North American T-6 Texan

T-6 Texan
North American T-6G Texan
Určení	Cvičný letoun
Výrobce	North American Aviation
První let	1. dubna 1935
Zařazeno	1937
Charakter	vyřazen ze služby, omezený počet strojů stále v provozu
Uživatel	USAAF US Navy Royal Air Force
Vyrobeno kusů	13 049 ks
Vyvinuto z typu	North American NA-16
Varianty	North American A-27
Některá data mohou pocházet z datové položky.

North American T-6 Texan byl jednomotorový dvoumístný cvičný letoun užívaný ve druhé světové válce. Létali na něm piloti USAAF, US Navy, RAF a zemí britského Commonwealthu, po válce byl vyvážen do 40 zemí světa. V mnohých leteckých klubech slouží dodnes.

Vývoj

Texan byl zkonstruován na základě předchozího cvičného stroje společnosti North American Aviation Inc. s označením NA-16 (BT-9).

Instalací výkonnější pohonné jednotky Pratt & Whitney R-1340-47 o výkonu 441 kW a dalších doplňků do draku NA-16 vznikl typ NA-26. Nový stroj, zalétaný v březnu 1937, zvítězil v soutěži na pokračovací cvičný letoun BC-1 (Basic Combat) s následnou objednávkou na 41 kus.

Zakázka byla posléze rozšířena na 180 exemplářů, které se po úpravách pro sériovou výrobu v továrních dokladech označovala NA-36. Pod bohatě proskleným krytem kokpitu byly za sebou umístěny sedadla pilota a instruktora, pro nácvik střelby byl letoun vyzbrojen jedním pevným kulometem Colt-Browning ráže 7,62 mm. Jestliže se BC-1 využíval pro nácvik střelby pohyblivým kulometem, nesl v zadní části kabiny stejný typ zbraně uložené v kloubovém závěsu. Letoun měl celokovovou kostru, křídla byla rovněž celokovová včetně potahu, zadní část trupu byla potažena plátnem.

Již v roce 1938 byly BC-1 objednány pro Royal Air Force jako první americké letouny.^[1] Ještě před vyhlášením zákona o půjčce a pronájmu dosáhly britské objednávky BC-1 počtu 1100 kusů. 400 strojů bylo Royal Air Force dodáno jako Harvard Mk.I.

Ze série BC-1 bylo 30 kusů dodáno jako BC-1I se zakrývatelným prostorem žáka pro nácvik letu podle přístrojů a tři jako BC-2 (NA-54) s motorem Pratt & Whitney R-1340-45, třílistou vrtulí a celokovovým trupem.

Nová trojúhelníková svislá ocasní plocha a celokovový trup byly charakteristickým znakem další velké série BC-1A (NA-55) čítající 92 stroje. V roce 1940 došlo ke zrušení označení BC s následným zavedením AT (Advanced Trainer), takže další letouny byly dodávány jako AT-6 (NA-59) prakticky beze změn proti BC-1A. Kalifornské závody v Inglewoodu dodaly 85 kusů AT-6. 1173 AT-6 převzalo RAF jako Harvard Mk.II.

Ve stejném roce byl z kapacitních důvodů postaven další závod North American v Dallasu ve státě Texas, jehož výroba dala 1032 kusů nových AT-6A (NA-77). Továrna v Inglewoodu po dohotovení 517. letounu AT-6A jeho výrobu ukončila a přešla jen na bojové typy. Typ AT-6A byl poháněn motorem R-1340-49 a jeho integrální křídlové palivové nádrže byly nahrazeny plechovým, vyjímatelnými.

Dalších 399 strojů verze AT-6B mělo instalované pohonné jednotky R-1340-AN-1. Tato varianta byla vybavena speciálně pro výcvik ve střelbě již na výrobních linkách.

Následná velkosériová verze AT-6C (NA-88) byla upravena pro výrobu z nedeficitních materiálů. Pro výrobu kostry stroje AT-6C bylo použito ocelových trubek namísto hliníku a jeho slitin. 726 AT-6C převzalo Royal Air Force pod označením Harvard Mk.IIA.

Na 2970 letounů AT-6C navázala výroba 4388 strojů AT-6D, jejichž konstrukce trupu se vrátila k původnímu provedení. Jeden z nich byl postaven jako XAT-6E s výškovým motorem Ranger V-770-9. 351 AT-6D převzalo RAF jako Harvard Mk.III.

Licenční výroba Texanů u kanadské firmy Noorduyn dala vzniknout 2485 kusům verze Harvard Mk.IIB. Dalších 1500 zde bylo vyprodukováno pro americkou vládu, která je pod označením AT-16 (NA-66) předala Royal Canadian Air Force na výcvik.

Závěrečnou válečnou verzí se stal AT-6F se zesílenou konstrukcí (956 letounů).

Po ukončení druhé světové války zůstalo v USAAF přes 2000 AT-6 všech verzí, které byly v červnu 1948 přeznačeny na T-6. V následujícím roce bylo 2068 z nich postupně modernizováno, opatřeno novým kabinovým krytem a větší zásobou paliva na variantu T-6G (NA-168).

V období 1949–1950 bylo v licenci postaveno u kanadské společnosti Canadian Car & Foundry 50 letounů T-6J upravených podobně jako T-6G.

59 strojů LT-6G bylo sestaveno z dílů v Jižní Koreji v době korejského konfliktu, označení SNJ-1 až SNJ-6 nesly Texany ve službách amerického námořního letectva. Texany sloužící v řadách Flygvapnet měly označení Sk 16,^[2] ve Španělsku C6 a v Japonsku K5Y^[3].

Specifikace

Technické údaje

• Osádka: 2
• Rozpětí: 12,81 m
• Délka: 8,84 m
• Výška: 3,57 m
• Nosná plocha: 23,6 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1886 kg
• Vzletová hmotnost: 2548 kg
• Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Pratt & Whitney R-1340-AN-1 Wasp
  • Výkon motoru: 600 hp (447 kW)

Výkony

• Maximální rychlost: 335 km/h
• Dostup: 7400 m
• Dolet: 1175 km

Odkazy

Reference

Literatura

• GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 254. 
• NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-X. 
• NĚMEČEK, Václav. North American AT-6 Texan (Harvard). Letectví a kosmonautika. Duben 1976, roč. LII, čís. 8, s. 27. 

Související články

• North American A-27

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu North American T-6 Texan na Wikimedia Commons
• (anglicky) Kamufláže letounu North American Texan Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
• (anglicky) Fotogalerie letounu North American Texan

Letadla Švédského letectva po roce 1945
Stíhací a víceúčelové bojové letouny	A/J 21 • A/J 21R • J 22 • J/S 26 • A/J 28 • A/J/S 29 • J 30 • J/S 31 • A/J/S 32 • J 33 • J 34 • J/S 35 • AJ/AJS/JA/SF 37 • JAS 39
Pozorovací a průzkumné letouny	S 14 • Fpl 51* • Fpl 53* • Fpl 54* • Fpl 61* • SH 89 • S 100 • S 102
Dopravní a transportní letouny	Tp 24 • Tp 45 • Tp 46 • Tp 47 • Tp 52‡ • Tp 53 • Tp 54 • Tp 55 • Tp 78 • Tp 79 • Tp 80 • Tp 81 • Tp 82‡ • Tp 83 • Tp 84 • Tp 85‡ • Tp 86 • Tp 87 • Tp 88 • Tp 89 • Tp 91 • Tp 100 • Tp 101 • Tp 102 • Tp 103
Vrtulníky	Hkp 1 • Hkp 2 • Hkp 3A*/B/C† • Hkp 4A/B†/C†/D† • Hkp 5A*/B • Hkp 6A*/B†/C • Hkp 9A*/B • Hkp 10 • Hkp 11 • Hkp 14 • Hkp 15 • Hkp 16
Cvičná letadla	Sk 15 • Sk 16 • Sk 25 • Sk 28 • Sk 40 • Sk 50 • Sk 60 • Sk 61
Bezpilotní letadla	UAV 01 • UAV 02 • UAV 03 • UAV 04 • UAV 05A/UAV 05B
Experimentální letadla a prototypy	Saab 201 • Saab 210
Poznámky: * – typ sloužil u jednotek armádního letectva. † – typ sloužil u námořního letectva. ‡ – krycí označení letounu elektronického průzkumu