PZL W-3 Sokół

PZL W-3 Sokoł
Český armádní vrtulník W-3A Sokoł, verze pro službu SAR
Určení	víceúčelový užitkový vrtulník
Výrobce	PZL-Świdnik
První let	16. listopadu 1979
Zařazeno	1985
Uživatel	Polsko Polsko Česko Česko Myanmar (Barma) Myanmar (Barma) a další
Výroba	ve výrobě
Vyrobeno kusů	~150
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PZL W-3 Sokół je polský dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední váhové kategorie s čtyřlistým nosným a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulník vyrábí společnost PZL-Świdnik (nyní AgustaWestland Świdnik).

Vývoj

Vrtulník W-3 Sokół je první vrtulník, který byl vyvinut a sériově vyráběn výhradně v Polsku. Jeho vývoj započal v roce 1973. Poprvé vzlétnul 16. listopadu 1979, ovšem ukázaly se jeho nedostatky.^[1] Proto došlo k dalšímu vývoji a 6. května 1982 vzlétl další prototyp, který měl zásadní konstrukční změny.^[1] Od tohoto data byl také certifikován v Polsku, Rusku, Spojených státech a Německu. Vývoj vrtulníku vycházel ze sovětského lehkého modelu Mil Mi-2, který byl licenčně v Polsku od roku 1962 vyráběn. Vrtulník se začal vyrábět v roce 1985, ale produkce byla zpočátku nízká. Certifikaci FAR-29 (Federal Aviation Regulations) získal vrtulník v USA v květnu 1993. V prosinci téhož roku byla stejná certifikace udělena také v Německu.

W-3 Sokół je vrtulník klasické koncepce, který využívá dva turbohřídelové motory PZL-10W. Je využíván pro vojenské účely, pro potřeby letecké záchranné služby, služby SAR, jako civilní dopravní vrtulník, pro VIP lety a další účely. V pořadí stý kus byl dokončen v červnu 1996.

Varianty

Civilní verze

• W-3 Sokół : Základní civilní víceúčelová verze.
• W-3A Sokół : Verze s certifikací FAR-29.
• W-3AS Sokół
• W-3A2 Sokół
• W-3AM Sokół

Vojenské verze

• W-3T Sokół: Základní transportní verze
• W-3P Sokół : Vojenská transportní verze pro přepravu pasažérů užívaná polským námořnictvem.
• W-3S Sokół : Verze pro VIP transport užívaná polskými vzdušnými silami.
• W-3W / W-3WA Sokół : Vojenská verze vybavená 23mm kanonem GŠ-23 užívaná pro podporu pozemních sil. Verze W-3SA má certifikaci FAR-29.
• W-3R Sokół : Verze ve zdravotnické konfiguraci určená pro potřeby letecké záchranné služby.
• W-3RL Sokół : Verze pro službu SAR užívaná polskými vzdušnými silami.
• W-3RM / W-3WARM Anakonda : SAR verze, varianta W-3WARM má certifikaci FAR-29.
• W-3PSOT / W-3PPD Gipsówka
• W-3RR Procjon: Verze pro radioelektronický boj.
• W-3PL Głuszec

Prototypy

• W-3B Jastrząb : Bitevní verze.
• W-3K Huzar
• W-3L Sokół Long
• W-3MS Sokół
• W-3U Salamandra: Vojenská verze vybavená avionikou stroje Mil Mi-24. Byl vyroben pouze jeden kus, který byl později přestavěn na transportní verzi a prodán do Myanmaru.
• W-3U-1 Aligator : Verze pro protiponorkový boj.
• W-3WB Huzar
• W-3WS Sokół

Vrtulníky W-3A Sokół v Česku

Poprvé se vrtulník W-3A Sokół objevil v Československu 14. srpna 1989, ale létal pouze ve zkušebním provozu.^[2] Česku bylo roku 1996 dodáno 11 strojů výměnou za 10 stíhacích letounů MiG-29, které zdědilo po rozpadu Československa. Jeden vrtulník byl nasazen pro potřeby letecké záchranné služby na stanici Kryštof 07.^[2] Armáda ČR zajišťuje s vrtulníkem W-3A Sokół leteckou záchrannou službu pro oblast Plzeňského a Karlovarského kraje.^[3] Netypické je zajištění zdravotnické části osádky - jak lékař, tak zdravotnický záchranář jsou také armádní zaměstnanci. Zdravotnická část osádky není tedy zajištěna Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje.^[3]

Do konce roku 2008 zajišťovala Armáda ČR na letišti v Plzni-Líních také službu SAR (pátrání a záchrana), pro kterou měla připravený ke vzletu další vrtulník W-3A Sokół. Třetí vrtulník, rovněž určen pro službu SAR, sloužil na letišti v Praze-Kbelích. Služba SAR zajišťovaná Armádou ČR se z Plzně přesunula do Přerova. Na letišti v Přerově sloužil do roku 2010 také jeden vrtulník W-3A Sokół, avšak došlo k dalšímu přesunu. Dnes je služba SAR zajišťována z letiště Praha-Kbely (vrtulníkem W-3A Sokół) a z letiště Náměšť nad Oslavou (vrtulníkem Mil-Mi 24).^[4] Pro službu SAR jsou vrtulníky užívány také v Polsku.

V současné době (2016) vlastní Armáda ČR 10 těchto strojů, jeden kus byl ztracen při nehodě 12. února 2001.^[2] Dne 3. listopadu 2015 podepsali zástupci ministerstva obrany a společnosti PZL-Świdnik smlouvu o servisní podpoře všech deseti vrtulníků (včetně provedení generální opravy osmi strojů) s platností do roku 2021 v celkové hodnotě do 991 milionů Kč, která umožní provoz Sokolů podle potřeb armády po dobu až 10 let.^[5]

Zajímavost

I přesto, že se jedná o vrtulník provozovaný armádou, má barevné značení jako civilní letouny (červeno-bílé). Není tedy v typických vojenských barvách. Takzvaná antikamufláž má umožnit lepší viditelnost vrtulníku v terénu při zásahu, čímž se zlepšuje úroveň bezpečnosti zasahujícího personálu Letecké záchranné služby. V současné době v tomto zbarvení létají již šest vrtulníků Sokol.^[2]

Kontroverze

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Podle poslance Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského vrtulníky W-3A Sokół ve zdravotnické konfiguraci nesplňují podmínky pro provoz letecké záchranné služby v Česku. I přesto, že vrtulník ve službách LZS slouží, odporuje provoz předpisům Evropské unie. Vrtulníky užívané pro LZS v Evropské unii musí být dvoumotorové vrtulníky výkonnostní třídy A a hmotnostní kategorie do 7000 liber. Rovněž provoz LZS zajišťován armádou je kontroverzní. Letecká záchranná služba je v Evropě zajišťována výhradně provozovateli, kteří splňují předpis JAR 29 OPS 3. Armáda tyto předpisy podle Zdechovského nesplňuje.^[6]

Za kontroverzní je pak převážně považován provoz vojenského vrtulníku v LZS, která je považovaná za druh komerční (výdělečné) činnosti. Předpis JAR 29 OPS 3 v současnosti (2020) již neplatí, byl nahrazen. Vrtulníky W-3A jsou provozovány v kategorii A, první třídě výkonnosti tak, aby splňovaly požadavek na provoz v nehostinném prostředí. Vrtulníky W-3A Sokol svým přístrojovým vybavením, sestavou posádky a přepravní kapacitou převyšují výkonnost běžně používaných vrtulníků v LZS. Umožňují provoz v podmínkách IFR, umožňují LZS v noci a přepravu dvou pacientů. Jsou také vybaveny jeřábem.

Specifikace (W-3A)

Technické údaje

• Posádka: 2 piloti a palubní technik (minimálně jeden pilot a palubní technik)
• Užitečná zátěž: 12 cestujících
• Průměr rotoru: 15,70 m
• Délka trupu: 14,21 m
• Výška: 5,14 m
• Plocha rotoru: 193,6 m²
• Prázdná hmotnost: 3850 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 6400 kg
• Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor WSKPZL Rzeszów PZL-10W, každý o výkonu 670 kW

Výkony

• Maximální rychlost: 260 km/h
• Cestovní rychlost: 234 km/h
• Stoupavost u země: 10 m/s
• Praktický dostup: 5100 m
• Dolet: 745 km

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku PZL W-3A Sokół na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu W-3 Sokół na Wikimedia Commons
• (česky) LZS letiště Plzeň-Líně oficiální stránky
• (česky) Vojenská záchranka v Líních vrtulnik.cz
• (polsky) (anglicky) PZL-Świdnik oficiální stránky
• (anglicky) Historie výroby vrtulníků W-3A Sokół Archivováno 21. 8. 2009 na Wayback Machine. Helicopter DataBase