Sergej Kirijenko

Sergej Kirijenko
Předseda vlády Ruska
Ve funkci:
23. března 1998 – 23. srpna 1998
PrezidentBoris Jelcin
PředchůdceViktor Černomyrdin
NástupceJevgenij Primakov
Ministr paliv a energetiky
Ve funkci:
20. listopadu 1997 – 23. března 1998
Předseda vládyViktor Černomyrdin
PředchůdceBoris Němcov
NástupceViktor Ott (pověřen řízením)
Sergej Generalov
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz pravicových sil (od 1999)
Komunistická strana Sovětského svazu (od 1984)

Rodné jménoСергей Владиленович Израитель
Narození26. července 1962 (61 let)
Suchumi
DětiVladimir Kiriyenko
Alma materVolga State University of Water Transport (do 1984)
Ruská akademie národohospodářství a státní služby (do 1993)
Profesepolitik, státník, podnikatel a poslanec Státní dumy
OceněníŘád cti (2005)
Řád sv. Serafima Sarovského (2006)
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2010)
Řád cti (2012)
Řád sv. Serafima Sarovského (2012)
… více na Wikidatech
CommonsSergey Kiriyenko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Vladilenovič Kirijenko (rusky Серге́й Владиле́нович Кирие́нко; * 26. července 1962 Suchumi)[1] je ruský politik, bývalý předseda ruské vlády.

Jako předseda vlády působil od 23. března do 23. srpna 1998[1] za prezidenta Borise Jelcina. V letech 1999 až 2000 byl poslancem ruské Dumy za Svaz pravicových sil.[2]

Mezi lety 2005 a 2008 působil jako předseda ruské Státní korporace pro atomovou energii Rosatom.[1][2]

Vyznamenání

  • Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy – Rusko, 24. listopadu 2010 – za velký přínos k rozvoji jaderného průmyslu a za dlouhodobou efektivní veřejnou službu[3]
  • Řád cti – Rusko, 12. prosince 2005 – udělil prezident Vladimir Putin za služby při posilování ruské státnosti a za mnoho let svědomité práce[4]
  • Čestné uznání prezidenta Ruské federace – Rusko, 8. června 2016 – za velký přínos k práci na záchraně architektonického souboru Nejsvětější Trojice Sergia Lavry a za přípravu a pořádání slavnostních akcí věnovaných 700. výročí narození svatého Sergeje z Radoně[5]
  • Řád cti – Arménie, 21. října 2011 – udělil prezident Serž Sarkisjan za významný přínos k posílení a rozvoji spolupráce mezi Arménií a Ruskem v ekonomické oblasti[6]

Odkazy

Reference

  1. a b c Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-10-28]. Heslo КИРИЕ́НКО. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-26. (rusky) 
  2. a b SVOBODA, Karel. Sankce za otravu Navalného zasáhly i jednoho z nejmocnějších mužů v Kremlu. Info.cz [online]. 2020-10-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  3. Указ Президента Российской Федерации от 24 ноября 2010 года № 1468 «О награждении орденом „За заслуги перед Отечеством“ IV степени Кириенко С. В.»
  4. Указ Президента Российской Федерации от 12.12.2005 г. № 1427. Президент России [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Распоряжение Президента Российской Федерации от 08.06.2016 № 160-рп ∙ Официальное опубликование правовых актов ∙ Официальный интернет-портал правовой информации. publication.pravo.gov.ru [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. 
  6. Глава "Росатома" получил от президента Армении орден. vesti.ru [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Předsedové vlády Ruska
Boris Jelcin (1991–1992) Jegor Gajdar (1992–1992) Viktor Černomyrdin (1992–1998) Sergej Kirijenko (1998) Jevgenij Primakov (1998–1999) Sergej Stěpašin (1999) Vladimir Putin (1999–2000) Michail Kasjanov (2000–2004) Michail Fradkov (2004–2007) Viktor Zubkov (2007–2008) Vladimir Putin (2008–2012) Dmitrij Medveděv (2012–2020) Michail Mišustin (od 2020)
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina
Autoritní data Editovat na Wikidatech