Messerschmitt Me 264

Me 264
Me 264 V1 – první prototyp
Me 264 V1 – první prototyp
Určenídálkové průzkumné a bombardovací letadlo
VýrobceMesserschmitt
ŠéfkonstruktérWolfgang Degel, Paul Konrad a Waldemar Voigt
První let23. prosince 1942
CharakterOdřeknut v roce 1944
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messerschmitt Me 264 Amerikabomber byl strategický námořní průzkumný a bombardovací letoun vyvíjený firmou Messerschmitt pro Luftwaffe během 2. světové války. Nikdy se nedostal do sériové výroby.
Jeho úkolem měla být podpora německých ponorek při operacích daleko v Atlantském oceánu. Měl přitom sloužit jednak k vyhledávání cílů a následnému navádění ponorek na ně a jednak k samostatnému ničení cílů vlastní silou. Název Amerikabomber ukazuje na skutečnost, že byl součástí projektu, jehož cílem bylo vyvinout strategický bombardér schopný ze základen ve Francii či na Azorách úspěšně bombardovat území Spojených států, konkrétně New York a další města na východním pobřeží.

Vývoj

V roce 1937 zahájila konstrukční kancelář Messerschmitt práce současně na dvou letounech. Měly to být čtyřmotorové stroje s doletem až 20 000 km. První projekt nesl číselné označení P.1602, druhý P.1061. První obdržel posléze označení Me 261, zatímco druhý byl přeznačen na Me 264, později nazývaný Amerikabomber.[1]

Design Me 264 vycházel z Messerschmittova dálkového průzkumného bombardéru Me 261, který měl na rozdíl od Me 264 čtyři motory Daimler-Benz DB 601 V 12 a pohonný systém DB 606. V roce 1941 dostal Messerchmitt objednávku na 4 prototypy stroje P.1061, později zredukovanou na 3.

Práce na těchto projektech postupovaly pomalu, ale když Německo vyhlásilo válku USA, začalo se Říšské ministerstvo letectví (Reichsluftfahrtministerium) vážně zajímat o projekt transatlantického bombardéru. Výsledkem byly návrhy mohutných šestimotorových bombardérů, jež unesly značné množství bombJunkers Ju 390, Focke-Wulf Ta 400 a Me 264 B. Jelikož Junkers Ju 390 používal řadu komponentů z Ju 290, byl nakonec vybrán tento návrh. Nicméně práce na projektu Me 264 nebyly zastaveny, neboť německé válečné námořnictvo (Kriegsmarine) potřebovalo hlídkovací letadlo, které by nahradilo Focke-Wulf Fw 200 Condor. Nakonec bylo rozhodnuto postavit dva prototypy dálkového průzkumného bombardéru Me 264 A.

První prototyp, Me 264 V1 (RE+EN) vzlétl 23. prosince 1942. Zpočátku jej poháněly čtyři dvanáctiválcové motory Junkers Jumo 211J-1, jež byly v roce 1943 vyměněny za silnější BMW 801G-2. Při zkouškách se projevila řada menších chyb, nejvážnější bylo velmi těžké ovládání. Další nevýhodou bylo značné plošné zatížení křídla, což vedlo k mnoha problémům počínaje špatnou letovou stabilitou až po sníženou manévrovací schopnost a potřebu vyšší vzletové rychlosti. První prototyp nebyl vybaven zbraněmi ani pancéřováním, ale následující prototypy, Me 264 V2, už měly pancéřované dvouhvězdicové motory BMW 801D po 1250 kW , prostory pro posádku, střeliště i další důležité součásti letounu. Nakonec však bylo rozhodnuto dokončit Me 264 V2 bez palubních zbraní. Třetí prototyp Me 264 V3 měl mít jak výzbroj, tak pancéřování na kritických místech.

V roce 1943 přestala mít Kriegsmarine o Me 264 zájem a svoji pozornost soustředila na Junkers Ju 390. Proto byl v říjnu 1943 vývoj Messerschmittu zastaven. Prototyp Me 264 V2 (RE+EO) byl zničen při náletu 18. července 1944 těsně před zalétáním. Při dalším náletu došlo k poškození prvního prototypu Me 264 V1 i třetího, ještě nedokončeného prototypu (RE+EP).

Specifikace

Messerschmitt Me 264 V1
Messerschmitt Me 264 V1

Technické údaje

  • Osádka: 8
  • Rozpětí: 43 m
  • Délka: 21,3 m
  • Výška: 4,3 m
  • Maximální rychlost: 560 km/h v 6000 m
  • Dolet: 15 000 km
  • Dostup: 8000 m
  • Pohonná jednotka: 4 × hvězdicový motor BMW 801 G/H každý o 1,272 kW (1,730 hp)

Výzbroj

  • 4 × 13mm kulomet MG 131
  • 2 × 20mm kanón MG 151
  • 3 000 kg pum

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Messerschmitt Me 264 na anglické Wikipedii a Messerschmitt Me 264 na slovenské Wikipedii.

  1. Letectví.wz.cz. letectvi.wz.cz [online]. [cit. 2009-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-23. 

Literatura

  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1997. ISBN 80-901976-3-9. 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 34. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt Me 264 na Wikimedia Commons
  • Letectví.wz.cz Archivováno 23. 2. 2009 na Wayback Machine.
  • Kamufláže letounu Messerschmitt Me 264 Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
  • Military Aviation History: Me 264 Amerikabomber - Germany's Strategic Bomber Against The USA na YouTube (anglicky)
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263 • Me 264 • Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 7516476-0
  • LCCN: sh2006008128
  • NLI: 987007540051305171