Řehoř XVI.

Jeho Svatost Řehoř XVI.
254. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	2. února 1831
Uveden do úřadu	6. února 1831 (intronizace)
Pontifikát skončil	1. června 1846
Předchůdce	Pius VIII.
Nástupce	Pius IX.
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1787
Biskupské svěcení	6. února 1831 světitel Bartolomeo Pacca
Kardinálská kreace	13. března 1826 kreoval Lev XII.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	kardinál-kněz u sv. Kalixta (1826-1831) prefekt kongregace Propaganda fide (1826-1831)
Osobní údaje
Rodné jméno	Bartolomeo Alberto Mauro Cappellari
Datum narození	18. září 1765
Místo narození	Belluno, Benátská republika
Datum úmrtí	1. června 1846 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Seznam papežů nosících jméno Řehoř multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehoř XVI., vlastním jménem Bartolomeo Alberto Cappellari (18. září 1765 Belluno – 1. červen 1846 Vatikán) byl v letech 1831–1846 papežem.

Život

Byl synem notáře z Belluna v Benátské republice. V 18 letech roku 1783 v klášteře San Michele v Muranu vstoupil do kamaldulského řádu, dále vystudoval filozofii, teologii a církevní právo. Roku 1787 byl vysvěcen na kněze. V době obsazení země Napoleonovými vojsky dělal laického učitele v Muranu, v Padově a roku 1795 odešel do Říma. Roku 1805 byl zvolen opatem kláštera San Gregorio na Monte Celio v Římě. Roku 1818 byl zvolen generálním prokurátorem řádu a roku 1823 řádovým generálním vikářem.

Roku 1831 byl po 54 denním konkláve s více než stovkou skrutinií – a k překvapení mnohých – zvolen na Petrův stolec jako poslední kardinál, který v době volby ještě nedosáhl hodnosti biskupa (na biskupa byl vysvěcen až po ní v říjnu téhož roku). Také byl jako poslední papež mnich.

Jako papež hlásal tezi o absolutní převaze církevní moci nad světskou, ostře vystupoval proti odluce církve od státu, např. v encyklice Mirari vos. Byl prvním papežem, který zavedl encykliku jako pravidelné instrukce zasílané formou okružního dopisu všem biskupům. Po celý svůj pontifikát bojoval proti revoluci a proti národně osvobozeneckému hnutí Italů.

V politice byl spojencem rakouské monarchie, zejména kancléře Metternicha a odpůrcem Pruska.

Řehoř XVI. zemřel po ročním onemocnění na rakovinu v Římě a byl pochován v bazilice sv. Petra^[1].

Odkazy

Reference

Literatura

• Claudio Rendina: Příběhy papežů. Volvox Globator Praha 2005, s. 613-616.
• LThK. Svazek VI, s. 955–956.
• Kelly: Reclams Lexikon der Päpste. 1988, s. 325n.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř XVI. na Wikimedia Commons
• (anglicky) Řehoř XVI. (Catholic Encyclopedia)
• Osoba Řehoř XVI. ve Wikicitátech

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.