Alberto Ascari
| Alberto Ascari | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. července 1918 Milán |
| Úmrtí | 26. května 1955 (ve věku 36 let) Monza |
| Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Povolání | pilot Formule 1 a motocyklový závodník |
| Rodiče | Antonio Ascari |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Narození | 13. července 1918 Milán |
|---|---|
| Úmrtí | 26. května 1955 (ve věku 36 let) Monza |
| Národnost | Itálie Itálie |
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní roky | 1950 - 1955 |
| Týmy | Ferrari, Maserati, Lancia |
| Závody | 33 |
| Mistr světa | 2  (1952, 1953) |
| Vyhrané závody | 13 |
| Stupně vítězů | 17 |
| Body celkem | 140,64 |
| Pole positions | 14 |
| Nejrychlejší kola | 12 |
| První závod | GP Monaka 1950 |
| První vítězství | GP Německa 1951 |
| Poslední vítězství | GP Švýcarska 1953 |
| Poslední závod | GP Monaka 1955 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alberto Ascari (13. července 1918 Milán – 26. května 1955 Monza) byl italský automobilový závodník a pilot Formule 1.
Život
Narodil se 13. července 1918 v Miláně. Jeho otec Antonio Ascari byl také automobilovým závodníkem a Alberto byl od dětství veden k automobilovému sportu. V roce 1955 Antonio Ascari zemřel při havárii testování vozu v Monze
Touhu stát se automobilovým závodníkem ho přivedla k myšlence koupit si motocykl, několikrát kvůli závodům utekl i ze školy. Svůj první automobilový závod absolvoval na voze Ferrari v Mille Miglia. Roku 1940 se oženil a se svou ženou měl dvě děti, Patricii a Antonia.
V roce 1947 koupil od rodiny Orsini závodní vůz Maserati 4CLT. Na tento vůz koupil za pět milionů lir, tři miliony dal se svého a dva miliony mu půjčil kamarád Luigi Villoresi. Později oba byli úspěšní na tratích v severní Itálii. Ve svých úspěších pokračovali i následující rok, když triumfovali v San Remu. Vyzkoušel i Alfu 158 a dojel třetí v Grand Prix Francie.
Pro rok 1949 nabídl Ascarimu a Villoresimu místa ve svém týmu Enzo Ferrari, který byl přítelem a týmovým kolegou Albertova otce. V tomto roce zvítězil v pěti Velkých cenách a také v Buenos Aires. V roce 1950 zvítězilo Ferrari v devíti Velkých cenách a v roce 1951 v šesti. I přes tyto úspěchy byl tým Alfa Romeo úspěšnější. Ferrari s Ascarim se prosadil až v následující sezóně. Ascari chyběl pouze na startu Velké ceny Švýcarska, protože pokoušel štěstí v 500 mil v Indianapolis s 4,5 litrovým Ferrari. Ve všech následujících Velkých cenách zvítězil a stal se tak mistrem světa. Toto suverénní vítězství bylo ulehčeno faktem, že na tratích chyběl velký konkurent Juan Manuel Fangio, který se vážně zranil na trati v Monze. V roce 1953 titul mistra světa na Ferrari obhájil i když měli velkou konkurencí ve vozech Maserati (Fangio, Gonzalez).
Na konci roku 1953 opustil Ferrari a podepsal smlouvu se společností Lancia, která poprvé ve své historii navrhla a postavila monopost pro Grand Prix. Vývoj šel pomalu a nasazení vozu se stále oddalovalo. V tomto období Mercedes oznámil, že jeho nový revoluční prototyp je připraven a bude na startu Velké ceny Francie již v červenci a tak byl spolu s přítelem Luigim Villoresim, od Lancie uvolněn k Maserati, které bylo jediné schopné konkurovat Mercedesům Fangia a Klinga. Po dvou nepodařených závodech za volantem Maserati 250 F, byl zapůjčen k Ferrari na Velkou cenu Itálie, kde dokázal vybojovat druhou příčku v kvalifikaci a zajistil si tak start z první řady, čehož plně využil a až do šestého kola byl ve vedení. Závod se vyvíjel jako duel Ascariho s Mossem, který startoval na soukromém Maserati, ale ve 49. kole musel Ascari odstoupil pro poruchu motoru.
V posledním závodě sezóny, ve španělském Pedralbes, byly poprvé nasazeny monoposty. Ascari začal velmi dobře a první pozici na startu proměnil ve vedení a neustále svůj náskok zvyšoval. Pro poruchu musel, ale v desátém kole odstoupit, ze závodu odstoupil i Villoresi, takže se premiéra Lancii nepovedla.
Při Grand Prix Argentiny se také vozům Lancia pilotovaným Ascarim a Villoresim nepovedlo dojet až do cíle. V závodě v Monte Carlo byl ve vedení, když byl při výjezdu z tunelu oslepen slunečními paprsky a následující šikana vymrštila jeho vůz přes balíky slámy do vody v přístavu. Po saltu do přístavních vod, se zotavoval v nemocnici, jeho zranění nebyla nijak vážná, utrpěl pouze šok a zlomeninu nosu. O čtyři dny později už byl znovu na dráze v Monze, aby sledoval testování sportovních vozů Ferrari. Zde se rozhodl vyzkoušet Castellottiho Ferrari, do vozu usedl jen v civilním oblečení a ve vypůjčené přilbě. Ve třetím kole jeho vůz z nezjištěných příčin vyjel ze zatáčky a dvakrát se převrátil. Ascari utrpěl četná zranění, kterým jen několik minut poté podlehl.
Tituly
Vítězství
- 1948 Grand Prix San Remo
- 1949 Grand Prix Buenos Aires
- 1949 Grand Prix Švýcarska
- 1949 Grand Prix Itálie
- 1949 Grand Prix Peron
- 1952 Grand Prix Syrakus
- 1952 Grand Prix Pau
- 1952 Grand Prix Marseilles
- 1952 Grand Prix Commingues and La Baule
- 1953 Grand Prix Pau
- 1953 Grand Prix Bordeaux
- 1954 Mille Miglia
- 1955 Grand Prix Torino
- 1955 Grand Prix Neapole
Kompletní výsledky ve Formuli 1
| Legenda k tabulce | |
|---|---|
| Barva | Výsledek |
| Zlatá | Vítěz |
| Stříbrná | 2. místo |
| Bronzová | 3. místo |
| Zelená | Bodované umístění |
| Modrá | Nebodované umístění |
| Dokončil neklasifikován (NC) | |
| Fialová | Odstoupil (Ret) |
| Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
| Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
| Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
| Bílá | Nestartoval (DNS) |
| Závod zrušen (C) | |
| Světle modrá | Pouze trénoval (PO) |
| Páteční testovací jezdec (TD) | |
| Bez barvy | Netrénoval (DNP) |
| Vyřazen (EX) | |
| Nepřijel (DNA) | |
| Odvolal účast (WD) | |
| Nezúčastnil se (prázdné) | |
| Označení | Význam |
| Tučnost | Pole position |
| Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
| † | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
| ‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
| Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
| Rok | Tým | Šasi | Motor | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | Body | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1950 | Scuderia Ferrari | Ferrari 125 | Ferrari V12 | GBR | MON | 500 | SUI Ret | FRA DNS | 11 | 5. místo | ||||
| Ferrari 275 | BEL 5 | |||||||||||||
| Ferrari 375 | ITA 2 | |||||||||||||
| 1951 | Scuderia Ferrari | Ferrari 375 | Ferrari V12 | SUI 6 | 500 | BEL 2 | FRA 2† | GBR Ret | GER 1 | ITA 1 | ESP 4 | 28 | 2. místo | |
| 1952 | Scuderia Ferrari | Ferrari 375 | Ferrari V12 | 500 Ret | 53,5 | 1. místo | ||||||||
| Ferrari 500 | Ferrari Straight-4 | SUI | BEL 1 | FRA 1 | GBR 1 | GER 1 | NED 1 | ITA 1 | ||||||
| 1953 | Scuderia Ferrari | Ferrari 500 | Ferrari Straight-4 | ARG 1 | 500 | NED 1 | BEL 1 | FRA 4 | GBR 1 | GER 8‡ | SUI 1 | ITA Ret | 46,5 | 1. místo |
| 1954 | Officine Alfieri Maserati | Maserati 250F | Maserati straight-6 | ARG | 500 | BEL | FRA Ret | GBR Ret | GER | SUI | 2 | 25. místo | ||
| Scuderia Ferrari | Ferrari 625 | Ferrari Straight-4 | ITA Ret | |||||||||||
| Scuderia Lancia | Lancia D50 | Lancia V8 | ESP Ret | |||||||||||
| 1955 | Scuderia Lancia | Lancia D50 | Lancia V8 | ARG Ret | MON Ret | 500 | BEL | NED | GBR | ITA | 0 | NK* |
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Ascari na Wikimedia Commons
| Italští jezdci Formule 1 | |
|---|---|
| Michele Alboreto • Giovanna Amati • Elio de Angelis • Marco Apicella • Alberto Ascari | |
Legenda:  – mistr světa | |
 Vítězové Grand Prix Argentiny | |
|---|---|
| |
 Vítězové Grand Prix Belgie | |
|---|---|
| |
 Vítězové Grand Prix Francie | |
|---|---|
| |
| Vítězové Grand Prix Itálie | |
|---|---|
| |
 Vítězové Grand Prix Německa | |
|---|---|
| |
 Vítězové Grand Prix Velké Británie | |
|---|---|
| |
 Vítězové Grand Prix Nizozemska | |
|---|---|
| |
| Vítězové Grand Prix Pau | |
|---|---|
| 1933 Marcel Lehoux • 1935 Tazio Nuvolari • 1936 Philippe Étancelin • 1937 Jean-Pierre Wimille • 1938 René Dreyfus • 1939 Hermann Lang • 1940–1946 • 1947 Nello Pagani • 1948 Nello Pagani • 1949 Juan Manuel Fangio • 1950 Juan Manuel Fangio • 1951 Luigi Villoresi • 1952 Alberto Ascari • 1953 Alberto Ascari • 1954 Jean Behra • 1955 Jean Behra • 1956 • 1957 Jean Behra • 1958 Maurice Trintignant • 1959 Maurice Trintignant • 1960 Jack Brabham • 1961 Jim Clark • 1962 Maurice Trintignant • 1963 Jim Clark • 1964 Jim Clark • 1965 Jim Clark • 1966 Jack Brabham • 1967 Jochen Rindt • 1968 Jackie Stewart • 1969 Jochen Rindt • 1970 Jochen Rindt • 1971 Reine Wisell • 1972 Peter Gethin • 1973 François Cevert • 1974 Patrick Depailler • 1975 Jacques Laffite • 1976 René Arnoux • 1977 René Arnoux • 1978 Bruno Giacomelli • 1979 Eddie Cheever • 1980 Richard Dallest • 1981 Geoff Lees • 1982 Bruno Giacomelli • 1983 Jo Gartner • 1984 Mike Thackwell • 1985 Christian Danner • 1986 Mike Thackwell • 1987 Yannick Dalmas • 1988 Roberto Moreno • 1989 Jean Alesi • 1990 Eric van de Poele • 1991 Jean-Marc Gounon • 1992 Emanuele Naspetti • 1993 Pedro Lamy • 1994 Gil de Ferran • 1995 Vincenzo Sospiri • 1996 Jörg Müller • 1997 Juan Pablo Montoya • 1998 Juan Pablo Montoya • 1999 Benoît Tréluyer • 2000 Jonathan Cochet • 2001 Anthony Davidson • 2002 Renaud Derlot • 2003 Fabio Carbone • 2004 Nicolas Lapierre • 2005 Lewis Hamilton • 2006 Romain Grosjean • 2007 Alain Menu/Augusto Farfus • 2008 Augusto Farfus/Andy Priaulx • 2009 Rob Huff/Alain Menu • 2010 • 2011 Marco Wittmann • 2012 Raffaele Marciello • 2013 Luca Ghiotto • 2014 Felix Rosenqvist • 2015 Antonio Giovinazzi • 2016 Alessio Lorandi • 2017 Maximilian Günther • 2018 Ralf Aron • 2019 Billy Monger | |
 Vítězové Grand Prix Švýcarska | |
|---|---|
| |
Portály: Formule 1 | Itálie | Lidé
