Řehoř XIII.

Jeho Svatost Řehoř XIII.
226. papež
Řehoř XIII. na portrétu Lavinia Fontana
Církev	římskokatolická
Zvolení	13. května 1572
Uveden do úřadu	25. května 1572 (intronizace)
Pontifikát skončil	10. dubna 1585
Předchůdce	Pius V.
Nástupce	Sixtus V.
Znak
Svěcení
Kardinálská kreace	12. března 1565
Osobní údaje
Rodné jméno	Ugo Buoncompagni
Datum narození	7. ledna 1502
Místo narození	Bologna, Itálie
Datum úmrtí	10. dubna 1585 (ve věku 83 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Potomci	Giacomo Boncompagni
Příbuzní	Gregorio Boncompagni, II duca di Sora, Giulia Boncompagni[1] a Francesco Boncompagni (vnoučata)
Seznam papežů nosících jméno Řehoř multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehoř XIII. (lat. Gregorius XIII, vlastním jménem Ugo Buoncompagni; žil v letech 1502–1585), papežem byl v letech 1572–1585. Jako papež se nejvíce zasloužil o rozvoj kuriální diplomacie a reformu kalendáře. Za jeho pontifikátu se také dál rozrůstala inkviziční moc, ale úspěšně se rozvíjela i stavební činnost v Římě.

Život

Narodil se v Bologne, na tamější univerzitě vystudoval práva a jako zkušený právník se dal do služeb několika biskupů, nejprve v Tridentu a později v Římě. Roku 1548 přišel na svět jeho nelegitimní syn Giacomo Boncompagni.

Roku 1565 byl jmenován kardinálem kostela svatého Sixta a vyslán na diplomatickou misi do Madridu. Dne 13. května 1572 byl zvolen papežem.

Papež

Jako papež Buoncompagni rázně zakročil proti herezi i proti protestantismu. Z papežovy iniciativy vznikly v Římě dvě školy (tzv. kolegium) nazvané později Gregoriánská universita a Německé kolegium, určené pro německé duchovenstvo, které se mělo plně věnovat rekatolizační činnosti za Alpami. Bylo založeno rovněž Řecké kolegium, vzdělávající duchovní pověřené pastýřskou činností na územích pod vlivem pravoslavné církve. Právě za jeho pontifikátu také dochází k zostření boje mezi katolíky a protestanty.

V noci z 23. na 24. srpna 1572 dochází k nechvalně proslulé Bartolomějské noci, po níž nechává papež sloužit Te Deum. Zprávu o masakru přijal s radostí a nechal dokonce razit pamětní minci.

Řehoř XIII. se také snažil rozvíjet stavební činnost v Římě. Roku 1575 nechal přeměnit Diokleciánovy lázně na sýpku, nechal postavit gregoriánskou kapli v bazilice sv. Petra a roku 1580 byl na jeho příkaz rozšířen Kvirinálský palác, který se v dalších staletích stal sídlem římských papežů.

Z doby jeho vlády pochází nejstarší dochovaná papežská mitra.

Řehoř XIII. zemřel 10. dubna 1585 v Římě ve věku 83 let.

Reforma kalendáře

Problém nepřesnosti juliánského kalendáře a nutnost jeho reformy byl znám už dlouho. Od dob Julia Caesara narostl rozdíl, způsobený odlišnou délkou kalendářního a tropického roku, na 10 dní. Závažný pro církev byl nejvíce rozdíl mezi datem skutečné, astronomické jarní rovnodennosti a jejím „oficiálním“ datem 21. března používaným pro výpočet data nejvýznamnějšího církevního svátku, Velikonoc.

Reformu připravil a její návrh roku 1575 publikoval lékař a astronom Luigi Giglio. Po důkladném prozkoumání a zvážení alternativních možností speciální komisí byla reforma schválena a 24. února 1582 vyhlášena Řehořem XIII. bulou Inter gravissimas. Reforma však nebyla bezprostředně a všeobecně přijata, například v českých zemích byla přijata během roku 1584. I v jiných zemích narazila na konfesijně motivovaný odpor a byla přijata někdy teprve mnohem později z praktických důvodů, např. v Anglii až roku 1752, v Rusku dokonce 1918.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř XIII. na Wikimedia Commons
• Osoba Řehoř XIII. ve Wikicitátech
• (anglicky) Biografie Řehoře XIII. Archivováno 28. 1. 2018 na Wayback Machine.
• (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Gregory XIII

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.