Albrecht II. Habsburský

Albrecht II. Habsburský
Král římskoněmecký, uherský a český [1]
Portrét
Anonymní portrét ze 16. století
Doba vlády1438–1439
Korunovace1. leden 1438, Stoličný Bělehrad
(uherským králem)
29. červen 1438, Praha
(českým králem)
Narození10. srpna 1397
Vídeň
Úmrtí27. října 1439 (ve věku 42 let)
Nesmily
PohřbenKatedrála v Székesfehérváru
PředchůdceZikmund Lucemburský
NástupceLadislav Pohrobek
ManželkaAlžběta Lucemburská
PotomciAnna
Alžběta
Ladislav
DynastieHabsburkové
OtecAlbrecht IV. Rakouský
MatkaJohana Žofie Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht II. Habsburský (10. srpna 1397 Vídeň27. října 1439, Neszmély (Nesmily) u Ostřihomi, Uhersko),[2] rakouský vévoda (jako Albrecht V.), byl druhý panovník z dynastie Habsburků na českém trůně (korunován 1438), dále král uherský a římský (14381439). Jako český a uherský král byl Albrecht I., jako římský král Albrecht II.

Dědic Zikmunda Lucemburského

Albrechtův otec zemřel, když mu bylo 7 let, jeho poručníkem se posléze stal Zikmund Lucemburský. V roce 1420 se zúčastnil první křížové výpravy proti husitům, když s Oldřichem z Rožmberka obléhal neúspěšně nově založený Tábor. O dva roky později se stal Zikmundovým zetěm, když si vzal za manželku jeho jedinou dceru Alžbětu a získal také od něj v léno Moravu (v roce 1423).

Alžběta byla dědičkou českého a uherského trůnu, ačkoliv příliš společného s původní uherskou královskou dynastií Arpádovců už neměla, jejich krev už v této době byla ovšem velmi řídká. Co se týče českých předků, jejím dědem byl Karel IV., syn poslední Přemyslovny Elišky. Mezi její předky patřili i Přemysl Otakar I. a jeho druhá manželka Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. Sám Albrecht měl mezi předky Bélu IV. Uherského.

Králem

Zikmund sice označil Albrechta jako svého dědice, ale ten se po jeho smrti v roce 1437 domáhal panovnických práv na mnoha místech poměrně obtížně. Přesto se mu postupně podařilo získat uherskou (korunován 1. ledna 1438), římskou (18. března 1438) i českou (29. června 1438 z rukou pánů a olomouckého biskupa Pavla z Miličína) korunu.[3]Čechách se proti Albrechtovi postavila strana vedená Ptáčkem z Pirkštejna, která nabízela korunu polskému princi Kazimírovi. Tomuto nespokojenému křídlu husitů se sice opět podařilo ubránit Tábor, avšak polské vojsko se před Albrechtem stáhlo a ten své zájmy tedy uhájil. V Praze nepobyl Albrecht příliš dlouho. Do pražských měst vjel 13. června 1438 a ubytoval se na Králově dvoře na Starém městě. Pozítří 15. června navštívil Pražský hrad, byl přítomen mše, po které se vrátil na Staré Město do Králova dvora. Po 14 dnech, 28. června, opět vyrazil na Hrad, kde byl příští den korunován a následně se týž den vrátil na Staré Město. Na Králově dvoře pobýval až do 21. října 1438, kdy odjel do Slezska a do Prahy se už nikdy nevrátil. Zimu strávil ve Vratislavi a v březnu 1439 odjel přes Olomouc do Uher, jimž hrozilo nebezpečí vpádu osmanských vojsk.[3]

Albrechtova jezdecká pečeť

Při válečném tažení se však nakazil úplavicí, na kterou na konci října 1439 skonal ve vojenském táboře nedaleko Komárna. Teprve několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta porodila syna Ladislava, který získal přídomek Pohrobek. Starší syn Jiří v té době již nežil.

Albrecht II. byl třetí panovník Svaté říše římské z dynastie Habsburků.

Dědictví potomků Albrechta a Alžběty

Alžběta Lucemburská se snažila hájit dědická práva svého syna na uherský trůn, což se ale podařilo až po její smrti. Ladislav Pohrobek se nakonec v roce 1444, po smrti Vladislava Varnenčika, stal uherským králem. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda János Hunyady. V Čechách byla situace složitější, zemi spravovaly zemské sněmy. Českým králem byl Ladislav uznán až v roce 1453. Správcovskou funkci vykonával Jiří z Poděbrad.

Starší dcera Albrechta a Alžběty Lucemburské Anna (1432–1462) se provdala za Viléma Saského. Druhá dcera Alžběta Habsburská (*1436) se později provdala za Kazimíra IV. Jagellonského a stala se polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Polská královna Alžběta byla matkou pozdějšího českého krále Vladislava Jagellonského, který tak měl dynastické spojení nejen s Jagellonci, ale i Lucemburky a Habsburky.

Potomci

Dne 28. září 1421 se Albrecht v Praze oženil s českou a uherskou princeznou Alžbětou Lucemburskou (1409–1442), dcerou císaře Zikmunda. Měli spolu čtyři děti:

  • Anna Habsburská (12. dubna 1432 – 14. listopadu 1462), ⚭ 1446 Vilém III. Saský (30. dubna 1425 – 17. září 1482), míšeňský markrabě a durynský lankrabě
  • Jiří (*/† 16. února 1435)
  • Alžběta Habsburská (1436 – 30. srpna 1505), ⚭ 1454 Kazimír IV. Jagellonský (30. listopadu 1427 – 7. června 1492), velkokníže litevský a polský král
  • Ladislav Pohrobek (22. února 1440 – 23. listopadu 1457), král uherský a český a vévoda rakouský

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Albrecht I. Habsburský
 
 
Albrecht II. Moudrý
 
 
 
 
 
 
Alžběta Goricko-Tyrolská
 
 
Albrecht III. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Oldřich III.z Pfirtu
 
 
Johana z Pfirtu
 
 
 
 
 
 
Johana Burgundská
 
 
Albrecht IV. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Hennebergu
 
 
Beatrix Norimberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Matylda Bavorská
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hornobavorský
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
 
 
 
 
Matylda Habsburská
 
 
Albrecht I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Henegavský
 
 
Markéta II. Henegavská
 
 
 
 
 
 
Jana z Valois
 
 
Johana Žofie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Boleslav III. Marnotratný
 
 
Ludvík I. Břežský
 
 
 
 
 
 
Markéta Přemyslovna
 
 
Markéta Břežská
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. Věrný
 
 
Anežka Hlohovská
 
 
 
 
 
 
Matylda Braniborská
 

Odkazy

Reference

  1. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/12739/Albert-II
  2. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 38. 
  3. a b Albrecht II. Habsburský: 1438 - 1439 [online]. ÚDKU KTF UK v Praze [cit. 2023-02-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha: Mladá fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7. 
  • BALETKA, Tomáš. Albrecht V. Habsburský (1411-1439), jeho vláda na Moravě a první pokus o "Podunajskou monarchii". In: MITÁČEK, Jan. Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-80-7028-304-2. S. 83–98.
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437–1526, I. díl : mezi Zikmundem a Jiřím z Poděbrad. Praha: Libri, 2010. 296 s. ISBN 978-80-7277-447-0. 
  • ČORNEJ, Petr. Albrecht Habsburský. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 239–249.
  • ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1. 
  • ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7. 
  • ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X. 
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 14. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 12. 
  • SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München: Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 55–56. 
  • Friedrich Kurz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten.Kupffer und Singer : Wien, 1835

Externí odkazy

  • Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht II. Habsburský na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albrecht II. Habsburský
  • Albrecht ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
  • Otakar Vinař – Z genealogie českých králů – Cesta Habsburků na český trůn (1278–1526)
Předchůdce:
Zikmund Lucemburský
Znak z doby nástupu Český král
14381439
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ladislav Pohrobek
Předchůdce:
Zikmund Lucemburský
Znak z doby nástupu Král Haličsko-Lodomerský
14371439
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alžběta Lucemburská
Vladislav I. (Varnenčik)
Rakouští panovníci
Markrabata
Malý znak Rakouska.
Malý znak Rakouska.
Babenberkové
Vévodové
Babenberkové
Přemyslovci
Zähringové
Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský
Habsburkové
Rudolf I.Albrecht I.Rudolf III.Fridrich I.Leopold I.Albrecht II. • Ota • Rudolf IV.Albrecht III.Leopold III.VilémAlbrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav PohrobekLeopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV.Fridrich V.ZikmundAlbrecht VI. (do 1453)
Arcivévodové
Habsburkové
Habsbursko-lotrinská dynastie
Císařové
Habsbursko-lotrinská dynastie
rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Praotec Čech • Krok • Libuše
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) Strojmír (883?–885?) Bořivoj I. (875?–889) Spytihněv I. (894–915) Vratislav I. (915–921) svatý Václav (921–935) Boleslav I. (935–972) Boleslav II. (972–999) Boleslav III. (999–1002) Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) Oldřich (1012–1033) Jaromír (1033–1034) Břetislav I. (1034–1055) Spytihněv II. (1055–1061) Vratislav II. (1061–1092) Konrád I. Brněnský (1092) Břetislav II. (1092–1100) Bořivoj II. (1100–1107) Svatopluk Olomoucký (1107–1109) Vladislav I. (1109–1117) Bořivoj II. (1117–1120) Vladislav I. (1120–1125) Soběslav I. (1125–1140) Vladislav II. (1140–1172) Bedřich (1172–1173) Soběslav II. (1173–1178) Bedřich (1178–1189) Konrád II. Ota (1189–1191) Václav II. (1191–1192) Přemysl Otakar I. (1192–1193) Jindřich Břetislav (1193–1197) Vladislav Jindřich (1197) Přemysl Otakar I. (1198–1230) Václav I. (1230–1253) Přemysl Otakar II. (1253–1278) Václav II. (1278–1305) Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) Rudolf Habsburský (1306–1307) Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) Karel IV. (1346–1378) Václav IV. (1378–1419) Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) interregnum (1439–1453) Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) Rudolf II. (1576–1611) Matyáš Habsburský (1611–1619) Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) Fridrich Falcký³ (1619–1620) Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) Ferdinand IV. Habsburský Leopold I. (1657–1705) Josef I. Habsburský (1705–1711) Karel VI. (1711–1740) Marie Terezie (1740–1780) Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) Leopold II. (1790–1792) František I. Rakouský (1792–1835) Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) František Josef I. (1848–1916) Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Uherští panovníci
Mýtičtí Arpádovci
(do 9. století)
Levedi • Almoš
Arpádovci
(9. století–1038)
Arpád (asi 845–asi 907) Zoltán (náčelník) (asi 907–asi 950) Fajsz (asi 950–955) Takšoň (955–asi 970) Gejza (asi 970–997) Štěpán (997–1038)
Nedynastičtí
(1038-1046)
Petr Orseolo (1038–1041) Samuel Aba (1041–1044) Petr Orseolo (1044–1046)
Arpádovci
(1046-1301)
Ondřej I. (1046–1060) Béla I. (1060–1063) Šalamoun (1063–1074) Gejza I. (1074–1077) Ladislav I. (1077–1095) Koloman (1095–1116) Štěpán II. (1116-1131) Béla II. (1131–1141) Gejza II. (1141–1162) Ladislav II.¹ (1162-1163) Štěpán III. (1162–1172) Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) Béla III. (1172–1196) Emerich Uherský (1196–1204) Ladislav III. (1204-1205) Ondřej II. (1205-1235) Béla IV. (1235-1270) Štěpán V. (1270-1272) Ladislav IV. Kumán (1272-1290) Ondřej III. (1290-1301)
Boje o trůn
(1301–1308)
Ladislav V.² (1301-1305) Béla V.³ (1305–1308)
Anjouovci
(1308–1387)
Karel I. Robert (1308–1346) Ludvík I. (1346–1382) Marie Uherská(1382–1395) Karel II.¹ (1385–1386)
Různé rody
(1387–1526)
Zikmund Lucemburský (1387–1437) Albrecht II. Habsburský (1437–1439) Alžběta Lucemburská(1439–1440) Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) Ladislav Pohrobek (1444–1457) Matyáš Korvín (1458–1490) Vladislav Jagellonský (1490–1516) Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) Rudolf II. (1576–1608) Matyáš Habsburský (1608–1619) Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) Ferdinand IV. Habsburský Leopold I. (1657–1705) Josef I. Habsburský (1705–1711) Karel VI. (1711–1740) Marie Terezie (1740–1780)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) Leopold II. (1790–1792) František I. Rakouský (1792–1835) Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) František Josef I. (1848–1916) Karel I. (1916–1918)
¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce
Autoritní data Editovat na Wikidatech