Spytihněv II.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Spytihněv II.
Český kníže
Spytihněv II. ve Svatovítské apokalypse
Doba vlády	1055–1061
Narození	1031 Olomouc
Úmrtí	28. ledna 1061 (asi 30 let) Hradec nad Moravicí
Pohřben	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce	Břetislav I.
Nástupce	Vratislav II.
Manželka	Ida Wettinská
Potomci	Svatobor (Fridrich)
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Břetislav I.
Matka	Jitka ze Svinibrodu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spytihněv II. (1031 – 28. ledna 1061, latinsky Spitigneu či Zpitigneu) byl český kníže (1055–1061) z dynastie Přemyslovců, podle Kosmy muž velmi krásný, vlasy měl tmavší nad černou smolu, vousy dlouze splývající, tvář veselou...

Rodina

Spytihněv byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské, bratr svého nástupce Vratislava II., Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem. Jeho manželkou byla Ida Wettinská.

Mládí

Jako dítě se Spytihněv stal v roce 1039 rukojmím Jindřicha III., kterému se znelíbila expanzivní politika knížete Břetislava, ale po porážce při tažení do Čech byl vyměněn za německé pány.

O rok později byl ale Jindřich úspěšnější a Spytihněv putoval znovu jako záruka míru do německých zemí. Není známo, jak dlouhou dobu tam strávil, ale ve Spytihněvových sedmnácti letech mu otec svěřil olomoucký úděl, před svou smrtí ho Břetislav povolal do Čech na knížecí stolec a Moravu rozdělil mezi další tři syny.

Spytihněv II. jako kníže

Roku 1055 přijal Spytihněv po smrti otce od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě a dle Kosmy dal všechny Němce včetně své matky ze země vyhnat. Dochované prameny tomu ale odporují. Kníže dal vyhnat zřejmě jen svou matku, protože snad bránila jeho mladší bratry, a abatyši u sv. Jiří německého původu. Sám Spytihněv měl německou manželku a ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy, které nahradili mniši němečtí, provádějící latinskou liturgii. Po incidentu, který Spytihněv II. vyvolal u Hrutova v r. 1055, se vytrácí původní moravská šlechta z dějin. Nahrazují ji kasteláni a šlechta dosazení z Čech.

Roku 1057 Spytihněv II. založil litoměřickou kapitulu. Roku 1059 vrátil bratrovi Vratislavovi olomoucký úděl, aby otupil spojenectví mezi Svatou římskou říší a Uhrami poté, co se Vratislav II. oženil s Adletou Uherskou. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, avšak za každoroční poplatek jednoho sta hřiven stříbra mu papež Mikuláš II. udělil právo nosit biskupskou mitru při vybraných církevních svátcích (1059 nebo 1060). Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.

Následnictví

Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.

Více namluvených článků • Nápověda

Spytihněv zemřel ve třiceti letech, po šesti letech vlády. Stalo se tak 28. ledna 1061 snad po bojích u Hradce nad Moravicí, pohřben je ve Svatovítské bazilice. Mnozí kronikáři předpokládali, že druhá polovina 11. století bude dobou Spytihněva, nepochybně schopného knížete^zdroj?, osud tomu ale chtěl jinak. Jeho nástupcem a prvním českým králem se stal Spytihněvův bratr Vratislav II.

Spytihněvův jediný syn Svatobor (Fridrich) se stal roku 1085 akvillejským patriarchou, ale už 23. 2. 1086 byl zavražděn při pouliční výtržnosti.

Potomci

S manželkou Idou Wettinskou († po 1061) měl Spytihněv II. 2 děti:

Neznámá dcera

∞ Wichmann z Celly

Svatobor († 1086), aquilejský patriarcha

Genealogie

Oldřich
zm. 9. listopadu 1034

Božena?
zm. po 1052

Jindřich Nordgavský
zm. 18. září 1017

Gerberga
(z Grabfeldu)?
zm. po 1036

Břetislav I.
zm. 10 ledna 1055

Jitka ze Svinibrodu
zm. po 1052

	Ida Wettinská zm. po 1061 OO ?	Spytihněv II. nar. 1031 zm. 28. ledna 1061


Svatobor (Fridrich) zm. 23. února 1086	dcera

Literatura

BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Spytihněv II. Český na Wikimedia Commons
Spytihněv II. na www.e-stredovek.cz
Vláda Spytihněva II.

Předchůdce:
Břetislav I.

Český kníže
Spytihněv II.
1055–1061

Nástupce:
Vratislav II.

Čeští panovníci

Mytičtí panovníci
(do 9. století)


První mytičtí panovníci	Praotec Čech • Krok • Libuše

Mytičtí Přemyslovci	Přemysl Oráč • Nezamysl • Mnata • Vojen • Vnislav • Křesomysl • Neklan • Hostivít

Přemyslovci
(9. století–1306)

Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)

Nedynastičtí
(1306–1310)

Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)

Lucemburkové
(1310–1437)