Suržyk

Používání suržyku v ukrajinských regionech. Data: Kyjiv International Institute of Sociology (2003)[1]
Západ 2,5 %, střed 14,6 %, středovýchod 21,7 %, východ 9,6 %, jih 12,4 %

Suržyk (ukrajinsky, rusky a v suržyku суржик) je smíšený jazyk vzniklý na základě ukrajinštiny (substrát) a ruštiny (superstrát).[2] Gramatika a výslovnost jsou převážně ukrajinské, v lexiku však převažuje ruština. Původní význam výrazu suržyk je „mouka či pečivo ze směsi různých druhů obilí“.

V 18. století byla carským Ruskem získána oblast tzv. divokých polí a z Ruska na území dnešní Ukrajiny začala migrace obyvatel. Ti si s sebou přivezli mnoho vlastních věcí, včetně ruského jazyka. Ruština se používala ve vojenské i civilní správě a mezi vědci vedle němčiny. V ruštině se také zpečeťovaly obchody, ruština se používala i na kulturní scéně a to vše vedlo k postupné rusifikaci místního obyvatelstva[3]. S rusifikační politikou Sovětského svazu ve 20. století užívání jazyků ostatních sovětských národů postupně klesalo, zvláště ve 30. letech a okolo roku 1980; podmínky byly nastaveny tak, aby pro obyvatele bylo výhodnější užívání ruštiny, jejíž osvojení však nebylo samozřejmé. Proto se také suržyk v jednotlivých regionech liší. Užíván je především v severovýchodní části Ukrajiny (Slobodská Ukrajina, Donbas, Dnipro), ale také v přilehlé části Ruska (okolí Starodubu, Kurska, Rostova, Kubáň) a jeho prvky najdeme i na západní Ukrajině.

Jelikož vznik suržyku nebyl pro oficiální místa vítaným jevem, nebyl ani vědecky zkoumán. To se změnilo teprve rozpadem SSSR a vznikem nezávislé Ukrajiny.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji).
  2. ↑ KINDLEROVÁ, Rita I. Suržyk aneb O možnosti zániku jednoho jazyka. [Recenze knihy Larysy Masenko Suržyk: miž movoju i jazykom.] In: iLiteratura.cz. 21. 3. 2012 [cit. 16. 9. 2022]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/29711/masenko-larysa-surzyk-miz-movoju-i-jazykom
  3. ↑ MELNYK, Svitlana. Contested Tongues: Language Politics and Cultural Correction in Ukraine. Laada Bilaniuk (2005). Ithaca, NY: Cornell University Press, 2005. xiv, 230pp. ISBN 0801472792.. Sociolinguistic Studies. 2007-06-26, roč. 1, čís. 2, s. 337–339. Dostupné také na: [1]. ISSN 1750-8657. DOI 10.1558/sols.v1i2.337. 

Literatura

  • MASENKO, Larysa Terentìjivna. Suržyk: mìž movoju ì jazykom. Druhe vydannja, zì zmìnamy ì dopovnennjamy. Kyjiv: Vydavnyčyj dìm Kyjevo-Mohyljans‘ka akademìja, 2019. 229 s. ISBN 978-966-518-759-2.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Smíšené jazyky
kreolština
V Evropě
Caló (romština + románské jazyky)  • Erromintxela (romština + baskičtina)  • Laiuse romština (romština + estonština)  • Llanito (angličtina + španělštiny)  • Petuh (němčina + dánština)  • Ponaschemu (němčina + dolnolužická srbština)  • Ponašymu (slezština (polština) + čeština)  • Romsko-srbský jazyk (romština + srbština)  • Russenorsk (ruština + norština)  • Shelta (angličtina + irština)  • Suržyk (ruština + ukrajinština)  • Trasjanka (ruština + běloruština)  • Západní polesština (ukrajinština + běloruština) 
V Americe
Alemañol, Belgranodeutsch (španělština + němčina)  • Caló (romština + románské jazyky)  • Kaqchikelsko-k'iche'ský smíšený jazyk (kaqchikel + k'iche')  • Jopará (španělština + guaranština)  • Kallawaya (kečuánština + puquina)  • Media Lengua (španělština + kichwa)  • Michif (kríjština + francouzština)  • Papiamento (portugalština + španělština + nizozemština + angličtina)  • Sranan Tongo (španělština + + angličtina + nizozemština + portugalština)
V Africe
Aasáx (masajština + mbugu)  • Gadal (songhajština + tamašek)  • Malawiské lomwe (lomwe + čičevština)  • Mbugu (pare + kušitské jazyky) 
V Asii
Balačka (ukrajinština + ruština)  • Bonan (tibetština + mongolština)  • Dao (standardní čínština + tibetština)  • E (čínština + thajština)  • Hajong (tibetobarmské jazyky + indoárijské jazyky)  • Hokaglish (hokkien + tagalog + angličtina) • Che-čou (standardní čínština + ujgurština)  • Kapadocká řečtina (řečtina + turečtina)  • Kjakhtský rusko-čínský pidžin (ruština + čínština)  • Ling-ling (hmongština + čínština)  • Lomavrenština (arménština + romština + domari)  • Madras bashai (tamilština + angličtina)  • Mao-ťia (čínština + miao)  • Mednyjská aleutština (ruština + aleutština)  • Qoqmončaq (kazaština + mongolština + evenština)  • San-čchiao (kam + hmu)  • Wutun (čínština + bonan) 
V Austrálii a Oceánii
Gurindjisko-Kriolský jazyk (gurindji + kriol)  • Light warlpiri (australská kreolština + warlpiri)  • Nguluwanština (vapština + ulithijština)  • Numbami (austronéské jazyky + papuánské jazyky) 
(V závorkách jsou uvedeny jazyky, z nichž smíšené jazyky vznikly, kurzívou jsou uvedeny mrtvé jazyky) • Kategorie