Bitva o Lysyčansk

Bitva o Lysyčansk
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu
Proruská separatistická vojska postupující do Lysyčansku
Trvání	25. červen 2022 – 3. července 2022
Místo	Lysyčansk, Ukrajina
Souřadnice	48°55′ s. š., 38°25′ v. d.
Příčiny	Ruská invaze na Ukrajinu
Výsledek	Ruské vítězství
Strany
Rusko Rusko Luhanská LR Luhanská LR Ukrajina Ukrajina
Velitelé
Vladimir Putin Volodymyr Zelenskyj
Síla
neznámá neznámá
Ztráty
těžké 150 zabitých (jedna jednotka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Lysyčansk byla součást vojenského střetnutí mezi Ruskou federací a Ukrajinou v rámci ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Boje začaly v neděli 27. června 2022.^[1] O týden později, v neděli 3. července, Rusové oznámili, že město dobyli, což posléze potvrdila i ukrajinská protistrana.^[2]

Zatímco v sousedním Severodoněcku obě strany od konce května sváděly téměř měsíc trvající ostré pouliční boje o město, v kopcovitém terénu ležící Lysyčansk, od ruských jednotek postupujících z východního směru navíc oddělený významnou přírodní překážkou – řekou Severní Doněc, padl spolu s dalšími obcemi v okolí už po týdnu bojů.^[3] Ukrajinci tak přišli o svou poslední dosud kontrolovanou část Luhanské oblasti.

Zatímco pro Rusko a samozvanou Luhanskou lidovou republiku se jednalo o důležité vítězství, které otevřelo cestu k útokům směrem na města Slovjansk a Kramatorsk,^[4] pro Ukrajinu bylo zásadní, že se ústupem alespoň podařilo zabránit hrozícímu obklíčení a zničení velkého množství ukrajinských sil v oblasti.^[3][5]

Pozadí

Město Lysyčansk bylo před ruskou invazí se svými zhruba 93 tisíci obyvateli čtvrtým největším městem Luhanské oblasti a po Severodoněcku druhým největším v Ukrajinou kontrolované části této oblasti. Nárokuje si ho přímo Ruskem podporovaná Luhanská lidová republika.

Ruská armáda po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 dokázala v některých místech rychle postoupit až k řece Severní Doněc,^[6] ovšem dalších úspěchů dosáhla až s dobytím Popasné v květnu, které znamenalo hrozbu obklíčení pro ukrajinské síly v oblasti.^[7] Rusové následně zahájili bitvu o sousední Severodoněck, která se navzdory velké ruské převaze i kvůli nečekanému ukrajinskému protiútoku protáhla až do 24. června, kdy obránci ustoupili.^[8]

Bitva

Ústupem ze Severodoněcku za řeku Severní Doněc na výšiny u Lysyčansku sice Ukrajinci získali taktickou výhodu proti ruskému postupu z východu, město však po ruském dobytí Toškivky bylo ohroženo i z jihu.^[9]

25. června ruské a separatistické síly pronikly do jižních částí města a dosáhly dolu a želatinové továrny.^[10] Zatímco ruské zdroje hovořily o ruském postupu do města a izolaci ukrajinských sil, Ukrajinci hlásili odrážení útoků.^[11] 27. června bylo civilistům dle CNN nařízeno odejít, mnozí z 10-15 tisíc, kteří ve městě zůstávali, však odmítli opustit své domovy.^[12]

Od 28. června ruské zdroje jako například Rodion Mirošnik, velvyslanec LLR v Rusku, tvrdily, že Ukrajinci již zahájili ústup z města, což nebylo možné možné ověřit.^[13] 30. června probíhaly boje o ropnou rafinerii.^[14] Následující den Rusové útočili na vesnici Topolivka jihozápadně od Lysyčansku, čímž výrazně ohrožovali ukrajinskou logistiku a možnost ústupu. Zároveň oznámili dobytí dolu a želatinového závodu na předměstí a město Pryvilja severně od Lysyčansku.^[15]

2. července se v ruských zdrojích objevila informace o dobytí města, což nebylo nezávisle potvrzeno, ovšem dle Institutu pro studium války (ISW) dosáhly ruské jednotky centra města a Ukrajinci se z Lysyčansku stahovali.^[16] 3. července se obě strany přely o kontrolu nad městem,^[17] později během dne ale ukrajinský generální štáb potvrdil dobytí Lysyčansku, znamenající ruskou kontrolu nad celou Luhanskou oblastí.^[18][3]

Odkazy

Reference

Související články

• Ruská invaze na Ukrajinu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Lysyčansk na Wikimedia Commons