Matyáš Habsburský
| Matyáš Habsburský | |
|---|---|
| Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda | |
 Matyáš Habsburský na dobovém portrétu. | |
| Doba vlády | 1608–1619 (uherský král) 1611–1619 (český král) 1612–1619 (římskoněmecký císař) |
| Korunovace | uherským králem: 19. listopadu 1608, Prešpurk českým králem: 23. května 1611, Praha římskoněmeckým císařem: 25. června 1612, Frankfurt nad Mohanem |
| Tituly | Jeho císařská milost |
| Narození | 24. února 1557 Vídeň, Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 20. března 1619 (ve věku 62 let) Vídeň, Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
| Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
| Předchůdce | Rudolf II. |
| Nástupce | Ferdinand II. |
| Manželka | Anna Tyrolská |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Maxmilián II. |
| Matka | Marie Španělská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.
První politické kroky
Matyáš byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. a Marie Španělské, mladší bratr císaře Rudolfa II. Jejich otec odkázal vládu nejstaršímu Rudolfovi a ostatním synům jen skromný roční důchod, s čímž se Matyáš se svou silnou politickou ctižádostí nehodlal smířit.
Již jako jedenadvacetiletý mladík se s podporou katolického umírněného křídla stal v letech 1578–1581 generálním místodržícím v Nizozemí (titulem: Generální guvernér Svobodného Nizozemí), kde předtím vypuklo proti Habsburkům povstání.
Matyáš se kvůli tomuto dobrodružství ocitl v ještě silnější nemilosti svého bratra, který mu na druhou stranu pomáhal k určité moci. Od roku 1594 Matyáš hospodařil v Rakousku, kde byl místodržitelem z vůle Rudolfa II., a vystupoval proti reformované církvi za podpory vídeňského biskupa Melchiora Klesla. Rudolf ho jmenoval do funkce nejvyššího vojenského velitele, když vypukla patnáctiletá válka s Turky, a v roce 1598 za regenta v Sedmihradsku.
Mocenské boje mezi bratry
V roce 1606 byl Matyáš tajně jmenován rodinnými příslušníky hlavou rodu a postupně se začal angažovat na územích svého staršího bratra Rudolfa II. (tzv. svár bratří v domě habsburském). V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou. Rudolfovi zůstaly věrné Čechy (i přes Matyášova vojska u Prahy), Slezsko a obě Lužice.
Téhož roku byla sepsána kompromisní libeňská smlouva mezi oběma bratry, která určovala sféru jejich vlivu. V roce 1611 se Rudolf pokusil o převrat (vpád pasovských), avšak neuspěl a Matyáš, kterého české stavy požádaly o vojenskou pomoc, se stal českým králem.[1] Po smrti svého bratra v roce 1612 usedl i na císařský trůn Říše.
S vytouženou korunou na hlavě
Naděje, že bude Matyáš lepším panovníkem než jeho bratr, se ukázaly jako liché. Matyášovi se podařilo zachránit soustátí v rukou Habsburků, ale za cenu velkých ústupků v oblasti konfese. Současně se po nástupu na trůn projevil jako váhavý a slabý panovník. Obojí dalo příčinu dalšímu vývoji v Čechách.
Nový panovník podpořil katolickou stranu, přenesl své sídlo z Prahy do Vídně, čímž Praha přestala být až do roku 1918 trvalou rezidencí hlavy státu. Matyášovo manželství s Annou Tyrolskou bylo bezdětné, a proto bylo následnictví na základě tzv. Oňatovy smlouvy určeno Ferdinandovi II. ze štýrské větve Habsburků.
V roce 1617, ještě za Matyášova života, přijal český sněm (včetně většiny nekatolíků) Ferdinanda Štýrského za budoucího českého krále (pod jménem Ferdinand II.). Čeští stavové, kteří věděli o jeho protireformačním tažení v Korutanech a Štýrsku, Ferdinanda zvolili za příslib respektování Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženské svobody šlechty a měšťanů. Jak se však brzy ukázalo, svůj slib Ferdinand nehodlal dodržet.[zdroj?]
Budoucí král postupně omezoval Matyášův politický vliv. Stárnoucí Matyáš zřejmě tušil nastávající kolizi v Čechách, ale již neměl v rukou žádnou faktickou moc.[zdroj?] Zemřel v březnu 1619. V srpnu téhož roku odmítl Generální sněm Koruny české Ferdinanda II. uznat králem a zvolil Fridricha Falckého.
Vývod z předků
| Maximilián I. Habsburský | ||||||||||||
| Filip I. Sličný | ||||||||||||
| Marie Burgundská | ||||||||||||
| Ferdinand I. Habsburský | ||||||||||||
| Ferdinand II. Aragonský | ||||||||||||
| Jana I. Kastilská | ||||||||||||
| Isabela Kastilská | ||||||||||||
| Maxmilián II. Habsburský | ||||||||||||
| Kazimír IV. Jagellonský | ||||||||||||
| Vladislav II. Jagellonský | ||||||||||||
| Alžběta Habsburská | ||||||||||||
| Anna Jagellonská | ||||||||||||
| Gaston II. de Foix-Candale | ||||||||||||
| Anna de Foix a Candale | ||||||||||||
| Kateřina z Foix | ||||||||||||
| Matyáš Habsburský | ||||||||||||
| Maxmilián I. Habsburský | ||||||||||||
| Filip I. Sličný | ||||||||||||
| Marie Burgundská | ||||||||||||
| Karel V. | ||||||||||||
| Ferdinand II. Aragonský | ||||||||||||
| Jana I. Kastilská | ||||||||||||
| Isabela I. Kastilská | ||||||||||||
| Marie Španělská | ||||||||||||
| Ferdinand, vévoda z Viseu | ||||||||||||
| Manuel I. Portugalský | ||||||||||||
| Beatrix Portugalská | ||||||||||||
| Isabela Portugalská | ||||||||||||
| Ferdinand II. Aragonský | ||||||||||||
| Marie Aragonská | ||||||||||||
| Isabela I. Kastilská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
Literatura
- BŮŽEK, Václav, a kol. Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (1608-1611). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. 543 s. (Opera historica 14). ISBN 978-80-7394-211-3.
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1584-1620. První Habsburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2009. 496 s. ISBN 978-80-7277-388-6.
- ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.
- EVANS, Robert J. W. Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha: Mladá fronta, 1997. 382 s. ISBN 80-204-0590-9.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- JANÁČEK, Josef. Pád Rudolfa II. 3. vyd. Praha: Brána, 2003. 222 s. ISBN 80-7243-183-8.
- JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. 3. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2003. 564 s. ISBN 80-7185-611-8.
- RILL, Bernd. Kaiser Matthias : Bruderzwist und Glaubenkampf. Graz: Styria, 1999. 342 s. ISBN 3-222-12446-9. (německy)
- VOREL, Petr. Matyáš II. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 349–363.
- VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526-1618. Praha: Paseka, 2005. 672 s. ISBN 80-7185-648-7.
- WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 1.. Wien: Ueberreuter, 2003. 621 s. ISBN 3-8000-3528-6. (německy)
- WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 2.. Wien: Ueberreuter, 2003. 567 s. ISBN 3-8000-3987-7. (německy)
Externí odkazy
Galerie Matyáš Habsburský na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matyáš Habsburský na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Matyáši Habsburském v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
Matiáš ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
| Předchůdce: Rudolf II. |  | Římskoněmecký císař 1612–1619 | | Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |  | Český král Matyáš II. 1611–1619 | | Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |  | Moravský markrabě 1608–1619 | | Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |  | Uherský král Matyáš II. 1608–1619 | | Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |  | Chorvatský král Matyáš II. 1608–1619 | | Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |  | Rakouský arcivévoda 1608–1619 | | Nástupce: Ferdinand II. |
| Čeští panovníci | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
| Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306) | ||||||
| Nedynastičtí (1306–1310) | |||||||
| Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437) | ||||||
| Habsburkové (1437–1457) | |||||||
| Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490) | ||||||
| Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) | ||||||
| Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743) | ||||||
| Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) | ||||||
| ¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů | |||||||
| Rakouští panovníci | ||
|---|---|---|
| Markrabata |  | |
| Babenberkové | Leopold I. • Jindřich I. • Adalbert • Arnošt • Leopold II. • Leopold III. • Leopold IV. • Jindřich II. (do 1156) | |
| Vévodové | ||
| Babenberkové | ||
| Přemyslovci | ||
| Zähringové | Heřman VI. Bádenský • Fridrich I. Bádenský | |
| Habsburkové | Rudolf I. • Albrecht I. • Rudolf III. • Fridrich I. • Leopold I. • Albrecht II. • Ota • Rudolf IV. • Albrecht III. • Leopold III. • Vilém • Albrecht IV. • Albrecht V. • Ladislav Pohrobek • Leopold IV. • Arnošt Železný • Fridrich IV. • Fridrich V. • Zikmund • Albrecht VI. (do 1453) | |
| Arcivévodové | ||
| Habsburkové | Albrecht VI. (od 1453) • Fridrich V. • Maxmilián I. • Karel I. • Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf VI. • Matyáš • Ferdinand II. • Ferdinand III. • Leopold I. • Josef I. • Karel II. • Marie Terezie | |
| Habsbursko-lotrinská dynastie | ||
| Císařové | ||
| Habsbursko-lotrinská dynastie | ||
| rakouští princové, kteří byli titulární arcivévodové, jsou uvedeni v jiné šabloně | ||
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Česko | Lidé | Německo | Novověk | Rakousko
