Northrop Grumman MQ-4C Triton

Northrop Grumman MQ-4C Triton
MQ-4C Triton za letu
MQ-4C Triton za letu
Určeníbezpilotní hlídkový a průzkumný letoun
PůvodSpojené státy americké
VýrobceNorthrop Grumman
První let22. května 2013
UživatelUS Navy
Vyvinuto z typuNorthrop Grumman RQ-4 Global Hawk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Northrop Grumman MQ-4C Triton je americký vojenský bezpilotní letoun operující ve velkých výškách na dlouhé vzdálenosti. Jeho hlavními úkoly jsou průzkum a námořní hlídkování. Systém je vyvíjen korporací Northrop Grumman pro námořnictvo Spojených států amerických.[1] Konstrukčně vychází z průzkumného letounu Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk (přesněji jeho námořní verze RQ-4N). První let MQ-4C proběhl v roce 2013. Počátečních operačních schopností systém dosáhl v roce 2023.

Americké námořnictvo plánuje stavbu 68 letounů MQ-4C, které mají spolupracovat s námořními hlídkovými letouny Boeing P-8 Poseidon.[1] Nákup sedmi exemplářů typu plánuje i Royal Australian Air Force.[2] Do roku 2023 byl schválen nákup prvních čtyř letounů.

Vývoj

Představení prototypu MQ-4C v červnu 2012
První let prototypu MQ-4C

Kontrakt na vývoj průzkumného systému MQ-4C získala společnost Northrop Grumman v dubnu 2008. Kritickým posouzením designu typ úspěšně prošel v únoru 2011. Trup prvního prototypu byl vyroben v březnu 2011.[1]

V únoru 2012 byly s pomocí upraveného letounu Grumman Gulfstream II zahájeny testy radaru AN/ZPY-3 MFAS (multifunction active sensor), který je hlavním senzorem letounů MQ-4C. První prototyp MQ-4C Triton byl veřejnosti představen v červnu 2012.[1] K jeho prvnímu letu došlo 22. května 2013 na továrním letišti společnosti Northrop Grumman v Palmdale v Kalifornii.[3] Testovací program proběhl úspěšně a v září 2016 program MQ-4C úspěšně dosáhl dalšího milníku v podobě objednání jeho předsériové výroby.[4]

Dne 28. října 2016 byla na námořní letecké základně v Jacksonville na Floridě ustavena peruť VUP-19, která bude vybavena bezpilotními stroji MQ-4C Triton (dostane je v roce 2017). Jde o první peruť amerického námořnictva provozující výhradně bezpilotní letouny. Peruť VUP-19 se bude podílet na vývoji postupů pro spolupráci s hlídkovými letouny P-8 Poseidon.[5] V říjnu byl na základnu VUP-19 dodán první operační letoun MQ-4C a druhý bude dodán do konce roku 2017.[6]

V roce 2023 systém dosáhl počátečních operačních schopností (Initial Operating Capability, IOC). V červnu 2023 americké námořnictvo získalo pátý stroj tohoto typu.[7]

Operační nasazení

Dne 20. června 2019 jeden dron MQ-4C Triton sestřelily Íránské revoluční gardy. Stalo se to v době rostoucího napětí mezi USA a Íránem. Dle USA byl dron sestřelen nad Hormuzským průlivem mimo íránský vzdušný prostor, naopak Írán tvrdil, že jeho vzdušný prostor narušil.[8]

Uživatelé

  • AustrálieAustrálie Austrálie – Australské ministerstvo obrany v červnu 2018 potvrdilo investici 1,4 miliardy australských dolarů do zakoupení šesti systémů MQ-4C Triton. Ve službě mají spolupracovat s australskými námořními hlídkovými letouny P-8 Poseidon. Pro provoz MQ-4C budou upraveny základny RAAF Edinburgh a Tindal.[9] Jednotlivé letouny jsou objednávány postupně. Koupě třetího stroje byla schválena v roce 2020 a čtvrtého v roce 2023. Dodávka prvního letounu je plánována na rok 2024.[10] První Triton pro Austrálii poprvé vzlétl 9. listopadu 2023.[11]

Konstrukce

Triton konstrukčně vychází z průzkumného letounu RQ-4N. Letoun unese až 2541 kg užitečného zatížení, z toho 1452 kg uvnitř trupu.[1] Hlavním senzorem je multifunkční radar AN/ZPY-3 MFAS. Letouny dále nesou elektro-optický, infračervený systém MTS-B, elektronický ochranný systém AN/ZLQ-1, satelitní komunikační systém a datalink Link-16.[12] Pohání je jeden dvouproudový Rolls-Royce AE3007H.[1]

Specifikace (MQ-4C Triton)

Dva letouny MQ-4C v roce 2013

Hlavní charakteristiky

Výkony

  • Maximální rychlost: 575 km/h
  • Dolet: 15 000 km
  • Dostup: 17 000 m
  • Výdrž: 30 hodin

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f MQ-4C Triton Broad Area Maritime Surveillance (BAMS) UAS, United States of America [online]. Naval-technology.com [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ NIGEL, Pittaway. Force Report: Royal Australian Air Force. AirForces Monthly. Leden 2017, čís. 346, s. 78–89. (anglicky) 
  3. ↑ Navy’s New Surveillance UAV’s First Flight [online]. USNI News, rev. 2013-05-22 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MQ-4C Triton Approved To Enter Low-Rate Initial Production After Successful Review [online]. USNI News, rev. 2016-09-26 [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Navy’s First Operational MQ-4C Triton Squadron Stands Up This Week [online]. USNI News, rev. 2016-10-25 [cit. 2016-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Northrop Grumman Delivers First Operational MQ-4C Triton UAS to US Navy [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-11-10 [cit. 2017-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ US Navy’s MQ-4C Triton achieves IOC [online]. Navaltoday.com, rev. 2023-09-15 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Írán sestřelil americký dron. Podle Spojených států hlídkoval v mezinárodním vzdušném prostoru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, rev. 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Australia investing AU$1.4b in MQ-4C Triton UAS acquisition [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-06-26 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Australia approves fourth MQ-4C procurement, P-8A upgrade [online]. Jane's, rev. 2023-09-19 [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ First Flight for Australian MQ-4C Triton [online]. Navalnews.com, rev. 2023-11-11 [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Navy’s MQ-4C Triton Hits Testing Milestone [online]. USNI News [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Northrop Grumman MQ-4C Triton na Wikimedia Commons
  • Northrop Grumman MQ-4C Triton
Americká bezpilotní letadla po roce 1962
Hlavní číselná posloupnost
Q-1/C • Q-2 • Q-3 • Q-4/C • Q-5 • Q-6 • Q-7 • Q-8/C • Q-9 • Q-10 • Q-11 • Q-12 • Q-13 • Q-14 • Q-15 • Q-16 • Q-17 • Q-18 • Q-19 • Q-20 • Q-21 • Q-22 • Q-23 • Q-24 • Q-25 • Q-26 • Q-27
Mimo hlavní posloupnost
XQ-58 • Q-72 • Q-170 • Q-180
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945
Stíhací letouny
FH • F2H • F3H • F-4 • FR • FJ (FJ-1 • FJ-2/-3 • FJ-4) • F4D • F6U • F7U • F-8 • F8F • F9F • F-9 • F-10 • F-11 • F-14 • F/A-18 • F/A-18E/F • F-35
Bitevní letouny
AM • AU-1 • A-1 • A-2 • A-3 • A-4 • A-5 • A-6 • A-7
Hlídkové letouny
S-2 • S-3 • P-2 • P-3 • P-5 • P-8
Průzkumné letouny
a letouny pro radioelektronický boj
P4M • P4Y • AF • E-1 • E-2 • EP-3 • E-6 • EA-6 • EA-18 • OE/O-1 • OV-10
Bitevní letouny se svislým startem a přistáním
Transportní letouny
JRM • JR2F • RM • R3Y • R4Q • R4Y • R5D • R6D • R7V-1/-2 • UC • UO • C-1 • C-2 • C-4 • C-12 • C-20 • C-21 • C-26 • C-28 • C-37A/B • C-130/J • C-880 • V-22
Cvičné letouny
T-2 • T-6 • T-28 • T-34 • T-38 • T-39 • T-44 • T-45 • EC-24
Vrtulníky
HNS • HTL/HUL • HOK/HTK/HUK • HOS/HO2S • HO3S • HO4S • HO5S • HUS/HSS-1 • AH-1G • AH-1J/T/W • AH-1Z • UH-1 • UH-1N • UH-1Y • SH-2 • SH-2G • SH-3 • CH-37 • CH-46 • CH-53 • CH-53E • CH-53K • TH-57/67 • SH-60/MH-60/VH-60 • TH-73
Bezpilotní letadla
DSN • KDA • RQ-2 • MQ-4C • RQ-7 • MQ-8/C • RQ-11 • RQ-12 • RQ-14 • RQ-15 • RQ-20 • RQ-21 • CQ-24 • RQ-27
Prototypy
A2D • XFY • F2Y • XF2R • F5D • XF-8U • XF10F • F11F-1F • YF-17 • F-111B • L-39 • XP5Y • P6M • R6V • X-32 • X-35 • XHJH • XMQ-17 • YMQ-18 • MQ-25