Jevhenij Murajev

Jevhenij Volodymyrovyč Murajev
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana regionů
Opoziční platforma – Za život
Opoziční blok (do 2016)
nezávislý
Viche
Nashi

Narození2. prosince 1976 (47 let)
Zmijiv
SídloZmijiv
Alma materCharkovská národní univerzita V. N. Karazina
Národní právnická univerzita Jaroslava Moudrého
Profesepolitik
CommonsYevhen Muraiev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevhenij Volodymyrovyč Murajev (ukrajinsky Євгеній Володимирович Мураєв, * 2. prosince 1976 Zmijiv) je ukrajinský politik a mediální podnikatel.[1]

Život

Narodil se v malém městě Zmijiv, zhruba 30 km jižně od Charkova. Jeho otec Volodymyr Kuzmyč byl generálním ředitelem společnosti Rapid CJSC. Jeho matka Olha Oleksiivna byla docentkou na katedře chemie Charkovské národní univerzity. Vystudoval fyzikálně-matematické lyceum č. 27 v Charkově. Poté studoval Ekonomickou fakultu Charkovské státní univerzity, obor Finance a úvěr, který v roce 1999 ukončil s vyznamenáním.[2]

Murajev je rozvedený[3] (od roku 2017) a má dva syny – Mychajla (nar. 2007) a Ihora (nar. 2009).

Politická a mediální kariéra

Murajev byl poslancem Charkovské oblastní rady (dvě volební období) a poslancem ukrajinského parlamentu VII. a VIII. volebního období[4] (člen parlamentního výboru pro daňovou a celní politiku). Je bývalým členem Strany regionů, Opozičního bloku[5] a bývalým předsedou politické rady strany Za život. V září 2018 opustil stranu Za život[6] a (o pět dní později) vytvořil novou politickou stranu Naši.[7][8] Dne 10. ledna 2019 ho strana zvolila svým kandidátem v ukrajinských prezidentských volbách 2019.[9] Dne 7. března 2019 Murajev z voleb odstoupil ve prospěch Oleksandra Vilkula.[10] Zároveň oznámil, že Vilkulova strana Opoziční blok a strana Naši se brzy spojí.[10] V ukrajinských parlamentních volbách 2019 stál Murajev v čele celostátní kandidátní listiny této strany, která získala 3,23 % hlasů, a nepřekonala tak 5% volební bariéru, čímž se Murajev nedostal do parlamentu.[11]

Je zakladatelem proruského televizního kanálu Naš, který vlastnil jeho otec Volodymyr Murajev.[12][13] Dříve vlastnil proruský televizní kanál NewsOne, který byl zakázán prezidentským dekretem Volodymyra Zelenského.[14][13] Tím kanál Naš převzal místo zakázaných proruských televizních kanálů, protože na něm většinou vystupují stejní hosté a jsou prezentována podobná sdělení.[13][15]

V lednu 2022 obvinila britská vláda Rusko, že se snaží nahradit ukrajinskou vládu vojenskou silou a dosadit na její místo proruskou administrativu, kterou by mohl vést Jevgenij Murajev.[16][17] Britská ministryně zahraničí Liz Trussová na Twitteru napsala, že Spojené království „nebude tolerovat spiknutí Kremlu s cílem dosadit na Ukrajině proruské vedení“.[18] Murajev jakýkoli takový plán popřel.[19] Rusko obvinění odmítlo jako "dezinformaci". Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že britské obvinění je „důkazem toho, že jsou to země NATO v čele s Anglosasy, které eskalují napětí kolem Ukrajiny“.[18] Ukrajinský politický analytik Volodymyr Fesenko napsal, že „Murajev při vší své proruskosti není osobou, která by měla ke Kremlu příliš blízko, zejména ve srovnání s Medvedčukem“.[19]

Názory

Murajev považoval revoluci na Majdanu v únoru 2014 za Západem podporovaný státní převrat.[19] Tvrdil, že anexe Krymu Ruskou federací je světem uznávaná a že je pro ukrajinskou vládu příznivá.[20][21]

Murajev spekuloval, že se bitvy o Mariupol zúčastnily americké soukromé vojenské společnosti jako Greystone a Blackwater.[22]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yevheniy Murayev na anglické Wikipedii.

  1. Kůň Kremlu. Kdo je muž, kterého prý chtějí Rusové v čele Ukrajiny. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  2. Мураев, Евгений Владимирович — ДОСЬЕ [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. Єдиний державний реєстр судових рішень. reyestr.court.gov.ua [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-23. 
  4. Donald Trump's victory is good for Ukraine – MP. EurAsia Daily. November 9, 2016. Dostupné online [cit. April 25, 2018]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. Přihlásit se k Facebooku. Facebook [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  6. Мураєв заявив, що йде від Рабіновича і створює свою партію. Українська правда [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  7. Murayev will head Nashi Party, Interfax-Ukraine (26 September 2018)
  8. Нардеп Мураєв очолив нову партію "НАШІ". 24 Канал [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. Мураєв балотуватиметься у президенти. Українська правда [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  10. a b Мураєв знявся з виборів на користь Вілкула. Українська правда [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. Новинський і ще 5 "опоблоківців" проходять у Раду, а Колесніков – ні [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. Зеленського просять заблокувати телеканал НАШ. Петиція Стерненка набрала 25 000 підписів. Liga.net. 17 January 2022. Dostupné online. (Ukrainian) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. a b c Alternatively Pro-Russian: How NASH Operates. Ukraine World. April 26, 2021. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. Ukraine: Zelenskiy bans three opposition TV stations. DW.com. 3 February 2021. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. Ukrajinský exposlanec J. Murajev: Ukrajina je na pokraji rozdělení [online]. 2021-08-09 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  16. GRIFFIN, David. Britain Says Russia Seeking To Replace Ukraine Government [online]. [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  17. Britové obvinili Moskvu, že chce v čele Ukrajiny proruského vůdce. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  18. a b UK warns of Russian 'plot' to replace Ukraine government. Deutsche Welle. 23 January 2022. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  19. a b c Explainer-Who is Yevhen Murayev, named by Britain as Kremlin's pick to lead Ukraine?. Euronews. 23 January 2022. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  20. Murayev answered to Svobodite Ilyenko, whose Crimea? (Мураев ответил "свободовцу" Ильенко – чей Крым? "Украинский формат" на NEWSONE 28.03.18). NewsOne. 28 March 2018
  21. Evgeniy Murayev: The war should not re-categorize, but rather end (Евгений Мураев: Войну надо не переквалифицировать, а заканчивать). NewsOne. 23 June 2017
  22. The Oppoblokite Murayev during live broadcast announced that at Donbas were fighting American soldiers. The Ukrainian Week. 20 June 2016

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevhenij Volodymyrovyč Murajev na Wikimedia Commons
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina