Křesomysl

Křesomysl
legendární český kníže
Náboženstvíslovanské (pohanské)
PotomciNeklan
OtecVnislav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křesomysl byl mytický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jeden ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.

Jedna z teorií týkajících se počtu těchto knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.[1]

Jméno Křesomysl zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze vyložit jako ten, kdo křeše, podněcuje mysl.

Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mytických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Křesomysl by jako pátý z nich odpovídal čtvrtku, v latině Iovis Dies , den boha Jova. Jupiter (také Jova) vládl hromům a bleskům a slovo křesat může odkazovat ke spojení křesat oheň (světlo). U Germánů byl čtvrtek den Donarův (Donnerstag), den Thoriiv (v angličtině Thursday). Také Thór vládl blesky.[2]

Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mytických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století.[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.

Posloupnost knížat

Dalimilova kronika píše: Český kníže Vnislav zemřel záhy. Jeho práv nabyl Křesomysl zas.

Václav Hájek z Libočan do doby Křesomysla umístil pověst o Horymírovi a Šemíkovi. Křesomysl v jeho podání zanedbával zemědělský lid a na jeho úkor podporoval havířství.

Reference

  1. Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
  2. Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
  3. Vladimír Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury", s. 237, Praha 1995 [1]

Literatura

  • JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Věnceslav Černý. 7. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1921. 375 s. Dostupné online. – kapitola O Křesomyslu a Horymírovi, s. 83–91. 
  • HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha: Kočí, 1917. Dostupné online. – kapitola Křesomysl, s. 150–170. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Křesomysl na Wikimedia Commons
  • Křesomysl ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Předchůdce:
Vnislav
Znak z doby nástupu Seznam legendárních českých vládců
Křesomysl
?
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Neklan
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Praotec Čech • Krok • Libuše
Mytičtí Přemyslovci
Přemysl OráčNezamyslMnataVojenVnislav • Křesomysl • NeklanHostivít
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) Strojmír (883?–885?) Bořivoj I. (875?–889) Spytihněv I. (894–915) Vratislav I. (915–921) svatý Václav (921–935) Boleslav I. (935–972) Boleslav II. (972–999) Boleslav III. (999–1002) Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) Oldřich (1012–1033) Jaromír (1033–1034) Břetislav I. (1034–1055) Spytihněv II. (1055–1061) Vratislav II. (1061–1092) Konrád I. Brněnský (1092) Břetislav II. (1092–1100) Bořivoj II. (1100–1107) Svatopluk Olomoucký (1107–1109) Vladislav I. (1109–1117) Bořivoj II. (1117–1120) Vladislav I. (1120–1125) Soběslav I. (1125–1140) Vladislav II. (1140–1172) Bedřich (1172–1173) Soběslav II. (1173–1178) Bedřich (1178–1189) Konrád II. Ota (1189–1191) Václav II. (1191–1192) Přemysl Otakar I. (1192–1193) Jindřich Břetislav (1193–1197) Vladislav Jindřich (1197) Přemysl Otakar I. (1198–1230) Václav I. (1230–1253) Přemysl Otakar II. (1253–1278) Václav II. (1278–1305) Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) Rudolf Habsburský (1306–1307) Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) Karel IV. (1346–1378) Václav IV. (1378–1419) Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) interregnum (1439–1453) Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) Rudolf II. (1576–1611) Matyáš Habsburský (1611–1619) Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) Fridrich Falcký³ (1619–1620) Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) Ferdinand IV. Habsburský Leopold I. (1657–1705) Josef I. Habsburský (1705–1711) Karel VI. (1711–1740) Marie Terezie (1740–1780) Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) Leopold II. (1790–1792) František I. Rakouský (1792–1835) Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) František Josef I. (1848–1916) Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů