNES.cz [online]. 2017-12-21 [cit. 2017-12-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Sportovkyní roku je Ledecká, legendou tenistka Novotná. iDNES.cz [online]. 2018-12-21 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online. 
  3. Korunu Sportovce roku 2014 má tenistka Petra Kvitová. Sportovní listy [online]. 2014-12-22 [cit. 2014-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  4. a b c d e f Králem Pastrňák. Sportovcem roku 2020 byl vyhlášen hokejový kanonýr. iDNES.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  5. KUČERA, Stanislav; MACEK, Tomáš. Sportovec roku kvůli tragédii zrušil přímý přenos, vítězka Vondroušová chyběla. iDNES.cz [online]. 2023-12-21 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  6. Zp, Sport. Koruna královny českého sportu patří Špotákové. Zlatá oštěpařka usedla na trůn znovu po čtyřech letech. sport.cz [online]. 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. 
  7. a b c d Česku kralují ženy. Kvitová je Sportovcem roku, zastínila zlaté OH. Deník.cz [online]. 2014-12-22 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online. 
  8. a b c d BERÁNEK, Jaroslav. Deset let ženské nadvlády. Anketu Sportovec roku vyhrála Hejnová. iDNES.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
  9. a b c d e Sportovcem roku 2016 se stal zlatý olympionik Lukáš Krpálek! [online]. Sportovecroku.cz, 2016-12-22 [cit. 2016-12-23]. Dostupné online. 
  10. a b c Zlato z juda stojí nejvýše. Krpálek se podruhé stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2019-12-20 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. 
  11. a b c d e Krpálek vstupuje mezi legendy. Potřetí se stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2021-12-22 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. 
  12. a b c d e Korunovace olympijské vítězky. Ledecká je podruhé Sportovkyní roku. iDNES.cz [online]. 2022-12-21 [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. 
  13. a b c d e KUČERA, Stanislav; BERÁNEK, Jaroslav. Vyhlášení ve stínu neštěstí. Vondroušová se stala Sportovkyní roku 2023. iDNES.cz [online]. 2023-12-21 [cit. 2023-12-22]. Dostupné online. 
  14. Tiskové správa Sportovce roku. sportovecroku.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 

Související články

  • Sportovec roku (Slovensko)

Externí odkazy

  • Oficiální stránky
Sportovec roku
1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová
* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky
Sportovec roku (Evropa)
Albánie • Andorra • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán (část) • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko (část) • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko (část) • Ukrajina • Vatikán