Marcellinus

Svatý Marcellinus
29. papež
Církev	římskokatolická
Pontifikát začal	30. června 296
Pontifikát skončil	304
Předchůdce	Caius
Nástupce	Marcel I.
Osobní údaje
Datum narození	???
Místo narození	???
Datum úmrtí	304
Místo úmrtí	Řím, Itálie
Místo pohřbení	Katakomby sv. Priscilly
Svatořečení
Svátek	26. dubna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství s Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Marcellinus byl 29. papežem katolické církve. Zvolen papežem byl 30. června 296, zemřel v roce 304.

Život

Datum narození není známo. Z epitafu jáhna Severa v Kalixtových katakombách víme, že za Marcellinova pontifikátu zde byly zbudovány nové pohřební komory. Mělo se tak stát ještě před zahájením největší perzekuce křesťanů za Diocletianovy vlády, při níž byly katakomby zkonfiskovány, stejně jako všechna ostatní shromaždiště křesťanů. Italský archeolog De Rossi předpokládá, že křesťané zablokovali vstup do hlavní části katakomb, aby uchránili hroby mnoha mučedníků, kteří tam byli pohřbeni.

Žádný dobový pramen nezmiňuje, že by zemřel mučednickou smrtí. Později se dokonce vyskytla obvinění, že odevzdal svaté knihy hned po prvním císařově ediktu a že obětoval bohům, aby zachránil svůj život. Na Marcellina útočil zejména africký biskup Petilianus a pověsti o jeho zradě byly zejména u donatistů v Africe velmi živé. Na počátku 6. století se dokonce objevily fragmenty zápisů z údajného tajného jednání synodu 300 biskupů, na kterém se měl papež ze svých činů zodpovídat. Dva dny prý zapíral a třetího dne se ke zradě přiznal. Dnes se považuje za prokázané, že tyto zápisy jsou padělkem a zmíněný synod se nikdy nekonal. Marcellina se mimo jiné horlivě zastával i svatý Augustin.

Na druhé straně v četných pramenech pocházejících z 5. a 6. století, obsahujících seznamy římských biskupů, jméno papeže Marcellina buď chybí úplně, nebo je zřetelně vymazáno. To nemůže být zcela náhodné a ukazuje to spíše na to, že jistá podezření o činnosti papeže v době Diokleciánova pronásledování křesťanů přetrvávala. Nicméně křesťanská obec navzdory všem pověstem jeho hrob nadále uctívala.

Podle Liber Pontificalis zemřel papež Marcellinus 26. dubna 304. Toto datum je však zřejmě zcela chybné. Podle jiných pramenů je nejpravděpodobnější datum úmrtí 24. nebo 25. říjen. Byl pohřben v katakombách sv. Priscilly na Via Salaria. Obvyklé pohřebiště papežů, Kalixtovy katakomby, byly totiž v té době císařem zkonfiskovány.

Katolická církev se přidržuje Liber Pontificalis a památku tohoto papeže uctívá 26. dubna.

Odkazy

Literatura

• SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Související články

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcellinus na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Marcellinus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.