Gil'ad Erdan

Gil'ad Menaše Erdan
גלעד מנשה ארדן
31. ministr vnitra Izraele
Ve funkci:
5. listopadu 2014 – 14. května 2015
PředchůdceGid'on Sa'ar
NástupceSilvan Šalom
31. ministr komunikací Izraele
Ve funkci:
18. března 2013 – 5. listopadu 2014
PředchůdceMoše Kachlon
NástupceBenjamin Netanjahu
Stálý zástupce Izraele při OSN
Úřadující
Ve funkci od:
2020
PředchůdceDanny Danon
Stranická příslušnost
ČlenstvíLikud

Narození30. září 1970 (53 let)
Izrael Aškelon, Izrael
Kneset16., 17., 18., 19., 20., 21., 22,
SídloAškelon
Alma materBar-Ilanova univerzita
Telavivská univerzita
Profesepolitik
CommonsGilad Erdan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gil'ad Menaše Erdan (hebrejsky גלעד מנשה ארדן‎, * 30. září 1970 Aškelon) je izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Likud. V letech 2014 až 2015 zastával post ministra vnitra ve třetí Netanjahuově vládě. V předchozích letech stál v čele resortů ochrany životního prostředí, komunikací a obrany domácí fronty.

Biografie

Narodil se v Aškelonu a po absolvování střední školy nastoupil na povinnou vojenskou službu u Izraelských obranných sil, kde dosáhl hodnosti poručíka. Po absolvování vojenské služby vystudoval právo na Bar-Ilanově univerzitě, získal titul LL.B a začal pracovat jako obhájce.

V letech 1996 až 1999 byl poradcem premiéra Benjamina Netanjahua a ředitelem odboru úřadu premiéra pro petice veřejnosti. V 90. letech byl rovněž poradcem poslance Likudu Ariela Šarona.

Poslancem Knesetu byl poprvé zvolen ve volbách v roce 2003 a svůj poslanecký mandát si udržel i ve volbách v roce 2006, a to navzdory prudkému propadu zastoupení Likudu v parlamentu (před volbami měl Likud 40 mandátů a po nich 12). Tehdy měl čtvrté místo na kandidátní listině strany, před volbami v roce 2009 pak třetí místo.[1]

Jako poslanec otevřeně podporoval oživení vztahů mezi Izraelem a evangelickými křesťany,[2] navrhoval protikuřácké zákony,[3] zákon umožňující trvalé odejmutí řidičského oprávnění osobám, které několikrát po sobě zavinily dopravní nehodu,[4] či zákon umožňující soudu zrušit občanství pro neloajálnost/zradu státu.[5] Před schvalováním posledního zmíněného návrhu zákona se Erdan dostal do sporu s izraelsko-arabským poslancem Azmí Bišárou během projednávání návrhu před parlamentním legislativním a ústavním výborem. Ten kromě Erdanova návrhu projednával i obdobný návrh poslance Národní náboženské strany Zevuluna Orleva. Erdan tehdy přerušil Bišarův projev vykřiknutím věty „Proč se prostě nevrátíš zpátky do Sýrie?,“ v narážce na Bišarovu cestu do Sýrie předešlého léta. V reakci na to se na něj Bišara ohradil hrubou nadávkou „A proč prostě nejdeš do prdele?,“ načež jej vyvedla ochranka.[6]

Mimo Kneset je Erdan předsedou protidrogové organizace Al Sam (je rovněž členem parlamentního výboru proti narkomanii) a založil lobby pro pohřešované vojáky, jehož je předsedou. Je taktéž členem valné hromady Izraelského úřadu pro rozhlasové a televizní vysílání (Israel Broadcasting Authority).

Dne 29. listopadu 2008 Erdan, po další řadě raketových útoků Hamásu na kibuc Nachal Oz, navrhl, aby byli vězni Hamasu a Palestinského islámského džihádu použiti jako živé štíty v rámci zabránění budoucích raketových útoků. Jeho návrh předpokládal internování vězňů v nechráněném vězeňském centru v západním Negevu, tedy v místě, kam dopadá nejvíce raket odpálených z Gazy.[7]

Svůj poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2009, do kterých šel jako třetí na kandidátní listině Likudu. Úkolem sestavit novou vládu byl pověřen předseda Likudu Benjamin Netanjahu, který Erdana jmenoval ministrem ochrany životního prostředí a ministrem zodpovědným za vztahy mezi vládou a Knesetem.[8] Po nástupu do funkce vyjádřil podporu projevu ministra zahraničních věcí Avigdora Liebermana, který se postavil proti konferenci v Annapolis a mezinárodnímu tlaku. Dodal, že „Izrael nepřijímá rozkazy od Obamy,“ a že „izraelští občané se rozhodli, že se nestanou 51. americkým státem.“[9][10]

Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2013, po nichž se stal ministrem obrany domácí fronty a ministrem komunikací ve třetí Netanjahuově vládě. V první zmíněné působil do 30. června 2014, ve druhé pak do 5. listopadu téhož roku. Od 5. listopadu 2014 byl úřadujícím ministrem vnitra. V této funkci nahradil Gid'ona Sa'ara.[11]

Poslanecký mandát obhájil rovněž ve volbách v roce 2015.[12] V ministerské funkci jej nahradil jeho stranický kolega Silvan Šalom.

Erdan žije v Aškelonu, je ženatý a má dvě děti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gilad Erdan na anglické Wikipedii.

  1. Likud top 40 / Who's who in the new party line-up [online]. Haaretz, 2008-09-12 [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LEFKOVITS, Etgar. MK Erdan: Let's boost Evangelical ties [online]. The Jerusalem Post, 2007-05-10 [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-16. (anglicky) 
  3. UCHITELLE-PIERCE, Benjamin. Knesset panel to discuss 'red cards' for smokers [online]. The Jerusalem Post, 2007-02-27 [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-16. (anglicky) 
  4. ZRAHIYA, Zvi. MK proposes permanently revoking licenses of serial traffic offenders [online]. Haaretz, 2006-09-10 [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FRENKEL, Sheera Claire. 'Disloyalty' bill passes first hurdle [online]. The Jerusalem Post, 2007-01-10 [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-29. (anglicky) 
  6. FRENKEL, Sheera Claire. Bishara flings obscenities at Erdan [online]. The Jerusalem Post, 2006-12-06 [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-29. (anglicky) 
  7. YAGNA, Yanir. Likud MK calls for using Palestinian prisoners as human shields against Qassam rockets [online]. Haaretz, 2008-11-29 [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-07. (anglicky) 
  8. Netanyahu sworn in as Israel's prime minister [online]. Haaretz, 2009-04-01 [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-02. (anglicky) 
  9. Israel does not take orders from Obama [online]. The Hindu [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10. (anglicky) 
  10. MISKIN, Mayaana. Erdan: We're Not the 51st State [online]. Aruc Ševa, 2009-06-04 [cit. 2010-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. All Ministers in the Ministry of Internal Affairs [online]. Kneset [cit. 2015-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gil'ad Erdan na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Kneset – Gilad Erdan
Seznam stálých zástupců Izraele při Organizaci spojených národů
Ministři vnitra Izraele
Ministři komunikací Izraele
Ministři ochrany životního prostředí Izraele

Člen Knesetu
Členové dvacátého Knesetu zvoleného roku 2015
Likud
Sionistický tábor
Sjednocená kandidátka
Ješ atid
Kulanu
Židovský domov
Šas
Sjednoc. judaismus Tóry
Jisra'el bejtenu
Merec
Členové devatenáctého Knesetu zvoleného roku 2013
Likud bejtenu
Ješ atid
Izr. strana práce
Židovský domov
Šas
Sjednoc. judaismus Tóry
ha-Tnu'a
Merec
Sjednoc. arab. kandidátka-Ta'al
Chadaš
Balad
Kadima
Členové osmnáctého Knesetu zvoleného roku 2009
Kadima
Likud
Jisra'el bejtenu
Izr. str. práce
Šas
Sjednoc. judaismus Tóry
Sjednoc. arab. kandid.-Ta'al
  • Sarsúr
  • Tíbí
  • as-Sána (přešel do Arab. dem. str.)
  • Ghnaim
  • Národní jednota
    Chadaš
    Nové hnutí-Merec
    Židovský domov
    Balad
    Členové sedmnáctého Knesetu zvoleného roku 2006
    Kadima
    Izraelská strana práce-Mejmad
    Šas
    Likud
    Jisra'el bejtenu
    Národní jednota-Národní náboženská strana
    Gil
  • Ejtan
  • Ben Jezri
  • Šaroni
  • Ziv
  • Galanti
  • Glazer (přešel do ha-Derech ha-tova)
  • Marom Šalev
  • Sjednocený judaismus Tóry
  • Litzman
  • Poruš
  • Gafni
  • Halpert
  • Maklev (původně Kohen)
  • Pollack (původně Ravic)
  • Merec-Jachad
    Sjednocená arabská kandidátka
    Chadaš
    Balad
    Členové šestnáctého Knesetu zvoleného roku 2003
    Likud
    Izraelská strana práce-Mejmad
    Šinuj
  • Lapid (odešel do Chec)
  • Poraz (odešel do Chec)
  • Na'ot (pak Golan)
  • Paricky (odešel do Calaš)
  • Sandberg (odešel do Chec)
  • Brailovsky (odešel do Chec)
  • Šalgi (odešel do Chec)
  • Polišuk-Bloch (odešel do Chec)
  • Chen (odešel do Chec)
  • Brizon (odešel do Chec)
  • Racabi
  • Livni (odešla do Chec)
  • Lejbovič
  • Doron (odešel do Chec)
  • Jasinov (odešel do ha-Olim)
  • Šas
    Národní jednota
    Merec-Jachad
    Národní náboženská strana
  • Ejtam (odešel do Achi)
  • Orlev
  • Jahalom
  • Levy (odešel do Achi)
  • Finkelstein
  • Slomjanski
  • Sjednocený judaismus Tóry
  • Litzman (odešel do Agudat Jisra'el)
  • Ravic (odešel do Degel ha-Tora)
  • Poruš (odešel do Agudat Jisra'el)
  • Gafni (odešel do Degel ha-Tora)
  • Eichler (odešel do Agudat Jisra'el) (pak Halpert)
  • Chadaš
  • Baraka
  • Machúl
  • Tíbí (odešel do Ta'al)
  • Am echad
  • Perec (sloučení se Stranou práce)
  • Kohen (sloučení se Stranou práce)
  • Tal (odešel do Kadimy)
  • Balad
    Jisra'el ba-alija
  • Solodkin (sloučení s Likudem)
  • Edelstein (sloučení s Likudem)
  • Sjednocená arabská kandidátka
    Autoritní data Editovat na Wikidatech