Bombardování divadla v Mariupolu

Bombardování divadla v Mariupolu
Trosky divadla
Základní informace
Datum16. března 2022
Časkrátce po 10. dopoledne[1]
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
MístoMariupol (Doněcká oblast)
Příčinazahraniční politika Ruské federace
Typletecký nálet
OrganizátorOzbrojené síly Ruské federace[1]
Statistika
Úmrtíokolo 300 osob

Letecký útok na divadlo v Mariupolu je válečný zločin spáchaný Ruskem 16. března 2022 v Mariupolu. V důsledku přímého zásahu leteckou pumou budovy Doněckého akademického oblastního činoherního divadla zahynulo přibližně 300 lidí, kteří tam hledali útočiště a kteří při bombardování během ruské vojenské agrese v roce 2022 přišli o vlastní domovy.[2]

Divadlo roku 2021
Divadlo po útoku

Divadlo přerušilo provoz 24. února 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Během obléhání Mariupolu sloužilo jako útočiště a kryt pro obyvatele a uprchlíky z okolních vesnic, jejichž obydlí byla zničena ruskými nálety, především pro ženy a děti.[3] Kolem 12. března byly na náměstí ze dvou stran budovy namalovány velké letecky viditelné nápisy "Děti" (rusky дети),[4] které ji označovaly jako civilní zařízení.[5]

Dopoledne 16. března 2022 bylo divadlo zničeno přímým zásahem laserem naváděné letecké pumy, pravděpodobně typu KAB-500L.[1][6] Uvnitř se v době útoku mohlo nacházet 800 až 1 300 osob.[7] Kryt v suterénu divadla zásah přežil, ale východ byl zničen.[2] Záchranné operace byly ztíženy kvůli pokračujícím pouličním bojům a ostřelování. Záchranné týmy mohly odklízet trosky a vynášet lidi na povrch až během přerušení bojů. Do 18. března se podařilo z trosek vyprostit asi 130 lidí. Podle starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka mohlo být 19. března v suterénu divadla ještě více než 1 000 lidí.[8] Dne 25. března mariupolská radnice oznámila, že v důsledku bombardování divadla zahynulo přibližně 300 lidí.[9][10]

Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ruské ozbrojené síly bombardovaly divadlo záměrně, podobně jako jiné civilní cíle.[11] Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov označil útok za akt genocidy a státního terorismu ze strany Ruska. Ministerstvo obrany Ruské federace popřelo, že by jeho síly zasáhly budovu, a obvinilo pluk Azov z jejího vyhození do vzduchu.[12][13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atak lotniczy na teatr w Mariupolu na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Ukraine: Deadly Mariupol theatre strike ‘a clear war crime’ by Russian forces – new investigation [online]. Amnesty International, 2022-06-30 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Zbombardowany teatr w Mariupolu: Schron przetrwał. "Ludzie wychodzą żywi". www.gazetaprawna.pl [online]. 2022-03-16 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  3. ↑ tas/kab. Teatr Dramatyczny w Mariupolu, miejsce ucieczki od bomb i katastrofy humanitarnej dla setek osób, głównie kobiet i dzieci.. TVN24.pl [online]. TVN24, 2022-03-17 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  4. ↑ ROKOS, Milan. Nápis „DĚTI“ bombardéry nezastavil, Rusko v Mariupolu opakuje známou taktiku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-17 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ akr/now. W Mariupolu Rosjanie zbombardowali teatr. Na zdjęciach satelitarnych przy budynku widać duże białe napisy "dzieci". TVN24.pl [online]. TN24, 2022-03-16 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ mag/az. "Matka szukała dzieci pod gruzami. Pięciolatka krzyczała: nie chcę umierać". Byli w teatrze, gdy spadła bomba. TVN24.pl [online]. TN24, 2022-03-25 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  7. ↑ Ukraińskie media: pod gruzami zbombardowanego teatru w Mariupolu wciąż kilkaset osób. Trwa ostrzał. Akcja ratunkowa wstrzymana.. pap.pl [online]. Polska Agencja Prasowa, 2022-03-17 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  8. ↑ GROCHOT, Arkadiusz. Mariupol: Dramat ludzi uwięzionych pod ruinami teatru. Walki utrudniają akcję ratunkową. RMF24.pl [online]. RMF FM, 2022-03-19 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  9. ↑ GOSTKIEWICZ, Marta. Znana liczba ofiar bombardowania teatru w Mariupolu. "Okupant wiedział, gdzie uderza". Wiadomości [online]. TVP 1 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  10. ↑ Až 300 lidí podle radnice nepřežilo útok na divadlo v Mariupolu. V Charkově raketa zasáhla polikliniku. iROZHLAS [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ LÁSKA, Timon; ČTK. Kryt pod divadlem v Mariupolu vydržel bombardování, z trosek zatím vyšlo na 130 lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-17 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Wojsko rosyjskie zbombardowało Teatr Dramatyczny w Mariupolu. Schroniły się tam setki cywilów. info112.pl [online]. 2022-03-17 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (polsky) 
  13. ↑ SLOUPOVÁ, Miroslava (slo); ČTK. Kryt divadla v Mariupolu vydržel zásah. Přeživší vycházejí z trosek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-17 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • ‘Children’: The Attack on the Donetsk Regional Academic Drama Theatre in Mariupol, Ukraine, [online]. Amnesty International, 2022 [cit. 2024-03-01]. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina