Oleksandr Syrskyj

Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj
Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj
Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj

Narození26. července 1965 (58 let)
Novinki
Národnostruská
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálplukovník
SložkaUkrajinské pozemní síly
Bitvyválka na východní Ukrajině
bitva o Debalceve
ruská invaze na Ukrajinu
bitva o Kyjev
ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti
bitva o Bachmut
VyznamenáníŘád Bohdana Chmelnického 3. třídy
Řád zlaté hvězdy
Řád Bohdana Chmelnického 2. třídy
Hrdina Ukrajiny
Kříž za vojenské zásluhy
Řád Bohdana Chmelnického 1. třídy
Řád Bohdana Chmelnického
Odznak cti
medaile 10 let Ozbrojených sil Ukrajiny
medaile 15 let Ozbrojených sil Ukrajiny
odznak za vojenskou čest
medaile Za bojové zásluhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj (* 26. července 1965) je ukrajinský generálplukovník, od roku 2019 velitel ukrajinských pozemních sil a od února 2024 velitel ukrajinských ozbrojených sil. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájené v únoru 2022 byl velitelem obrany Kyjeva.[1][2] V září 2022 velel ukrajinské protiofenzívě v Charkovské oblasti.[3]

Život

Syrskyj se narodil v roce 1965 ve Vladimirské oblasti v Ruské SFSR, tehdy v Sovětském svazu.[4] Jeho rodiče stále žijí v Rusku. V 70. letech byl jeho otec převelen do Charkova v Ukrajinské SSR, kde Syrskyj vystudoval střední školu.[5] V roce 1986 vystudoval vyšší vojenskou velitelskou školu v Moskvě a poté sloužil u dělostřelectva Sovětské armády v Afghánistánu, Tádžikistánu a Československu.[6] Ještě před rozpadem Sovětského svazu se usadil na Ukrajině v Poltavské oblasti.[5]

Od roku 2013 byl prvním zástupcem náčelníka Hlavního velitelského střediska ozbrojených sil Ukrajiny a byl zapojen do tehdejších procesů spolupráce s NATO. V listopadu 2013 jménem ministerstva obrany projednával změny v ukrajinské armádě podle standardů NATO.

Válka na Ukrajině

Od začátku války na východě Ukrajiny byl náčelníkem štábu tzv. protiteroristických operací,[7] jak byla na Ukrajině oficiálně nazývána válka s proruskými separatisty ze samozvané Doněcké lidové republiky, která byla podporovaná Ruskem. Konkrétně byl jedním z hlavních velitelů protiteroristické operace během bitvy u Debalceva v zimě 2015, kdy se s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny Viktorem Muženkem vydali přímo do města. Vedl bitvy ve Vuhlehirsku nebo ve vesnici Ridkodub a neúspěšný pokus dobýt zpět Logvinov. Koordinoval také stažení ukrajinské armády z Debalceva.[8]

Byl vyznamenán Řádem Bohdana Chmelnického III. stupně a později získal hodnost generálporučíka na základě svého působení v bitvě u Debalceva.[9][8]

V roce 2016 vedl Společné operační velitelství ozbrojených sil Ukrajiny, které koordinuje operační akce různých ukrajinských bezpečnostních sil na Donbasu. V roce 2017 byl velitelem Protiteroristické operace na východě Ukrajiny.[10][11]

Od 5. srpna 2019 je Syrskyj velitelem pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny.[12][13] Dne 8. února 2024 byl prezidentem Zelenským jmenován vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny.[14]

Ocenění

  • Řád Bohdana Chmelnického III. stupně (14. března 2015)
  • Hrdina Ukrajiny (6. dubna 2022)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oleksandr Syrskyi na anglické Wikipedii.

  1. Ground Forces Commander: All aggressors’ attempts to break through Kyiv defense have failed. Ukrinform.net [online]. 2022-02-28. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HÁJEK, Adam. Porazil Rusy u Kyjeva, teď generála Syrského čeká životní bitva. iDNES.cz [online]. 2023-06-09 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  3. Ukrajinci postupují v rychlé protiofenzivě, dobyli zpět města Izjum i Lysyčansk. Aktualne.cz [online]. 2022-09-10. Dostupné online. 
  4. Who is Oleksandr Syrsky, the head of Ukraine's ground forces?. The Economist. 8 June 2013. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. a b Není čas na soucit. Zalužného střídá „řezník“ Syrskyj. Voxpot [online]. 12. února 2024. Dostupné online. 
  6. "Anyone who underestimates Russia is headed for defeat". The Economist. 15 December 2022. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. a b Новий командир на Донбасі: що відомо про генерала Сирського. www.bbc.com. BBC, 2019-05-06. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №144/2015 [online]. President.gov.ua, 2015-03-14. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  10. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. Призначення нового командуючого ООС генерала Сирського: хто він і що це означає? [online]. Ukrinform.ua, 2019-05-07. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  12. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №578/2019 [online]. President.gov.ua, 2019-08-05. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  13. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  14. PATROVSKÝ, Ondřej. Nový šéf ukrajinských sil velel u Kyjeva i na Donbase. Syrskyj armádu přetvořil podle Západu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj na Wikimedia Commons
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 1268233234
  • VIAF: 53166356903306640176