Sikorsky CH-53K King Stallion

CH-53K King Stallion
CH-53K
CH-53K
Určenívrtulník
PůvodSpojené státy americké
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
První let25. října 2015
Zařazeno2018 (plán)
Charakterv počáteční službě[1]
UživatelUSMC
Izraelské vojenské letectvo
Vyvinuto z typuCH-53E Super Stallion
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sikorsky CH-53K King Stallion je těžký transportní vrtulník vyvíjený společností Sikorsky Aircraft Corporation (součást koncernu Lockheed Martin) pro námořní pěchotu Spojených států amerických. Jeho hlavním posláním je přeprava vojáků námořní pěchoty a dalšího materiálu z výsadkových lodí třídy Wasp a America. Po zařazení do služby se stane největším a nejvýkonnějším vrtulníkem amerických ozbrojených sil.[2][3] Mezi hlavní odlišnosti patří silnější motory, kompozitní listy rotoru a prostornější kabina. CH-53K na externím podvěsu přepraví náklad o hmotnosti 27 000 liber (cca 12 200 kg) na vzdálenost 110 námořních mil, což je trojnásobek výkonu jeho předchůdce CH-53E.[2] Plánována je stavba přibližně 200 kusů vrtulníků tohoto typu.[4] Vysokým výkonům vrtulníku odpovídá i jeho cena. Náklady na vývoj a výrobu vrtulníků jsou různými institucemi odhadovány na 19,3–31 miliardy dolarů.[5]

Vývoj

Slavnostní roll-out prvního prototypu CH-53K

Vývoj výkonnější verze osvědčeného těžkého vrtulníku CH-53 si vynutila rostoucí hmotnost přepravované výzbroje a výstroje. Americká námořní pěchota o něm uvažovala od roku 2003, tehdy ještě pod označením CH-53X Super Stallion. Kontrakt na vývoj CH-53K získala roku 2006 společnost Sikorsky. První let prototypu byl původně plánován na rok 2011, později ale byl několikrát odložen.[6] CH-53K byl oproti CH-53E kompletně překonstruován. Má nový kompozitní drak, prostornější nákladovou kabinu, výkonnější motory, novou převodovku, kompozitové listy rotoru i moderní elektroniku.[7] Celkově unese až 15,9 tuny nákladu. Například v podvěsu unese 12tunový náklad, například obrněný transportér LAV-25, obrněné vozidlo JLTV, nebo houfnici M777. Dovnitř nákladové kabiny se vejde 55 vojáků, popř. dvě standardizované palety 463L.[5]

Slavnostní roll-out prototypu CH-53K proběhl v květnu 2014 ve floridském závodě společnosti Sikorsky.[7] První let proběhl 25. října 2015. Po zkouškách prototypů byla odsouhlasena počáteční malosériová výroba (Low Rate Initial Production – LRIP) prvních 26 CH-53K. První letka má dosáhnout počátečních operačních schopností roku 2019 a roku 2021 má být zahájena plná sériová výroba.[5] Plných operačních schopností má typ dosáhnout roku 2028.[8]

V září 2017 byly objednány první dva CH-53K úvodní série Lot 1. Oba vrtulníky budou dodány roku 2020.[9] První vrtulník z druhé série Lot 2 byl dodán v červenci 2022.

V prosinci 2022 námořnictvo vyhlásilo plnou sériovou výrobu vrtulníku CH-53K. Výrobní tempo má postupně narůst až na čtyřiadvacet strojů ročně.[10]

Konstrukce

CH-53K
CH-53K během testů v Palm Beach

Vrtulník pohání tři turbohřídelové motory General Electric T408, každý o výkonu 5600 kW (7500 hp).[4] Je to o 57% více, než u starších CH-53E.[7] Je vybaven nástavcem pro doplňování paliva za letu. Může být vyzbrojen třemi 12,7mm kulomety.[3]

Uživatelé

USAUSA USA

IzraelIzrael Izrael

  • Izraelské letectvo – V prosinci 2021 objednáno dvanáct vrtulníků s opcí na dalších šest. Kontrakt v hodnotě dvou miliard dolarů se uskuteční v rámci programu FMS (Foreign Military Sales). Ve službě nahradí izraelské vrtulníky S-65C Jasur. Dodávky začnou roku 2026. Celkem má letectvo zájem až o 25 strojů.[11]

Specifikace (CH-53K)

Hlavní technické údaje

  • Posádka: 5 (2 piloti, 3 střelci)
  • Kapacita: 55 vojáků, nebo 15,9 t nákladu[3]
  • Vnitřní náklad:
  • Průměr rotoru:
  • Délka:
  • Plocha disku:
  • Výška:
  • Hmotnost prázdného vrtulníku:
  • Max. vzletová hmotnost: 39,91 t[3]
  • Pohonné jednotky:turbohřídelový motor General Electric T408
  • Výkon pohonné jednotky: každá o výkonu 5600 kW (7500 hp)

Výkony

  • Maximální rychlost: ? km/h
  • Cestovní rychlost: 261 km/h[3]
  • Dostup: 4380 m[3]
  • Dolet: 852 km[3]
  • Bojový dolet: 204 km[3]

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. CRAIG, Hoyle. PICTURE: US Marine Corps takes delivery of first CH-53K. Flightglobal [online]. 2018-05-17 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b US Navy awards Sikorsky $55M for CH-53K low rate production [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-05-23 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g h i CH-53K King Stallion [online]. Military-today.com [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Výroba vrtulníků CH-53K King Stallion může začít [online]. Militarybox.cz, rev. 2016-10-22 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  5. a b c Těžký vrtulník CH-53K King Stallion v ceně stíhacího letadla [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2017-04-19 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  6. Těžký dopravní vrtulník CH-53K připraven ke startu [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2013-08-06 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  7. a b c CH-53K King Stallion oficiálně představen [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2014-05-09 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  8. Budoucnost letecké techniky americké námořní pěchoty [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2015-12-07 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  9. Lockheed Martin starting low rate production of CH-53K King Stallion helicopters [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-09-04 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. USMC's New CH-53K King Stallion Cleared For Full-Rate Production [online]. The Drive, 2022-12-27 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Izrael kupuje tankovací letouny KC-46A Pegasus a těžké vrtulníky CH-53K King Stallion [online]. Armadninoviny.cz, 2022-01-04 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikorsky CH-53K King Stallion na Wikimedia Commons
  • Sikorsky CH-53K King Stallion
Vojenská označení amerických vrtulníků od r. 1941
Hlavní posloupnost
(1941–1962)
Prefix R (1941–1948)
XR-1 • XR-2 • XR-3 • R-4 R-5 R-6 XR-7 XR-8 XR-9 XR-10 XR-11 • R-12 • R-13 XR-14 • XR-15 R-16
Prefix H (1948–1962)
H-5 H-6 XH-9 XH-10 XH-11 • H-12 • H-13/J • XH-15 H-16 • XH-17 • YH-18 • H-19 XH-20 H-21 • YH-22 H-23 • YH-24 H-25 • XH-26 XH-27 • XH-28 • XH-29 YH-30 • YH-31 • YH-32 • XH-33 H-34 XH-35 • H-36 • H-37H-38 • XH-39 • YH-40 YH-41 • XH-42 H-43 • H-44 • H-45
Hlavní společná
posloupnost (od 1962)
Přeznačení v r. 1962
OH-13/UH-13J • UH-19 CH-21 • OH-23 • UH-25 • CH-34 CH-37 HH-43
Nové modely
CH-46/HH-46/UH-46 CH-47 UH-48 XH-49 QH-50 • XH-51 • HH-52 • CH-53/HH-53/MH-53/CH-53E/CH-53K • CH-54 TH-55 AH-56 • TH-57 OH-58 XH-59 • UH-60/SH-60/HH-60/HH-60J • YUH-61 • XCH-62 • YAH-63 • AH-64 HH-65 • RAH-66 TH-67 MH-68H-69 • ARH-70 • VH-71 • UH-72 TH-73H-74 až H-89 • MH-90H-91 • VH-92H-93 až H-138 • MH-139
Přeznačení v r. 1962
a opětovné užití čísel
UH-1/N/Y AH-1/J/T/W/Z SH-2/G • SH-3/CH-3/HH-3 • YOH-4 YOH-5 • OH-6/MH-6/AH-6
Posloupnost užívaná v USAAC/USAAF/USAF od r. 1941 dosud, v US Army 1948–1956 a od r. 1962 dosud a v US Navy od r. 1962 dosud.
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945
Stíhací letouny
FHF2HF3HF-4FRFJ (FJ-1FJ-2/-3FJ-4) • F4DF6UF7UF-8F8FF9FF-9F-10F-11F-14F/A-18F/A-18E/FF-35
Bitevní letouny
AMAU-1A-1A-2A-3A-4A-5A-6A-7
Hlídkové letouny
S-2S-3P-2P-3P-5P-8
Průzkumné letouny
a letouny pro radioelektronický boj
P4MP4Y • AF • E-1E-2 • EP-3 • E-6EA-6EA-18OE/O-1OV-10
Bitevní letouny se svislým startem a přistáním
Transportní letouny
JRM • JR2F • RM • R3YR4Q • R4Y • R5DR6DR7V-1/-2UC • UO • C-1C-2C-4 • C-12 • C-20 • C-21 • C-26 • C-28 • C-37A/B • C-130/JC-880V-22
Cvičné letouny
T-2T-6T-28 • T-34 • T-38 • T-39 • T-44 • T-45EC-24
Vrtulníky
HNSHTL/HUL • HOK/HTK/HUK • HOS/HO2SHO3SHO4S • HO5S • HUS/HSS-1AH-1G • AH-1J/T/W • AH-1ZUH-1 • UH-1N • UH-1YSH-2 • SH-2G • SH-3CH-37CH-46CH-53CH-53E • CH-53K • TH-57/67SH-60/MH-60/VH-60TH-73
Bezpilotní letadla
DSN • KDA • RQ-2 • MQ-4CRQ-7MQ-8/CRQ-11RQ-12 • RQ-14 • RQ-15 • RQ-20RQ-21 • CQ-24 • RQ-27
Prototypy
A2D • XFYF2Y • XF2R • F5D • XF-8U • XF10F • F11F-1FYF-17F-111BL-39XP5YP6M • R6V • X-32X-35XHJHXMQ-17 • YMQ-18 • MQ-25