Sergej Naryškin

Sergej Jevgeňjevič Naryškin
Narození27. října 1954 (69 let)
Petrohrad
Alma materBaltská státní technická univerzita Vojenmech D. F. Ustinova (1972–1978)
Akademie Federální bezpečnostní služby Ruské federace
Povolánípolitik, ekonom, podnikatel a poslanec Státní dumy
OceněníŘád přátelství mezi národy (2009)
čestné uznání prezidenta Ruské federace
Řád neutrality
Řád přátelství
Čestný diplom vlády Ruské federace
… více na Wikidatech
Politické stranyJednotné Rusko (od 2012)
Komunistická strana Sovětského svazu
Nábož. vyznáníRuská pravoslavná církev
pravoslaví
Funkcemístopředseda vlády Ruské federace (2004–2008)
první místopředseda vlády Ruské federace (2007–2008)
Kremlin Chief of Staff (2008–2011)
Chairman of the State Duma (2011–2016)
zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (2015–2016)
… více na Wikidatech
Webwww.sergeynaryshkin.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Jevgeňjevič Naryškin (rusky Серге́й Евге́ньевич Нары́шкин, * 27. října 1954, Leningrad, Sovětský svaz) je ruský politik a obchodník, který je od roku 2016 ředitelem Služby vnější rozvědky, hlavní zahraniční zpravodajské služby Ruské federace.

Jako poslanec Státní dumy za Jednotné Rusko byl v letech 2011–2016 jejím předsedou. Předtím byl v letech 2008–2012 vedoucím prezidentské kanceláře.

Život

V roce 1978 získal Naryškin titul inženýra na Leningradském ústavu mechaniky a ve stejném roce byl také prvním tajemníkem Komsomolu. V letech 1978–1980 studoval Vyšší školu KGB. Od roku 1982 byl asistentem prorektora Petrohradského polytechnického institutu Petra Velikého. V letech 1988–1992 pracoval na sovětské ambasádě v Bruselu. letech 1992–1995 byl v petrohradské komisi pro hospodářství a finance. V roce 1997 se stal vedoucím investičního oddělení Leningradské oblasti. V letech 1998–2004 byl předsedou komise pro externí spolupráci a mezinárodní vztahy Leningradské oblasti. V devadesátých letech také vystudoval ekonomii na Petrohradském mezinárodním institutu managementu.

Začátkem roku 2004 se stal zástupcem vedoucího ekonomického oddělení prezidentské kanceláře. Od roku 2004 byl také členem správní rady Sovkomflotu, Rosněftu a Prvního kanálu. V září roku 2004 byl jmenován jedním z vicepremiérů Ruska.

V letech 2008–2012, v době prezidentství Dmitrije Medveděva, byl vedoucím prezidentské kanceláře a v letech 2009–2012 také předsedou Prezidentské komise Ruské federace proti pokusům o falšování dějin na úkor ruských zájmů. Jako poslanec Státní dumy za Jednotné Rusko byl v letech 2011–2016 jejím předsedou.

Od roku 2016 je ředitelem Služby vnější rozvědky, hlavní zahraniční zpravodajské služby Ruské federace.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergei Jewgenjewitsch Naryschkin na německé Wikipedii.


Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Jevgeňjevič Naryškin na Wikimedia Commons
  • Osoba Sergej Naryškin ve Wikicitátech
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Válka na východní Ukrajině • Let Malaysia Airlines 17 • Obléhání Slovjansku • Bitva o Kramatorsk (2014) • Bitva o Mariupol (2014) • Bitvy o Severodoněck • Bitva o Karlivku • První bitva o Doněcké letiště • Bitva o Krasnyj Lyman • Bitva o rajón Šachtarsk • Bitva o Horlivku • Povstalecká ofenziva (Bitva o Ilovajsk • Bitva o Novoazovsk) • Mariupolská ofenzíva (2014) • Druhá bitva o Doněcké letiště • Boje o Debalceve • Bitva o Šyrokyne • Bitva o Marjinku • Bitva o Svitlodarsk • Bitva o Avdijivku (2017) • První minská dohoda • Druhá minská dohoda • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika • Novorusko • Malorusko
Invaze v roce 2022
Východoukrajinská
ofenzíva
Charkov • Konotop • Mariupol • Ochtyrka • Starobilsk • Sumy • Bitva o Donbas (Kreminna • Bitva o Doněc • Severodoněck • Lysyčansk • Rubižne • Popasna • Lyman • Svjatihorsk • Toškivka • Avdijivka (2022) • Obléhání Marjinky • Siversk • Bachmut • Soledar • Vuhledar) • Charkovská protiofenzíva (Balaklija • Lyman) • Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Kyjevská ofenzíva
Černihiv • Černobyl • Hostomel • Ivankiv • Kyjev • Vasylkiv • Brovary • Kyjevský přízrak
Jihoukrajinská fronta
Cherson • Enerhodar • Melitopol • Mykolajiv • Berďansk • Záporoží • Ukrajinská protiofenzíva • Čornobajivka • Krynky
Ostatní boje a útoky
Další témata
Referenda • Anexe jihovýchodní Ukrajiny • Jaderné hrozby • Mobilizace v Rusku • Válečné zločiny • Ženy • Únosy dětí • Černomořská obilná iniciativa • Z (symbol)
Přehledy, reakce, dopady
Druhá studená válka • Krize 2021–2022 • Časová osa invaze (2023, 2024) • Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize • Ruská finanční krize (2014) • Ruská finanční krize (2022) • Ekonomické důsledky • Vzpoura Wagnerovy skupiny • Rezoluce VS OSN č. 11/1 • Protesty • Reakce Česka • Královecký kraj • Bavovna
Skupiny a ideologie
Rusko
Putinismus • Rašismus • Ruská propaganda • Noční vlci • Wagnerova skupina • Zelení mužíčci • Batalion Sparta • Kadyrovci • Zastav vagóny
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Separatisté a ruští spojenci
Krym: Sergej Aksjonov • Vladimir Konstantinov • Alexej Čalyj • Natalja Poklonská • DLR: Denis Pušilin • Alexandr Zacharčenko • Pavel Gubarev • Arsen Pavlov • Artem Žoga • LLR: Igor Plotnickij • Leonid Pasečnik • Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Ukrajina
Autoritní data Editovat na Wikidatech