Interregnum
Interregnum čili mezivládí (z lat. inter- mezi a regnum vláda) je období, kdy původní mandát k vládnutí (resp. obecněji výkonu určité funkce) již zanikl a nový dosud nevznikl. V církevním prostředí se v obdobném smyslu užívá i termínu sedisvakance (z lat. vacatio sedis, doslovně „uprázdnění stolce“).
Charakteristika
Interregnum může vyvolat určitou nejistotu o kontinuitě výkonu a směřování vlády a z toho vyplývající nestabilitu, proto obvykle existují snahy o jeho vyloučení či alespoň zkrácení na minimum.
Moderní monarchie často pro tento účel v případě panovníka aplikují maximu Král je mrtev, ať žije král, která vyjadřuje nastoupení vlády původního dědice trůnu již okamžikem smrti jeho předchůdce (a tedy bez jakékoli prodlevy) a nikoli pozdějším formálním tvrzením nebo korunovací — „úřad“ vládce přetrvává bez ohledu na osud jednotlivce.
Ve volebních monarchiích se zpravidla užívá institutu zvláštního regenta (interrex) vykonávajícího potřebné pravomoci do nástupu nové hlavy státu (typicky v období volební monarchie polské byl takovýmto regentem arcibiskup hnězdenský).
Obdobnou úpravu lze ovšem nalézt i v republikách — např. podle čl. 66 Ústavy České republiky vykonávají v takovýchto případech některé pravomoci prezidenta republiky předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny, resp. Senátu.
Příklady interregna v dějinách
- Pohusitské interregnum (1439–1453)
- Osmanské interregnum (1402–1413)
- nominálními vládci Richard Cornwallský (1257–1272) a Alfons Kastilský (1257–1284)
- Poznámka: Marie Terezie, habsburská dědička a dcera císaře Karla VI. vládla v letech 1740–1745 svým rodovým državám jako arcivévodkyně rakouská a královna česká a uherská. Po roce 1745, kdy se její muž František Štěpán Lotrinský stal císařem, byla i císařovnou-manželkou, její skutečná moc však i poté vycházela z titulu vládkyně habsburských zemí.
- Commonwealth a cromwellovský Protektorát (1649–1660)
- z monarchického hlediska typické interregnum, fakticky však vláda existovala.
- Ruské interregnum v roce 1825
Odkazy
Literatura
- KAUFHOLD, Martin. Deutsches Interregnum und europäische Politik. Konfliktlösungen und Entscheidungsstrukturen 1230-1280.. Hannover: Hahnsche Buchhandlung, 2000. 485 s. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Interregnum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Čeští panovníci | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306) | ||||||
Nedynastičtí (1306–1310) | |||||||
Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437) | ||||||
Habsburkové (1437–1457) | |||||||
Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490) | ||||||
Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) | ||||||
Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743) | ||||||
Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) | ||||||
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů |