Fieseler Fi 156

Fi 156 Storch
Fieseler Fi 156 C-1 (5F+YK), 2.(H)/Auf.Kl.Gr.14
Fieseler Fi 156 C-1 (5F+YK), 2.(H)/Auf.Kl.Gr.14
Určeníspojovací a pozorovací letoun
Původnacistické Německo
VýrobceFieseler
ŠéfkonstruktérReinhold Mewes[1]
První let24. května 1936
Zařazeno1937
VyřazenoNěmecko: 1945
Francie: 1970
UživatelLuftwaffe
Finské letectvo
Výroba1937–1949 (1965 jako MS 500)
Vyrobeno kusůPřes 2 900[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fieseler Fi 156 Storch ("čáp") byl německým jednomotorovým spojovacím a průzkumným letounem, který se vyráběl před i během druhé světové války. Zůstává slavný díky svým schopnostem STOL (krátký vzlet i přistání); pozdější varianty stavěné po válce ve Francii jsou běžně k vidění na leteckých přehlídkách.

Vývoj

Storch (GM+AI) v letu, 2012
Švýcarský Fi 156 C-1 (Werk-Nr.4299, A-96)

Vývoj typu začal v roce 1934 z iniciativy hlavního konstruktéra letounu Rheinholda Mewese, přičemž letoun se stal i reakcí firmy Fieseler na výzvu Říšského ministerstva letectví na vývoj nového spojovacího letounu.[1] První prototyp Fi 156 V1 (D-IKVN) vzlétl 10. května 1936 pilotován Gerhardtem Fieselerem a byl poháněn vidlicovým 8válcem Argus As 10C o výkonu 240 k (180 kW). Letoun tak mohl letět maximální rychlostí pouhých 175 km/h. Mohl však letět i rychlostí 50 km/h, a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech. První prototyp následoval ještě druhý prototyp Fi 156 V2 (D-IDVS) s kovovou vrtulí a třetí prototyp s plnou vojenskou výbavou Fi 156 V3 (D-IGLI).[1] Počátkem roku 1937 byl zkoušen další prototyp Fi 156 V4 (D-IFMR), který byl opatřen lyžovým podvozkem a prošel testy v zimních podmínkách.

Prototyp Fieseleru zvítězil ve zkouškách s konkurenčními typy Bf 163, Siebel Si 201 a vírníkem Focke-Wulf Fw 186.[1] Luftwaffe nejprve objednala 10 předsériových kusů Fi 156 A-0 vyráběných podle vzoru Fi 156 V5 (D-IYZQ), které do služby vstoupily roku 1937, přičemž byly pozitivně přijaty. Na ně navázala sériová výroba. První sériové kusy Fi 156 A-1 jednotky převzaly na přelomu let 1937–1938.[1]

Koncem roku 1938 započala výroba verze Fi 156 C-0 s obrannou střeleckou výzbrojí a několika malými úpravami, naopak následující varianta Fi 156 C-1 určená k dopravě vyšších štábních důstojníků a jako spojovací nenesla výzbroj žádnou. Dvoumístný typ Fi 156 C-2 byl opět vybaven kulometem MG 15 a mohl nést fotografický přístroj. Byl sériově vyráběn od roku 1939 a používán letkami frontového taktického průzkumu.

Víceúčelová varianta Fi 156 C-3 z roku 1940 byla určená zejména pro taktický průzkum, spojovací, záchranné a sanitní lety. Fi 156 C-5 podobné konstrukce poháněly motory Argus As 10P, pod trup mohl být zavěšen kontejner s fotografickým přístrojem, nebo odhazovatelná přídavná palivová nádrž prodlužující dolet na 1 000 km. Obě tyto verze se v Africe používaly pod označením Fi 156 C-3/Trop a C-5/Trop. Byly vybaveny protiprachovými filtry a výbavou umožňující přežití v poušti při nouzovém přistání.

Na podzim 1941 byla zahájena produkce předsériových Fi 156 D-0, krátce nato následovala verze D-1. "Déčka" byla charakteristická zvětšeným zavazadlovým prostorem za pilotní kabinou a zvětšenými nákladovými dveřmi. Koncem roku 1941 byla rovněž vyrobena desetikusová série Fi 156 E-0 se dvěma páry kol, které byly spojeny pružnými gumovými pásy. Tento nekonvenční podvozek umožňoval start i přistání ve velmi těžkém terénu.

Konstrukce

Letoun je jednomotorový, dvou až třímístný vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce s dvoukolým, velmi vysokým záďovým podvozkem klasického typu. Dvoudílné křídlo bylo před náběžnou hranou opatřeno pevným slotem a vzadu velkými štěrbinovými vztlakovými klapkami; při jejich sklápění se úměrně vychylovala i křidélka. Při transportu se daly poloviny křídla sklopit podél trupu.

Výroba

Nakládání raněných, východní fronta, 1944

Mezi lety 1937 a 1945 se vyrobilo okolo 2900 ks; když hlavní z továren Fieseler v roce 1943 přeměnila výrobu na typ Bf 109, byla výroba přesunuta do továrny Beneš-Mráz v Chocni. Mnoho letadel se také od roku 1942 vyrobilo v obsazené továrně Morane-Saulnier v Puteaux ve Francii, po válce jako MS.500 Criquet s původním německým motorem Argus, MS-501 s francouzským řadovým motorem Renault, MS-502, MS-504 a MS-505 s hvězdicovými motory Salmson 9ABb o výkonu 172 kW a Jacobs R-775-A2 o výkonu 227 kW. Také továrna v Chocni po válce pokračovala ve výrobě (v Československu jako K-65 Čáp; do roku 1949 bylo vyrobeno okolo 138 ks).

Operační nasazení

Šest kusů první sériové verze Fi-156 A-1 bylo v roce 1938 odesláno k německé Legii Condor pro vyzkoušení v bojových podmínkách občanské války ve Španělsku.[1]

Široce byl typ Německem používán během druhé světové války.

K nejznámějším nasazením patří vysvobození Benita Mussoliniho z hotelu na Gran Sasso, kde byl vězněn (operace Eiche). Stroj Fi 156 C-5 nesl označení SJ+LL.[3]

K vlastní potřebě měl Storcha k dispozici i Erwin Rommel.

Uživatelé

Fieseler Fi 156 (S 14), Flygvapnet

Specifikace

Nákres
Nákres

Technické údaje

Výkony

  • Maximální rychlost: 175 km/h ve výšce 300 m
  • Dostup: 4 500 m[1]
  • Stoupavost: 290 m/min
  • Dolet: 380 km[1]
  • Poměr výkon/hmotnost: 143 W/kg

Výzbroj

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-2. S. 229. 
  2. Winchester, 2004
  3. Fieseler Fi 156 Storch (Čáp): specialista na přistání na každé louce | Muzeum Metoděje Vlacha [online]. Letecké muzeum Metoděje Vlacha [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s. 
  • ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s. 
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla, Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Knižní klub, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-X. Kapitola Fieseler Fi 156 Storch, s. 99. 
  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 239 s. ISBN 80-901976-2-0. 
  • KOLMANN, Petr. Fieseler Fi 156 Storch. Letectví a kosmonautika. Prosinec 2019, čís. 12, s. 54 a 55. ISSN 0024-1156. 

Externí odkazy

Letadla Beneš-Mráz a Mráz
Beneš-Mráz
Mráz
Licence a kopie
  • DFS 230
  • K-65 Čáp
  • VT-52 Jeřáb
  • Letouny německé Legie Condor za španělské občanské války
    Ar 68 E • Ar 95 W • Do 17 • Fi-156 • He 45 • He 46 • He 50 • He 51 • He 59 • He 60 • He 70 • He 111 • He 112 • Hs 123 • Hs 126 • Ju 52 • Ju 86 • Ju 87 • W 34 • Kl 32 • Bf 108 • Bf 109
    Německé vojenské letouny druhé světové války
    Stíhací letouny
    Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
    Bombardovací letouny
    Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
    Plovákové letouny a létající čluny
    Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
    Průzkumné letouny
    Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
    Transportní letouny a kluzáky
    Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
    Cvičné a spojovací letouny
    Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
    Bitevní letouny
    Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
    Vrtulníky a vírníky
    Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
    Experimentální a specializované letouny
    DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
    Malosériové letouny
    Prototypy a projekty
    Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
    Bezpilotní letouny a řízené střely
    As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
    Švédsko Letadla Švédského letectva po roce 1945
    Stíhací a víceúčelové bojové letouny
    A/J 21A/J 21R • J 22 • J/S 26A/J 28A/J/S 29J 30J/S 31A/J/S 32J 33J 34J/S 35AJ/AJS/JA/SF 37JAS 39
    Pozorovací a průzkumné letouny
    S 14 • Fpl 51* • Fpl 53* • Fpl 54* • Fpl 61* • SH 89 • S 100 • S 102
    Dopravní a transportní letouny
    Tp 24Tp 45Tp 46Tp 47Tp 52‡ • Tp 53 • Tp 54 • Tp 55 • Tp 78Tp 79Tp 80Tp 81 • Tp 82‡ • Tp 83 • Tp 84Tp 85‡ • Tp 86 • Tp 87 • Tp 88 • Tp 89Tp 91Tp 100Tp 101Tp 102 • Tp 103
    Vrtulníky
    Hkp 1 • Hkp 2 • Hkp 3A*/B/C†Hkp 4A/B†/C†/D†Hkp 5A*/B • Hkp 6A*/B†/CHkp 9A*/BHkp 10Hkp 11Hkp 14Hkp 15Hkp 16
    Cvičná letadla
    Sk 15Sk 16Sk 25Sk 28 • Sk 40 • Sk 50Sk 60 • Sk 61
    Bezpilotní letadla
    UAV 01 • UAV 02UAV 03UAV 04UAV 05A/UAV 05B
    Experimentální letadla a prototypy
    Poznámky: * – typ sloužil u jednotek armádního letectva. † – typ sloužil u námořního letectva. ‡ – krycí označení letounu elektronického průzkumu
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ph312585
    • GND: 4154316-6
    • LCCN: sh85048133
    • NLI: 987007531238605171