Ruský dobrovolnický sbor

Ruský dobrovolnický sbor
Vlajka Ruského dobrovolnického sboru
Vlajka Ruského dobrovolnického sboru
ZeměUkrajinaUkrajina Ukrajina
Existence22. srpen 2022 - současnost
TypPěchota
FunkceZáškodnické akce
Hlídky
Průzkum
VelikostNěkolik stovek bojovníků
VeliteléDenis "White Rex" Kapustin
Účast
VálkyRuská invaze na Ukrajinu
BitvyBitva o Avdijivku
Útok na Bělgorodskou oblast
Insignie
Znak

Ruský dobrovolnický sbor (rusky Русский добровольческий корпус, РДК) je ruská nacionalistická polovojenská jednotka se sídlem na Ukrajině, vyzbrojená Ukrajinou a vystupující s ukrajinskými výsostnými znaky. Popírá svoji příslušnost k ZSU, hlásí se k přímé podřízenosti ministerstvu obrany Ukrajiny[1]. Vznikla v srpnu 2022 během ruské invaze na Ukrajinu. Bojuje proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zakladatel skupiny Denis Nikitin i samotná skupina byli označováni za krajně pravicové[2][3] nebo neonacistické.[4] Nikitin tvrdí, že skupina se skládá z ruských emigrantů, které spojuje odpor vůči Putinovi.[2] Skupina uvádí, že je součástí ukrajinských ozbrojených sil; ukrajinští vojenští představitelé ale tvrdí, že je nezávislá.[2]

Skupina se přihlásila k odpovědnosti za útok z března 2023 v Brjanské oblasti v Rusku. Ruská vláda tvrdila, že přeshraniční „teroristický útok“ provedla ukrajinská skupina. Ukrajinská vláda účast odmítla a označila ho buď za operaci pod falešnou vlajkou, nebo útok protivládních partyzánů v Rusku. V květnu 2023 se skupina údajně zúčastnila přeshraničního útoku na Bělgorodskou oblast v Rusku, spolu s Legií Svoboda Ruska.

Původ a cíle

Ruský dobrovolnický sbor byl založen v srpnu 2022 Denisem Nikitinem (skutečným příjmením Kapustin), který byl v médiích popisován jako neonacistický fotbalový chuligán.[5][6][7][8] Narodil se v Moskvě, v roce 2001 se přestěhoval do Německa (po zfalšování dokumentů se vydával za židovského uprchlíka[9]) a několik let tam žil. V roce 2008 se vrátil do Ruska, kde založil neonacistickou oděvní značku White Rex.[10]. Německý Spiegel ve svém článku citoval Nikutinův rozhovor, který se týkal i jeho podnikání s WR: "Můj úkol je globální, musím pokrýt všechny oblasti života moderního člověka. Rozvíjejte se dál, buďte úspěšní! Sieg Heil!"[9] V roce 2017 se přestěhoval na Ukrajinu, kde se angažoval v krajně pravicových hnutích[7][11][12][13], zde byl zadržen i pro podezření z výroby amfetaminů. Podle agentury Reuters se označil za „nacionalistu bojujícího za Rusko, které patří etnickým Rusům“[14], ve stejnou chvíli však Nikitin udržuje dobré kontakty s Thorstenem Heise a Tommym Frenckem, dvěma předními německými neonacisty a v kvůli svým postojům má zákaz vstupu do Schengenského prostoru[15].

Sbor uvádí, že je tvořen etnickými Rusy bojujícími za obranu Ukrajiny před ruskou invazí a za svržení ruského režimu Vladimira Putina.[2] Ruská vláda by se podle něj měla vzdát svých imperiálních ambicí a místo toho se zaměřit na zlepšení životních podmínek etnických Rusů.[16][17] Sbor je pro sebeurčení různých etnických menšin v Rusku a „chce vidět menší, etnický ruský stát“.[14] Nikitin vysvětlil, že ruský nacionalismus „se obrátil úplně špatným směrem“ a zveřejnil video, které vyzývá bílé nacionalisty, aby bojovali proti Putinovi, protože Rusko se změnilo v policejní stát.[2] Nikitin se negativně vyjádřil o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském, protože je Žid a „propaguje ty nejhorší z liberálních hodnot“, ale Putin je podle něj horší.[2]

Podle ukrajinské tiskové agentury Glavcom byl sbor vytvořen ruskými dobrovolníky, kteří v roce 2014 začali bojovat za Ukrajinu v praporu Azov a dalších jednotkách.[18] Podle polské tiskové agentury Vot Tak vedení sboru na rozdíl od Legie Svoboda Ruska nespoléhá na ruské válečné zajatce, kteří se stali přeběhlíky, ale na ruské pravicové emigranty žijící na Ukrajině.[19]

Sbor používá symboly Ruské osvobozenecké armády, která během druhé světové války spolupracovala s nacistickým Německem.[14]

Přihlášení k útokům

Útok na Brjanskou oblast

Skupina se přihlásila k odpovědnosti za útok z března 2023 v Brjanské oblasti v Rusku. Ruská vláda tvrdila, že přeshraniční „teroristický útok“ provedla ukrajinská skupina. Ukrajinská vláda účast odmítla a označila ho buď za operaci pod falešnou vlajkou, nebo útok protivládních partyzánů v Rusku.[3]

Dne 6. dubna 2023 ruský dobrovolnický sbor znovu uvedl, že překročil hranici do Brjanské oblasti a vstoupil do vesnice Sluchovsk. Ruské úřady tvrdily, že pokusu o invazi bylo zabráněno, sbor ale zveřejnil video, ukazující jeho členy ve vesnici. Během vpádu byly údajně prováděny bojové operace.[20]

Útok v Bělgorodské oblasti

V květnu 2023 Ruský dobrovolnický sbor a Legie Svoboda Ruska provedly útok na Bělgorodskou oblast. Zveřejněná videa ukazovala ozbrojené muže, kteří tvrdili, že patří ke sboru a že překročili hranici, aby bojovali proti „krvavému putinovskému a kremelskému režimu“.[21] Guvernér Bělgorodské oblasti uvedl, že do regionu vstoupila ukrajinská „sabotážní skupina“ a úřady uvedly, že byl zaveden „protiteroristický režim“.[22]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian Volunteer Corps na anglické Wikipedii.

  1. Вся правда о бойцах РДК: кто они и почему воюют на стороне Украины?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. a b c d e f www.washingtonpost.com. Dostupné online. 
  3. a b apnews.com. Dostupné online. 
  4. Dostupné online. 
  5. news.yahoo.com. Dostupné online. 
  6. Dostupné online. 
  7. a b Dostupné online. 
  8. Dostupné online. 
  9. a b DIEHL, Jörg; HOLSCHER, Max; LEHBERGER, Roman. Rechtsextremer Kampfsportler: Der Neonazi-Krieger aus Moskau. Der Spiegel. 2019-02-14. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. ISSN 2195-1349. (německy) 
  10. Russian Extreme-Right White Rex Organisation Engaged in Training British Neo-Nazi Thugs. www.interpretermag.com [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné online. 
  11. Dostupné online. 
  12. Dostupné online. 
  13. Dostupné online. 
  14. a b c Dostupné online. 
  15. Neonazi-Kampfsportler erhält Einreiseverbot für Schengenraum - Denis Nikitin. Der Spiegel. 2019-08-29. Dostupné online [cit. 2023-10-01]. ISSN 2195-1349. (německy) 
  16. Dostupné online. 
  17. Dostupné online. 
  18. Dostupné online. (rusky) 
  19. Dostupné online. (rusky) 
  20. Dostupné online. 
  21. Dostupné online. 
  22. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruský dobrovolnický sbor na Wikimedia Commons
  • OSM ∞ STATEČNÝCH: Ruský dobrovolnický sbor
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Pluk Azov • Ukrajinská dobrovolnická armáda • Špitálníci • Legie Svoboda Rusku • Ruský dobrovolnický sbor
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina