MD Helicopters MD Explorer

MD Helicopters MD Explorer
MD 902 v Ósace
MD 902 v Ósace
Určenílehký víceúčelový užitkový vrtulník
VýrobceUSA MD Helicopters
První let18. prosince 1992
Zařazeno1994
UživatelBelgieBelgie Belgie
NěmeckoNěmecko Německo
LucemburskoLucembursko Lucembursko
MexikoMexiko Mexiko
USA Spojené státy americké
Spojené království Spojené království
a další
Výrobave výrobě
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Policejní vrtulník v Bádensku-Württembersku

MD Helicopters MD Explorer je lehký dvoumotorový víceúčelový vrtulník, který byl vyvinut na počátku 90. let společností McDonnell Douglas Helicopter Systems a vyrábí jej MD Helicopters. Vrtulník má pětilistý nosný rotor a využívá systém NOTAR – nemá ocasní vyrovnávací rotor. MD Explorer byl vyvinut jako model MD 900 a později nahrazen jeho nástupcem MD 902.

V roce 2002 podala společnost MD Helicopters svou nabídku se stroji MD Explorer do výběrového řízení na dodávku osmi lehkých vrtulníků Letecké službě Policie ČR, které vypsalo Ministerstvo vnitra České republiky.[1] Své nabídky podali také výrobci Agusta s vrtulníkem Agusta A109 a Eurocopter se strojem Eurocopter EC 135. Výběrové řízení vyhrála společnost Eurocopter.[2]

Vývoj

Společnost McDonnell Douglas Helicopters zahájila v lednu 1989 oficiální vývoj vrtulníků MD Explorer, které byly zpočátku označeny jako MDX. Od počátku se počítalo s tím, že budou využívat nový systém NOTAR, tedy že nebudou mít ocasní vyrovnávací rotor.[3] Na vývoji draku spolupracovala společnost McDonnell Douglas Helicopters s výrobcem Hawker de Haviland of Australia. Na počátku bylo postaveno 10 testovacích prototypů, sedm se jich účastnilo pozemních zkoušek. McDonnell Douglas Helicopters se stal zákazníkem pro výrobce motorů Pratt & Whitney Canada s tím, že bude využívat turbohřídelové motory řady PW200. Exkluzivní dohoda zaručila, že prvních 128 kusů MD Explorer bude nést výkonné motory PW206As.[4] Od možnosti, že budou stroje MD Explorer využívat motory Turbomeca Arrius, bylo nakonec upuštěno.[3] První let proběhl 18. prosince 1992, certifikace Federal Aviation Administration (FAA) byla udělena 2. prosince 1994.

V září 1997 byl představen MD Explorer s mnoha vylepšenými prvky, měl výkonnější motory PW206E, zvýšil se výkon pracujícího motoru při vysazení jednoho z dvojice motorů, dále byl zkvalitněn systém NOTAR i některé kontrolní systémy.[3] Takto modernizované stroje měly vyšší dolet, vytrvalost a zvýšenou maximální vzletovou hmotnost. Neoficiálně byly vylepšené stroje označeny jako MD 902. Od září 2000 dochází k dalšímu vylepšení, vrtulníkům jsou dodávány modernější motory PW207E.

U strojů MD Explorer se stal průlomovým systém NOTAR, který byl plánován již při vývoji. Nový systém kompenzace krouticího momentu zvyšuje bezpečnost vrtulníku a snižuje jeho hlučnost. Po sloučení společnosti McDonnell Douglas s výrobcem letadel Boeing v roce 1999 si společnost Boeing vyhrazuje práva na užívání systému NOTAR.

Varianty

  • MD 900 Explorer: Počáteční produkční verze poháněná dvěma motory Pratt & Whitney Canada PW206A (později PW206E nebo PW207E) .
  • MD 901 Explorer: Civilní verze poháněná dvěma motory Turbomeca Arrius. Stroje nebyly vyráběny.
  • MD 902: Marketingové označení pro vylepšenou verzi, jež byla poháněná dvěma motory Pratt & Whitney Canada PW206E nebo PW207E.[5] Většina starších strojů (s výjimkou sedmi prvních) lze přestavět na modernizovanou verzi.
  • MH-90 Enforcer: Armádní verze pro americkou pobřežní stráž.
  • Combat Explorer: Jeden prototyp převáděný v roce 1995 na Paris Air Show.

Specifikace (MD 902)

Záchranný vrtulník MD 900 v Německu
MD 900 správy Národního parku Grand Canyon

Technické údaje

  • Počet členů posádky: 1-2 piloti
  • Kapacita: 6-7 pasažérů nebo 1163 kg vnitřního nebo 1361 kg vnějšího nákladu
  • Délka: 12,37 m
  • Průměr hlavního rotoru: 10,34 m
  • Výška: 3,66 m
  • Plocha hlavního rotoru: 154,4 m²
  • Hmotnost prázdného vrtulníku: 1530 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 2948 kg
  • Motor: 2 × Pratt & Whitney Canada PW206E, každý o výkonu 373 kW

Výkony

  • Maximální rychlost: 259 km/h
  • Cestovní rychlost: 252 km/h
  • Stoupavost: 10-14 m/s
  • Praktický dostup: 4200-6100 m
  • Dolet: 485-600 km

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků MD Helicopters MD Explorer na anglické Wikipedii a MD Helicopters Explorer na německé Wikipedii.

  1. FOJTÍK, Jakub. Policejní vrtulníky. Praha: Naše vojsko, 2007. 173 s. ISBN 978-80-206-0870-3. S. 120. 
  2. Provoz vrtulníků u policie v Česku [online]. vrtulnik.cz, 2011-04-27 [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. 
  3. a b c FRAWLEY, Gerard. The International Directiory of Civil Aircraft, 2003-2004. [s.l.]: Aerospace Publications Pty Ltd, 2003. Dostupné online. ISBN 1-875671-58-7. S. 156. (anglicky) 
  4. WAWRICK, Graham. Rotorcraft Power: PW206A described [online]. Fightglobal [cit. 2011-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Type Certificate Data Sheet H19NM [online]. Federal Aviation Administration [cit. 2011-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-23. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu MD Helicopters MD Explorer na Wikimedia Commons
  • (anglicky) MD Helicopters MD Explorer
Vojenská označení amerických vrtulníků od r. 1941
Hlavní posloupnost
(1941–1962)
Prefix R (1941–1948)
XR-1 • XR-2 • XR-3 • R-4 R-5 R-6 XR-7 XR-8 XR-9 XR-10 XR-11 • R-12 • R-13 XR-14 • XR-15 R-16
Prefix H (1948–1962)
H-5 H-6 XH-9 XH-10 XH-11 • H-12 • H-13/J • XH-15 H-16 • XH-17 • YH-18 • H-19 XH-20 H-21 • YH-22 H-23 • YH-24 H-25 • XH-26 XH-27 • XH-28 • XH-29 YH-30 • YH-31 • YH-32 • XH-33 H-34 XH-35 • H-36 • H-37H-38 • XH-39 • YH-40 YH-41 • XH-42 H-43 • H-44 • H-45
Hlavní společná
posloupnost (od 1962)
Přeznačení v r. 1962
OH-13/UH-13J • UH-19 CH-21 • OH-23 • UH-25 • CH-34 CH-37 HH-43
Nové modely
CH-46/HH-46/UH-46 CH-47 UH-48 XH-49 QH-50 • XH-51 • HH-52 • CH-53/HH-53/MH-53/CH-53E/CH-53K CH-54 TH-55 AH-56 • TH-57 OH-58 XH-59 • UH-60/SH-60/HH-60/HH-60J • YUH-61 • XCH-62 • YAH-63 • AH-64 HH-65 • RAH-66 TH-67 MH-68H-69 • ARH-70 • VH-71 • UH-72 TH-73H-74 až H-89 • MH-90 • H-91 • VH-92H-93 až H-138 • MH-139
Přeznačení v r. 1962
a opětovné užití čísel
UH-1/N/Y AH-1/J/T/W/Z SH-2/G • SH-3/CH-3/HH-3 • YOH-4 YOH-5 • OH-6/MH-6/AH-6
Posloupnost užívaná v USAAC/USAAF/USAF od r. 1941 dosud, v US Army 1948–1956 a od r. 1962 dosud a v US Navy od r. 1962 dosud.