Albrecht II. Habsburský
Možná hledáte: Albrechta II. Habsburského zvaného Moudrý (1298–1358), syna římského krále Albrechta I. Habsburského.
| Albrecht II. Habsburský | |
|---|---|
| Král římskoněmecký, uherský a český [1] | |
 Anonymní portrét ze 16. století | |
| Doba vlády | 1438–1439 |
| Korunovace | 1. leden 1438, Stoličný Bělehrad (uherským králem) 29. červen 1438, Praha (českým králem) |
| Narození | 10. srpna 1397 Vídeň |
| Úmrtí | 27. října 1439 (ve věku 42 let) Nesmily |
| Pohřben | Katedrála v Székesfehérváru |
| Předchůdce | Zikmund Lucemburský |
| Nástupce | Ladislav Pohrobek |
| Manželka | Alžběta Lucemburská |
| Potomci | Anna Alžběta Ladislav |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Albrecht IV. Rakouský |
| Matka | Johana Žofie Bavorská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albrecht II. Habsburský (10. srpna 1397 Vídeň – 27. října 1439, Neszmély (Nesmily) u Ostřihomi, Uhersko),[2] rakouský vévoda (jako Albrecht V.), byl druhý panovník z dynastie Habsburků na českém trůně (korunován 1438), dále král uherský a římský (1438–1439). Jako český a uherský král byl Albrecht I., jako římský král Albrecht II.
Dědic Zikmunda Lucemburského
Albrechtův otec zemřel, když mu bylo 7 let, jeho poručníkem se posléze stal Zikmund Lucemburský. V roce 1420 se zúčastnil první křížové výpravy proti husitům, když s Oldřichem z Rožmberka obléhal neúspěšně nově založený Tábor. O dva roky později se stal Zikmundovým zetěm, když si vzal za manželku jeho jedinou dceru Alžbětu a získal také od něj v léno Moravu (v roce 1423).
Alžběta byla dědičkou českého a uherského trůnu, ačkoliv příliš společného s původní uherskou královskou dynastií Arpádovců už neměla, jejich krev už v této době byla ovšem velmi řídká. Co se týče českých předků, jejím dědem byl Karel IV., syn poslední Přemyslovny Elišky. Mezi její předky patřili i Přemysl Otakar I. a jeho druhá manželka Konstancie Uherská, dcera uherského krále Bély III. Sám Albrecht měl mezi předky Bélu IV. Uherského.
Králem
Zikmund sice označil Albrechta jako svého dědice, ale ten se po jeho smrti v roce 1437 domáhal panovnických práv na mnoha místech poměrně obtížně. Přesto se mu postupně podařilo získat uherskou (korunován 1. ledna 1438), římskou (18. března 1438) i českou (29. června 1438 z rukou pánů a olomouckého biskupa Pavla z Miličína) korunu.[3] V Čechách se proti Albrechtovi postavila strana vedená Ptáčkem z Pirkštejna, která nabízela korunu polskému princi Kazimírovi. Tomuto nespokojenému křídlu husitů se sice opět podařilo ubránit Tábor, avšak polské vojsko se před Albrechtem stáhlo a ten své zájmy tedy uhájil. V Praze nepobyl Albrecht příliš dlouho. Do pražských měst vjel 13. června 1438 a ubytoval se na Králově dvoře na Starém městě. Pozítří 15. června navštívil Pražský hrad, byl přítomen mše, po které se vrátil na Staré Město do Králova dvora. Po 14 dnech, 28. června, opět vyrazil na Hrad, kde byl příští den korunován a následně se týž den vrátil na Staré Město. Na Králově dvoře pobýval až do 21. října 1438, kdy odjel do Slezska a do Prahy se už nikdy nevrátil. Zimu strávil ve Vratislavi a v březnu 1439 odjel přes Olomouc do Uher, jimž hrozilo nebezpečí vpádu osmanských vojsk.[3]
Při válečném tažení se však nakazil úplavicí, na kterou na konci října 1439 skonal ve vojenském táboře nedaleko Komárna. Teprve několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta porodila syna Ladislava, který získal přídomek Pohrobek. Starší syn Jiří v té době již nežil.
Albrecht II. byl třetí panovník Svaté říše římské z dynastie Habsburků.
Dědictví potomků Albrechta a Alžběty
Alžběta Lucemburská se snažila hájit dědická práva svého syna na uherský trůn, což se ale podařilo až po její smrti. Ladislav Pohrobek se nakonec v roce 1444, po smrti Vladislava Varnenčika, stal uherským králem. Správcem království po dobu Ladislavovy nezletilosti se stal sedmihradský vojvoda János Hunyady. V Čechách byla situace složitější, zemi spravovaly zemské sněmy. Českým králem byl Ladislav uznán až v roce 1453. Správcovskou funkci vykonával Jiří z Poděbrad.
Starší dcera Albrechta a Alžběty Lucemburské Anna (1432–1462) se provdala za Viléma Saského. Druhá dcera Alžběta Habsburská (*1436) se později provdala za Kazimíra IV. Jagellonského a stala se polskou královnou a litevskou velkokněžnou. Polská královna Alžběta byla matkou pozdějšího českého krále Vladislava Jagellonského, který tak měl dynastické spojení nejen s Jagellonci, ale i Lucemburky a Habsburky.
Potomci
Dne 28. září 1421 se Albrecht v Praze oženil s českou a uherskou princeznou Alžbětou Lucemburskou (1409–1442), dcerou císaře Zikmunda. Měli spolu čtyři děti:
- Anna Habsburská (12. dubna 1432 – 14. listopadu 1462), ⚭ 1446 Vilém III. Saský (30. dubna 1425 – 17. září 1482), míšeňský markrabě a durynský lankrabě
- Jiří (*/† 16. února 1435)
- Alžběta Habsburská (1436 – 30. srpna 1505), ⚭ 1454 Kazimír IV. Jagellonský (30. listopadu 1427 – 7. června 1492), velkokníže litevský a polský král
- Ladislav Pohrobek (22. února 1440 – 23. listopadu 1457), král uherský a český a vévoda rakouský
Vývod z předků
| Albrecht I. Habsburský | ||||||||||||
| Albrecht II. Moudrý | ||||||||||||
| Alžběta Goricko-Tyrolská | ||||||||||||
| Albrecht III. Habsburský | ||||||||||||
| Oldřich III.z Pfirtu | ||||||||||||
| Johana z Pfirtu | ||||||||||||
| Johana Burgundská | ||||||||||||
| Albrecht IV. Rakouský | ||||||||||||
| Jan II. Norimberský | ||||||||||||
| Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
| Alžběta z Hennebergu | ||||||||||||
| Beatrix Norimberská | ||||||||||||
| Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
| Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
| Matylda Bavorská | ||||||||||||
| Albrecht II. Habsburský | ||||||||||||
| Ludvík II. Hornobavorský | ||||||||||||
| Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
| Matylda Habsburská | ||||||||||||
| Albrecht I. Bavorský | ||||||||||||
| Vilém I. Henegavský | ||||||||||||
| Markéta II. Henegavská | ||||||||||||
| Jana z Valois | ||||||||||||
| Johana Žofie Bavorská | ||||||||||||
| Boleslav III. Marnotratný | ||||||||||||
| Ludvík I. Břežský | ||||||||||||
| Markéta Přemyslovna | ||||||||||||
| Markéta Břežská | ||||||||||||
| Jindřich IV. Věrný | ||||||||||||
| Anežka Hlohovská | ||||||||||||
| Matylda Braniborská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/12739/Albert-II
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 38.
- ↑ a b Albrecht II. Habsburský: 1438 - 1439 [online]. ÚDKU KTF UK v Praze [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
Literatura
- BAUM, Wilhelm. Císař Zikmund. Kostnice, Hus a války proti Turkům. Praha: Mladá fronta, 1996. 405 s. ISBN 80-204-0543-7.
- BALETKA, Tomáš. Albrecht V. Habsburský (1411-1439), jeho vláda na Moravě a první pokus o "Podunajskou monarchii". In: MITÁČEK, Jan. Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-80-7028-304-2. S. 83–98.
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437–1526, I. díl : mezi Zikmundem a Jiřím z Poděbrad. Praha: Libri, 2010. 296 s. ISBN 978-80-7277-447-0.
- ČORNEJ, Petr. Albrecht Habsburský. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 239–249.
- ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1.
- ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7.
- ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 14.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 12.
- SCHNEIDMÜLLER, Bernd; WEINFURTER, Stefan, a kol. Die deutschen Herrscher des Mittelalters : Historische Porträts von Heinrich I. bis Maximilian I. München: Beck, 2003. 624 s. ISBN 3-406-50958-4.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 55–56.
- Friedrich Kurz. Österreich unter K. Albrecht dem Zweyten.Kupffer und Singer : Wien, 1835
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht II. Habsburský na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albrecht II. Habsburský
- Albrecht ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Otakar Vinař – Z genealogie českých králů – Cesta Habsburků na český trůn (1278–1526)
| Předchůdce: Zikmund Lucemburský |  | Římskoněmecký král 1438–1439 | | Nástupce: Fridrich III. Habsburský |
| Předchůdce: Zikmund Lucemburský |  | Český král 1438–1439 | | Nástupce: Ladislav Pohrobek |
| Předchůdce: Zikmund Lucemburský |  | Uherský král 1437–1439 | | Nástupce: Alžběta Lucemburská Vladislav I. (Varnenčik) |
| Předchůdce: Zikmund Lucemburský |  | Král Haličsko-Lodomerský 1437–1439 | | Nástupce: Alžběta Lucemburská Vladislav I. (Varnenčik) |
| Předchůdce: Zikmund Lucemburský |  | Moravský markrabě 1423–1438/39 | | Nástupce: Ladislav Pohrobek |
| Předchůdce: Albrecht IV. Rakouský |  | Rakouský vévoda Albrecht V. 1404–1439 | | Nástupce: Ladislav Pohrobek |
| Rakouští panovníci | ||
|---|---|---|
| Markrabata |  | |
| Babenberkové | Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156) | |
| Vévodové | ||
| Babenberkové | ||
| Přemyslovci | ||
| Zähringové | Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský | |
| Habsburkové | Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453) | |
| Arcivévodové | ||
| Habsburkové | Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie | |
| Habsbursko-lotrinská dynastie | ||
| Císařové | ||
| Habsbursko-lotrinská dynastie | ||
| rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně | ||
| Čeští panovníci | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
| Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306) | ||||||
| Nedynastičtí (1306–1310) | |||||||
| Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437) | ||||||
| Habsburkové (1437–1457) | |||||||
| Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490) | ||||||
| Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) | ||||||
| Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743) | ||||||
| Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) | ||||||
| ¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů | |||||||
| Uherští panovníci | |
|---|---|
| Mýtičtí Arpádovci (do 9. století) | Levedi • Almoš |
| Arpádovci (9. století–1038) | |
| Nedynastičtí (1038-1046) | |
| Arpádovci (1046-1301) | Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301) |
| Boje o trůn (1301–1308) | Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308) |
| Anjouovci (1308–1387) | Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386) |
| Různé rody (1387–1526) | Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) |
| Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) |
| Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) |
| ¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce | |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Středověk
