Mike Hawthorn

Mike Hawthorn
Mike Hawthorn
Mike Hawthorn
Narození10. dubna 1929
Mexborough
Úmrtí22. ledna 1959 (ve věku 29 let)
Guildford
NárodnostSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky1952 – 1958
TýmyCooper
Maserati
Ferrari
Vanwall
Závody47
Mistr světa1 (1958)
Vyhrané závody3
Stupně vítězů18
Body celkem108,5
Pole positions4
Nejrychlejší kola6
První závodGP Belgie 1952
První vítězstvíGP Francie 1953
Poslední vítězstvíGP Francie 1958
Poslední závodGP Maroka 1958
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Michael „Mike“ Hawthorn (10. dubna 1929 – 22. ledna 1959) byl britský automobilový závodník a pilot Formule 1, mistr světa z roku 1958. Ve své době byl největší hvězdou britského motorsportu. Zemřel při dopravní nehodě ve svých 29 letech.

Mládí

Mike Hawthorn se narodil v Mexborough, Leslie a Winifredě (rozené Symonds) Hawthornovým.[1] Vzdělání získal na Ardingly College v Západním Sussexu, poté studoval na technické škole v Chelsea.[2] Jeho otec vlastnil Tourist Trophy Garage ve Farnhamu, franšízu na dodávky a servis automobilových značek, včetně Jaguaru a Ferrari. Také závodil na motocyklech, a tak podporoval i závodní kariéru svého syna. V roce 1954 zemřel při dopravní nehodě a Mike Hawthorn zdědil jeho podnik.

Kariéra

V roce 1952 začal jezdit závody monopostů. První vítězství získal v závodě Formule 2 v Goodwoodu, porazil i Juana Manuela Fangia. Brzy následoval první start v Grand Prix. V belgické Grand Prix ve Spa-Francorchamps se umístil těsně za vozy Ferrari na čtvrtém místě. V Silverstone si o jedno místo polepšil. Celkově se na konci roku umístil na čtvrtém místě.

V roce 1953 mu Enzo Ferrari nabídl místo v továrním týmu Ferrari, doporučení dostal od Luigiho Villoresiho, který znal Mikiho jezdecký styl v malém Cooperu. Své zkušenosti u Ferrari ukázal při čtvrtém závodě, když vyhrál Velkou cenu Francie. V Grand Prix v Remeši porazil Juana Manuela Fangia v Maserati. Dobrými výsledky na konci roku dosáhl na celkové čtvrté místo. Spolu s týmovým kolegou z Ferrari Giuseppem Farinou zvítězil v závodě sportovních vozů 24 hodin Spa. V roce 1954 se mu příliš nedařilo. Při nehodě v Syrakusách utrpěl popáleniny, ale zvítězil v Grand Prix Španělska na okruhu Pebralbes. Celkově se umístil na třetí příčce. Po smrti svého otce roku odešel z týmu Ferrari a převzal otcův podnik.

V roce 1955 chvíli závodil za tým Vanwall, ale vůz i tým ho zklamaly, proto se po dvou závodech vrátil k Ferrari, i když si uvědomoval, že tým stojí ve stínu Mercedesu. V roce 1955 byl účastníkem závodu v Le Mans, kde jeho prudké zabrzdění vyvolalo těžkou nehodu dvou vozů jedoucích v závěsu, z nichž Mercedes řízený Pierrem Leveghem vletěl do davu diváků a přitom jich více než osmdesát usmrtil (zahynul i sám Levegh). Hawthorn, který ze situace vyšel bez škrábnutí, byl otřesen a chtěl odstoupit, jeho tým ho ale přesvědčil k pokračování v závodě, který i přes tragédii nebyl přerušen. V tom Hawthorn nakonec s velkým náskokem vyhrál, za což se stal terčem kritiky francouzského tisku.

U týmu British Racing Motors v roce 1956 se mu nedařilo a tak následující rok 1957 se znovu vrátil k týmu Ferrari a v Grand Prix Německa skončil druhý. Ročník 1958 byl úspěšný, i když zvítězil pouze v jedné Grand Prix, zatímco Stirling Moss zvítězil čtyřikrát a Tony Brooks třikrát, stabilně získával body (pětkrát dojel na druhém), což mu stačilo k tomu, aby se stal prvním britským mistrem světa v závodech Formule 1.

Následující rok svou kariéru ukončil. Měl v plánu rozšířit rodinný podnik a založit rodinu. V lednu 1959 však zahynul při autonehodě, v nedožitých 30 letech. Příčina zůstala nejasná, Hawthorn nicméně trpěl vleklým ledvinovým onemocněním a občas u něj došlo k záchvatu. Podle lékařského odhadu mu v době smrti zbývalo do úplného selhání ledvin jen několik let života.

Jeho jméno nese trofej Hawthorn Memorial Trophy, která je každoročně věnována nejúspěšnějšímu britskému závodníkovi.

V datech

  • 1929
    • narodil se 10. dubna v Mexborough v Anglii
  • 1946
    • začal závodit v terénních motocyklových soutěžích a motokrosových závodech
  • 1950
    • v Riley Ulsteru se učastnil rychlostních zkoušek
  • 1951
    • v Riley Sprite soutěžil na okruzích a záhy dosáhl vítězství
  • 1952
    • testoval Cannaughty a NWM ve Formule 2. Jezdil v týmu Cooper. Při debutu v Goodwoodu zvítězil. Ve Formuli 1 dojel ve Spa na čtvrtém a v Silverstone třetím místě.
  • 1953
    • nastoupil do týmu Ferrari, vyhrál tři nemistrovské závody a následně porazil Fangia v Grand Prix Francie. Bodoval v každém závodě a celkově se umístil na čtvrtém místě.
    • v Remeši měl krátký vztah s Jacqueline Delaunay, z nějž vzešel nemanželský potomek, syn Arnaud Michael Delaunay (nar. 1954).
  • 1954
    • v nemistrovské Velké ceně v Syrakusách při nehodě utrpěl popáleniny. Následně zvítězil s týmem Ferrari Grand Prix Španělska. Celkově obsadil třetí místo.
  • 1955
    • po otcově smrti z Ferrari odešel, aby se věnoval rodinnému podniku. Jezdil za tým Vanwall, ale vůz nebyl konkurenceschopný, proto se vrátil k týmu Ferrari. S Jaguarem zvítězil v závodě 24 hodin v Le Mans, předtím ale měl podíl na nehodě, která usmrtila přes 80 diváků.
  • 1956
    • v úvodním závodě Grand Prix Argentiny dojel s vozem Maserati na třetí pozici, následně v průběhu sezony střídal týmy Masrati, BRM a Vanwall
  • 1957
    • znovu se vrátil k týmu Ferrari, v Grand Prix Německa dojel n druhém místě, celkově se na konci sezony umístil na čtvrtém místě
  • 1958
    • stal se prvním britským mistrem světa v závodech Formule 1, přestože zvítězil pouze v jedné Grand Prix. Kvůli smrti Petera Collinse a ledvinovému onemocnění ukončil svou kariéru.
  • 1959
    • zahynul při dopravní nehodě u Guildfordu.

Kariéra ve formuli 1

Rok Stáj Umístění Body
1952 Cooper 5. místo 10 bodů
1953 Ferrari 4. místo 19 bodů
1954 Ferrari 3. místo 24,5 bodů
1955 Vanwall neumístil se 0 bodů
1956 Maserati 12. místo 4 body
1957 Ferrari 4. místo 13 bodů
1958 Ferrari Mistr světa 38 bodů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mike Hawthorn na anglické Wikipedii.

  1. www.freebmd.org.uk [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BAILEY, Tony. Mike Hawthorn Golden Boy: The Life and Death of Britain's First World Champion Driver. [s.l.]: PJ Publishing Limited Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mike Hawthorn na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Mike Hawthorn
Britští jezdci Formule 1
Geoff Crossley • Joe Fry • Bob Gérard • David Hampshire • Cuth Harrison • Leslie Johnson • David Murray • Reg Parnell • Tony Rolt • Brian Shawe Taylor • Peter Walker • Peter Whitehead • George Abecassis • Peter Fotheringham Parker • Duncan Hamilton • John James • Stirling Moss • Ken Richardson • Bill Aston • Eric Brandon • Alan Brown • Peter Collins • Tony Crook • Ken Downing • Mike Hawthorn  Lance Macklin • Ken McAlpine • Robin Montgomerie Charrington • Dennis Poore • Roy Salvadori • Eric Thompson • Ken Wharton • Graham Whitehead • John Barber • Jack Fairman • Rodney Nuckey • Ian Stewart • Jimmy Stewart • Don Beauman • Ron Flockhart • Horace Gould • Leslie Marr • John Riseley Prichard • Leslie Thorne • Bill Whitehouse • Ted Whiteaway • Tony Brooks • Colin Chapman • Paul Emery • Bruce Halford • Les Leston • Mike Oliver • Archie Scott Brown • Desmond Titterington • Ivor Bueb • Dick Gibson • Ivor Bueb • Mike MacDowel • Tony Marsh • Brian Naylor • Cliff Allison • Tom Bridger • Ian Burgess • Colin Davis • Bernie Ecclestone • Graham Hill     • Alan Stacey • Peter Ashdown • Chris Bristow • Keith Greene • Bill Moss • Mike Parkes • Tim Parnell • David Piper • Dennis Taylor • Henry Taylor • Mike Taylor • Trevor Taylor • Brian Whitehouse • Jim Clark     • Arthur Owen • John Surtees   • Vic Wilson • Gerry Ashmore • John Campbell Jones • Geoff Duke • Jackie Lewis • Bob Anderson • Peter Arundell • Mike Hailwood • David Prophet • Ian Raby • Mike Spence • Dick Attwood • Brian Gubby • John Taylor • John Rhodes • Alan Rollinson • Jackie Stewart       • Piers Courage • Chris Irwin • Chris Lawrence • Alan Rees • David Hobbs • Jackie Oliver • Brian Redman • Jonathan Williams • Derek Bell • Vic Elford • Tony Lanfranchi • Keith St John • Robin Widdows • John Miles • Peter Westbury • Peter Gethin • Mike Beuttler • Chris Craft • Ray Allen • Tony Trimmer • James Hunt   • David Purley • John Watson • Roger Williamson • Ian Ashley • Guy Edwards • Tom Pryce • Richard Robarts • Andy Sutcliffe • Mike Wilds • Tony Brise • Jim Crawford • Bob Evans • Brian Henton • Damien Magee • Dave Morgan • Divina Galica • Rupert Keegan • Geoff Lees • Nigel Mansell  Tiff Needell • Stephen South • Derek Warwick • Kenny Acheson • Jonathan Palmer • Martin Brundle • Johnny Dumfries • Julian Bailey • Martin Donnelly • Johnny Herbert • Mark Blundell • Damon Hill   • Perry McCarthy • Eddie Irvine • David Coulthard • Jenson Button  Anthony Davidson • Allan McNish • Ralph Firman • Justin Wilson • Lewis Hamilton         • Paul di Resta • Max Chilton • Will Stevens • Jolyon Palmer • George Russell • Lando Norris  • Jack Aitken
Legenda: – mistr světa
Mistři světa Formule 1
1950–19701971–19911992–20122013–dosud
Francie Vítězové Grand Prix Francie Francie
Španělsko Vítězové Grand Prix Španělska Španělsko
Autoritní data Editovat na Wikidatech